"Od chvíle, co jsme trochu promíchali útoky, mu to šlape," dodal Howden. "Je vážně silný na puku a zatímco předtím měl spoustu šancí, jen nedával góly, teď jako by si ho kotouč uměl najít. Hlavně okolo branky. Moc dobře se na to kouká."
Hertlovi pomohl i přístup kouče Johna Tortorelly. Ten se ohledně českého útočníka už opakovaně vyjadřoval s tím, že chtěl Hertlovi dopřát dostatek času, ale zároveň nikoli nekonečnou dobu hájení.
"Jako by nedal gól věčně, co?" pronesl řečnicky Tortorella. "To, jak to Tommyho tížilo, bylo jasné na první pohled. Ale mně se líbilo, že nepřestával pracovat a makal na hře bez puku. První gól, co tu pode mnou vstřelil, nebyl nijak zvlášť hezký. Ale gól je gól, z každého střelce to sejme tíhu očekávání. A od toho se odrazil i on."
Tortorella tak dobře poznal, proč je věčně usměvavý Hertl dobrým borcem do kolektivu.
"V šatně ho kluci mají rádi a stejně tak je důležitý pro sestavu. Dodává jí určitou vyváženost," řekl Tortorella. "Je to hokejista, kterého můžu využít na vhazování i na přesilovky. Jen musí vydržet rychlostně, protože tohle finále se hraje v hodně vysokém tempu."
Pro Hertla jsou ale osobní statistiky zcela podružná věc. I při pondělním setkání s novináři zdůraznil, že ho žene jediné - možnost si konečně sáhnout na Stanley Cup. Tím spíš, že finále hrál jen jednou a před deseti lety v něm se San Jose neuspěl.
"A teď nás od titulu dělí dvě výhry," připomíná Hertl. "Vzpomínky na tohle tažení nám zůstanou navěky. Vždycky je fajn přispět i gólově a nějakými body - a hlavně být vůbec součástí týmu, který prožívá takovou jízdu. Je to ohromná zábava, snad to dobře dopadne."
Díky jeho formě jsou šance Vegas zase o něco vyšší.
