Vrbata si užívá návrat 'domů', v Arizoně září

Poctivě hřející arizonské slunce rozzářilo i Radima Vrbatu. Český útočník, jenž se po dvousezonním angažmá u Vancouver Canucks vrátil do klubu Arizona Coyotes, prožívá ve 35 letech malou renesanci. Po prvních 12 zápasech má na kontě devět bodů za čtyři góly a pět asistencí, posledními dvěma nahrávkami přispěl v úterý k výhře na ledě Colorado Avalanche.

"Věděl jsem, do čeho jdu, jakou roli asi budu mít a jak mě bude využívat trenér. Naskočil jsem vlastně do stejné situace, v jaké jsem tady před dvěma lety končil," vyprávěl Vrbata po zápase.
V ročníku 2013-14, dosud posledním v Arizoně, dal během 80 startů 20 gólů a nasbíral 31 asistencí. V první sezoně ve Vancouveru se po boku sourozenecké dvojice Henrik Sedin, Daniel Sedin dostal na čísla 31+32. Ve druhém však už se Sediny nehrál a ze 63 bodů spadl na 27 (13+14). Základní část navíc nedohrál kvůli zranění kolene.
Jeho dobré výkony i statistiky ze začátku této sezony proto mohou být pro někoho překvapením. Ne tak pro samotného Vrbatu, který věděl, že hokej nezapomněl, a že má ještě dost energie i elánu.
"Všichni vidí tu mou předchozí sezonu ve Vancouveru jako osobně špatnou. Ale když se podíváme na ten rok celkově, tak to byl obraz hry celého týmu a v téhle sezoně se to vlastně potvrzuje - teď mají Canucks také potíže dávat góly a prohrávají. V číslech ta moje minulá sezona nebyla moc dobrá, ale osobně jsem se necítil tak špatně. Z tohoto pohledu jsem věděl, že když přijdu do týmu, kde budu mít dobrou roli a spoluhráče, se kterými si sednu, mám pořád ještě na to, abych v té lize hrál," tvrdil český veterán.
I když mají Coyotes nového generálního manažera Johna Chayku i spoustu mladých tváří v týmu, vracel se Vrbata do známého prostředí. Rodina se třemi mladými syny včetně novorozeného Vincenta je ráda, že je znovu v podnebí, kde i v listopadu šplhají teploty nad třicet stupňů celsia. A samotný Vrbata zase v kabině, kde to tak dobře zná: v Arizoně působil už v sezoně 2007-08 a pak znovu od roku 2009 až do jara 2014.

"Samozřejmě je to příjemné. Z pohledu rodiny, při zařizování stěhování. Věděli jsme, kam jdeme, a samozřejmě pomůže i to počasí. Máme tři malé kluky, můžou si hrát venku... Phoenix je nádherné město, já bych dokonce řekl, že jedno z nejhezčích měst na světě," tvrdil Vrbata, který neměl v NHL smlouvu až do poloviny srpna a pak podepsal s Coyotes na rok za milion dolarů.
To je sice o čtyři miliony méně, než kolik bral ve Vancouveru, ale zároveň je to šance ukázat, že je stále platným a produktivním hráčem. Navíc si může vydělat dalších 2,25 milionu dolarů na bonusech: půl milionu, pokud odehraje 30 zápasů, dalších půl, pokud se dostane na 20 gólů nebo 40 bodů - to všechno vypadá velmi reálně. Zbytek je za výkony v případném play off, což už tak jasné být nemusí, protože Arizona rozhodně nepatří k favoritům Západní konference a aktuálně je v ní s 10 body a bilancí 5-7-0 poslední.
"Změn je z pohledu klubu hodně. Vyměnil se generální manažer, je tady hodně mladých kluků, kteří dostávají čím dál větší šanci. Já to ale beru tak, že jsem se vrátil do stejného prostředí. Trenéři jsou stejní, ti tu byli i před mým odchodem. Lidi kolem týmu a několik starších hráčů v kádru taky. Martin Hanzal, Shane Doan... Vlastně jsem se vracel 'domů', v létě to byla moje volba číslo jedna a jsem hrozně rád, že to tak dopadlo," popisuje české křídlo.
Důležité pro něj je, že kouč Dave Tippett ví, co dokáže, a dává mu důveru. Vrbata většinou hraje na pravém křídle prvního útoku. Původně s Martinem Hanzalem a Maxem Domim, po Hanzalově nedávném zranění v dolní části těla s mladíkem Jordanem Martinookem a Jamiem McGinnem.
"Je tady hodně mladých hráčů a na začátku sezony jsme nevyhrávali, tak se michala sestava. Když jsme se do toho s Hanzim a Maxem Domim dostali, tak se Hanzi zranil a od té doby se to skládalo různě. Ale i s Martinookem a McGinnem to docela šlo. Pevně doufám, že Martin Hanzal bude brzo zpátky."
Odchovanec Mladé Boleslavi je po Jaromíru Jágrovi (Florida Panthers) nejzkušenějším českým hráčem v současné NHL. Má odehráno 946 zápasů za Colorado Avalanche, Carolina Hurricanes, Chicago Blackhawks, Coyotes, Tampa Bay Lightning a Canucks a věří, že to v této sezoně jako desátý Čech v historii dotáhne na tisícovku.

I to je ukázkou Vrbatových kvalit: nikdy nepatřil mezi největší hvězdy ligy, ale vždy podával poctivé výkony založené na rychlém bruslení a dobrém zakončení. Přidával zápas po zápase, gól po gólu a dokázal se adaptovat na nové týmy a jiný styl. I díky tomu je s 263 trefami osmým nejlepším Čechem v historii NHL: za sebou už nechal taková jména jako Robert Lang, Martin Straka, Martin Ručinský nebo Michal Pivoňka.
"Hlavní je zdraví. A pak záleží na konzistenci výkonů. Hraju už dlouho, během té doby se hokej několikrát změnil. Takže jde o to, kdo se dokáže tomu vývoji přizpůsobit."
I díky tomu se Vrbata stále drží i v rychlejší, mladší a dynamičtější NHL. A i když už pomalu začíná pomýšlet na konec kariéry, dokazuje, že tahle sezona rozhodně nemusí být jeho poslední.