Uzávěrka přestupů je šance i pro nováčky

Každé druhé úterý přináší NHL.com/cs v rubrice Zelenáči ohlédnutí za výkony nováčků NHL či pohled na výjimečnou osobnost mezi nimi. Tentokrát jsme se podívali na to, jak může uzávěrka přestupů ovlivnit zapojení prvoročáků v klubech NHL.
Samozřejmě se píše především o odchodu Claudea Girouxe do Florida Panthers. O putování Marca-Andre Fleuryho do Minnesota Wild, o nových adresách Marcuse Johanssona, Marka Giordana, Maxe Domiho.

Jenže letošní uzávěrka přestupů NHL přinesla i jiné příběhy. Ty, které možná na první dobrou nekřičí do světa, přitom však zásadně poznamenají blízkou budoucnost leckterého klubu.
Příběhy nováčků. Mladých talentů.
Kluby totiž těsně před deadlinem nedělají průvan jen proto, aby přilákaly velké jméno a posílily své šance na co nejrychlejší sukces. Často si taky v kádru čistí prostor pro nástup nadějných holobrádků, nebo se naopak uchylují ke všemožným fintám, jak talentované benjamínky získat odjinud.
"Musíte se na věci dívat i z dlouhodobého hlediska," vysvětloval Ron Francis, generální manažer Seattle Kraken.
Právě on tuhle strategii osvědčil ze všech nejvíc. Kraken se před uzávěrkou přestupů vytrvale zbavoval mazáků typu Giordana, Calleho Jarnkroka, Colina Blackwella či Marcuse Johanssona, aby za ně získal co nejvíce neokoukaných tváří.
Více k tématu: [Závěry z uzávěry: Kdo chce jackpot a kdo šetří]
Výsledkem není jen podpis tříleté smlouvy s dvacetiletým centrem Tyem Kartyem, ale hlavně nabalení o neuvěřitelný počet voleb v příštích dvou ročnících draftu: Francis má pro ně v rukou dohromady 25 picků, z toho hned devět v prvních dvou kolech.
"Všechny je samozřejmě nevypotřebujeme, za některé získáme výměnou hotové hráče," popisoval Francis.
Jeho přístup je dovedený do extrému, faktem ale je, že období kolem trade deadlinu se nováčků a mladých hráčů obecně týká daleko více, než si všímáme. Ve stínu propíranějších transferů se kolikrát docela nenápadně tvoří základ budoucích úspěšných part, velkých úspěchů.
Někdy k tomu přitom spíš než mazanost vede prachobyčejná souhra okolností.
Jako letos v Toronto Maple Leafs, kde tímto způsobem vyřešili brankářský rébus.
Tradiční kanadský klub se před sezonou o gólmanský post příliš nebál, svou porci času si ve zdejším brankovišti měli rozdělit Jack Campbell a Petr Mrázek. Jenže první z nich je dlouhodobě zraněný, český reprezentant pro změnu absolutně ztratil formu. Takže došlo na pětadvacetiletého nováčka Erika Källgrena, loňského švédského mistra s Växjö, který do této sezony neodchytal v NHL ani mač.
Zdánlivě měl sehrát roli pouhé záplaty z nouze. Jenže Maple Leafs postupně nevyšel nápad se získáním Marca-Andre Fleuryho z Chicago Blackhawks, šokujícím způsobem dopadla i rošáda s Harrim Säterim - Toronto si dvaatřicetiletého Fina vyhlédlo v Novosibirsku, pláclo si s ním, nejdřív ho však pro forma muselo umístit na waiver. A stalo se, co nikdo nepředpokládal, Säteriho si stáhli Arizona Coytes.
Takže žádný Campbell, žádný Fleury, žádný Mrázek. Ambiciózní celek potáhne minimálně dočasně Källgren, původně epizodní figura.

