Nejmladší z rodu Hughesů: zavřete oči, přicházím

I v sezoně 2023-24 přinášíme každé druhé úterý rubriku Zelenáči, v níž sledujeme zajímavé příběhy nováčků NHL. Tentokrát se zaměříme na dalšího z rodu Hughesů.

Možná jim v útlém dětství míchali nějaký lektvar do kašiček. Možná jim táta, bafuňářský fachman se zkušenostmi z Boston Bruins a Toronto Maple Leafs, prozradil nějaký tajný recept na úspěch. Možná to samé udělala maminka, hokejová vicemistryně světa z roku 1992. Anebo možná všichni tři odjakživa chápali, že k cestě mezi vůbec nejlepší nestačí mít jen talent, ale že se taky sami musíte sakra snažit.

A tak se mezi tu naprostou smetánku NHL nakonec dostali všichni.

Nejen Jack Hughes, naposledy bezmála stobodový kanón z New Jersey Devils.

Nejen Quinn Hughes, coby obránce Vancouver Canucks momentální lídr produktivity celé ligy.

Už i jejich nejmladší brácha Luke.

Dvacetiletý obránce hraje za Devils v první přesilovkové lajně, v produktivitě nováčků NHL mu z deseti body (1+9) patří třetí místo hned za Connorem Bedardem a Loganem Cooleym.

Klobouk dolů.

Hokejoví Klapzubáci mohou být hrdí i na něj. Na kluka, z něhož by jednou mělo vyrůst absolutní eso.

"Jsem z bráchy nadšený," přiznal Jack Hughes, v uplynulém ročníku dvanáctý muž ligového bodování. "Je fakt super sdílet s ním stejnou kabinu. Vždycky jsme o tom snili, nikdy jsme si ale nepomysleli, že by to byl reálný cíl. Nic nedostal zadarmo. Bruslí jako opravdový Hughes; má to v sobě. Považuji ho za mimořádně nadaného, skvělého obránce. Všichni v New Jersey máme za to, že ho v kariéře čekají velké věci."

Dopředu se čekalo, že tohle by mohl být Lukeův rok. Hughes junior loni za University of Michigan odehrál 39 mačů, měl 48 bodů (10+38). Fanoušci zbystřili.

Asi nikdy z něj nebude druhý Erik Karlsson. Sourozenec Quinn a jeho statistiky budou pro Lukea pravděpodobně rovněž nedosažitelnou metou.

Přesto i tenhle mládenec vyroste hodně vysoko.

Jsou lidé, kteří jej podle herního stylu staví vedle klubové legendy Scotta Niedermayera. Je to trochu nefér, asi jako když se o něm píše jako o druhém Caleu Makarovi.

Zatím těžko predikovat - možná někým takovým bude, možná ne.

Za daleko případnější se však obecně má časté přirovnávání k Miro Heiskanenovi z Dallas Stars. A ani to ostatně není špatná vyhlídka.

"Je pravda, že právě z Mirovy hry se snažím hodně učit a odkoukávat," připustila čtyřka draftu 2021.

Sem tam ve své první sezoně zachybuje, to je pravda. Bylo by vlastně divné, kdyby jeho výkon měl být hned perfektní. Ve třetím páru vedle Brendana Smithe a vzápětí Colina Millera ale jde pomalu nahoru. 

Už teď je schopen vystřihnout zápas jako před pár dny proti Pittsburgh Penguins, kdy končil se dvěma asistencemi a porcí +3 v hodnocení plus minus.

"Luke v poslední době hodně vyspěl. Už v našem univerzitním týmu se během uplynulé sezony proměnil i v jasného lídra," řekl Hughesův michiganský kouč Brandon Naurato. "Na ledě dokáže skvěle používat své fyzické dispozice. A co umí s pukem, to už asi zjistili všichni."

Hughes do NHL se vším všudy vplul v sezoně, kdy veškeré zelenáčské fanfáry patří Bedardovi. Tak to prostě je. Pozornost si však zaslouží i jinoch z amerického Manchesteru.

Mimo jiné i proto, že jeho tažení za velkou kariérou inspiruje i dalšího ostře sledovaného nováčka Adama Fantilliho.

"Moc dobře se spolu známe z Michiganu. Takže když jsem viděl, jak Luke už v minulém ročníku nakukuje v NHL i mezi ty úplně nejlepší, dělal jsem všechno pro to, abych se tak daleko dostal i já," přiznal Fantilli.

Trojka letošního draftu si z Hughesova osudu zjevně vzala to nejlepší, už teď má v dresu Columbus Blue Jackets devět bodů (4+5). Učit se od Hughesů je zkrátka dobrý nápad. A to ať už je vaším mentorem otec Hughes, matka Hughesová, Quinn, Jack či ten vůbec nejmladší do party. 

Luke.

Ten, který se i tím Niedermayerem či Makarem klidně jednou může stát. Co by ne.