"Jsem za něj obrovsky rád. Kally je ten nejlepší možný chlapík, kterého můžete mít v kabině," tvrdil krajan Rasmus Dahlin o brankáři, jehož si Coyotes v roce 2015 vybrali až v 7. kole draftu.
Zatímco nováčkovský příběh Maple Leafs nebyl zrovna plánovanou akcí, osudy dalších mlaďasů proběhly podle předem daných strategií.
Třeba brankář Kaapo Kahkonen se musel z Minnesota Wild pakovat i proto, aby bylo v kabině místo pro Fleuryho. Svým způsobem je to ale pro obě strany win-win situace: Minnesota má najednou k dispozici trojnásobného šampiona Stanley Cupu, Kahkonen se zase v San Jose Sharks pravděpodobně stane novou jedničkou na úkor Jamese Reimera a Adina Hilla.
Obstojnou budoucnost může mít i útočník Ty Smilanic v Montreal Canadiens. Do Kanady přišel z celku Florida Panthers v trejdu, při kterém byla největší pozornost upřena na beka Bena Chiarota putujícího opačným směrem. Jenže za čas se může mluvit i o americké čtyřiasedmdesátce draftu 2020 - zatímco Panthers jsou nyní stavěni pro okamžitý úspěch, Canadiens se zmítají v hrubé fázi přestavby. Což je šance pro každého, i pro dvacetiletého centra, který je často srovnáván s Artturi Lehkonenem.

"Osobně mu dost věřím," poznamenal kouč Rand Pecknold, který Smilanice vede v NCAA. "Najít střelce jeho kalibru není obvykle zrovna snadné."
Případ jiného letošního zelenáče dělá na první pohled banální dojem. U Jeremyho Swaymana se totiž během uzávěrky přestupů vlastně nestalo nic nového, zůstal v Boston Bruins. Jenže v tom to právě je - o třiadvacetiletého rodáka z Aljašky, který v Bruins tak senzačně převzal flek po letité opoře Tuukkovi Raskovi, byl mezi soupeři obrovský zájem.
Mluvilo se o tom, že by mohl být součástí velkých trejdů za Tomáše Hertla nebo Jakuba Chychruna. Ale třebaže klub původně zcela jistě gólmanskou otázku řešit chtěl, v předchozích měsících se ukázalo, že by to bylo zbytečné.
Ve Swaymanovi totiž objevil mimořádnou oporu.

Krátce po Raskově odchodu do hokejové penze vychytal šest výher za sebou, z třiceti duelů si drží výtečný průměr 2,09 a neméně parádní úspěšnost 92,5 procenta. V obou těchto statistikách patří do první gólmanské šestky NHL.
Zničehonic se zkrátka zrodila hvězda. A její skvostná jízda zásadně ovlivnila bostonské chování při letošním deadlinu.
Nepřišel ani Hertl, ani Chychrun, vlastně nikdo kromobyčejně výjimečný. Bruins si zkrátka vyhodnotili, že nikdo takový jim momentálně za Swaymana nestojí.
"Výkony toho kluka nemají strop," řekl obdivně i bývalý brankář Andrew Raycroft.
Bostonu se týká i další nováčkovská story. Klub hodně stál o to, aby se ze svého českého dobrodružství přinejmenším na letošní play off vrátil David Krejčí. Vítěz Stanley Cupu z roku 2011 však dal přednost rodině, a tak se v sestavě týmu s písmenem B na dresu otevírá stezka pro talentovaného centra Jacka Studnicku. Bruins si ho už 16. března stáhli z mužstva Providence hrajícího AHL. A nebude překvapivé, pokud mu ve zbytku sezony dopřejí důstojný prostor.
I jeho jméno se objevovalo v předdeadlinových spekulacích. Psalo se, že pokud Bruins chtějí pořídit centra pro druhou lajnu, elitního beka nebo křídlo do prvních formací, budou muset Studnicku obětovat. Neudělali to. Což je signál, že tomuhle mladíkovi přisuzují velkou budoucnost.
"Jeho kouč z AHL mu dal nejlepší možné doporučení," prohlásil bostonský kouč Bruce Cassidy. "Jack je jedním z nejlepších, ne-li rovnou nejlepším hráčem Providence za poslední dobu. Zlepšil se ve všech herních ohledech. Na první pohled vás samozřejmě zaujmou jeho ofenzivní čísla, jenže na úrovni je i z jiných pohledů. Dostane šanci to dokázat."
Třeba nakonec velkou kariéru neudělá ani Studnicka, ani Swayman. Třeba svou příležitost nevyužijí. Důležité ale je, že ji dostanou. A to i díky fofru kolem uzávěrky přestupů.
Díky období, které se ani zdaleka netýká pouze hvězd a mazáků.