Mazanec: Pět banánů není nejlepší start

Teď má za sebou první duel v nové sezoně, který se však moc nepovedl: Nashville prohrál s Chicago Blackhawks 3:5 a Mazanec odcházel z ledu s průměrem 5,17 a úspěšností 81,5 procenta.

"Určitě to nebyl start, jaký bych si představoval. Tři góyl ze čtyř střel, nic, co by chtěl zažít gólman, který nastoupí po dlouhé době do NHL. Ale my jsme hráli dobrý hokej, Chicago akorát proměnilo víc šancí," popisuje český brankář.

Vyčítáte si nějaký moment, nebo ty góly vyplynuly spíš z toho, že se soupeř dokázal prosadit kombinací a zkušeností?

"Jestli chcete říct, že jsem ten zápas prohrál já, tak to si nemyslím. Nebylo to jen o mně. Chicago má hodně tvořivé hráče, dokázalo si vypracovat takové šance, že je potom proměňovali. Jsou hodně šikovní."

A vaše obrana byla občas dost otevřená. Pod koučem Peterem Laviolettem nabrali Predators mnohem útočnější směr. Cítíte to jako velkou změnu od doby před dvěma lety, kdy jste v Nashvillu pravidelněji chytal naposledy?

"Je to tak. Ten tým je o hodně víc ofenzivní a při pohledu na hru je to vidět. Daleko víc držíme puk, řekl bych tak 65 procent času. Ale když se soupeřům povede dostat k nám do pásma, občas je to slušný guláš."

K tomu jistě přispívá i útočně naladěný P.K. Subban, jenž je místo Shey Webera po letním trejdu s Montreal Canadiens novou ústřední postavou vašich obranných řad. Jaké to je za ním chytat?

"Jakmile je na ledě, můžete každou chvíli čekat nějakou srandu. Ať už v ofenzivě, nebo vzadu. Pro mě jako pro gólmana to znamená, že musím být pořád ve střehu. Je to velká změna, protože každý ví, že Weber je defenzivně jeden z nejlepších obránců na světě, ohromně spolehlivý bek, který neudělá chybu a k tomu má výbornou střelu. A Subban je orientovaný mnohem víc dopředu."

Když odhlédneme od prvního duelu, musíte být s dosavadním vývojem posledních měsíců spokojený. Tušil jste už v létě, kdy druhý brankář Predators Carter Hutton podepsal St. Louis Blues, že si vybojujete místo v prvním týmu?

"Zpráva, že Huttonovi nevyhoví v jeho podmínkách, které si kladl na nový kontrakt, byla pro mě signálem podepsat v Americe. Šanci jsem cítil, věděl jsem že to bude mezi mnou a Juuse Sarosem a že půjde o to, kdo bude v kempu lepší. Když jsem podepisoval, řekl mi generální manažer, že bych měl mít před Juusem náskok. Že mám víc zkušeností, protože jsem si už na farmě něco odchytal. A že bude záležet jen na mně, jak se ukážu v kempu."

Změnil jste s vidinou téhle šance letní přípravu?

"V Americe končí každá sezona výstupními testy a trenéři vám po nich poví, co dělat v létě a na čem byste měli zapracovat. Já dostal jasné pokyny, že mám zlepšit sílu nohou a odrazovou sílu, takže jsem tomu podřídil většinu suché přípravy. A že se to vyplatilo, bylo vidět v testech během kempu, kdy jsem se o hodně zlepšil právě v těchto věcech. Jiné to v létě bylo i v tom, že mám malou dceru, takže už nebyl čas na věci, které vás trochu rozptylují od tréninku. Už jsem neřešil, kam zajít na večeři, kam na páteční akci, ale byl jsem doma s rodinou."

Narození miminka obvykle trochu pozmění životní priority. Byla to pro vás i extra motivace do hokeje?

"Určitě ano. Hodně se toho změní. Pro mě byla dcera i velký aspekt při rozhodování o smlouvě. Říkal jsem si, že už nejsem nejmladší a musím taky začít vydělávat nějaké peníze, abych zabezpečil rodinu. A ne jen potloukat se po farmě."

Působení v nižší American Hockey League v Milwaukee s náročným cestováním a občas i pendlováním mezi farmou a NHL jste si prožil jako bezdětný, teď jako otec jste se usadil v Nashvillu. Takže vlastně všechno proběhlo tak, jak má, co říkáte?

"Dá se říct, že si to všechno sedlo. Ale ještě bych nepředbíhal. Mám za sebou zápas, kdy jsem dostal pět banánů a prohráli jsme. Musím tady nějaký zápas vyhrát, jinak se taky klidně taky může stát, že mě pošlou dolů a povolají Sarose."

Jedničkou Predators je hvězdný Fin Pekka Rinne. Jaký máte s tímhle gólmanem vztah?

"Je to super člověk, který má obrovské zkušenosti a rád poradí. Díky tomu, že má jasnou pozici, mezi námi není rivalita. Vycházíme dobře, ale chytat chceme samozřejmě oba. Každý děláme svou práci. On není nejmladší a letos bude možná během sezony častěji odpočívat, což je šance pro druhého gólmana. Když jsme v létě řešili smlouvu, měl jsem takové signály od managementu. Říkali, že Rinnemu potřebují dát oddech, aby měl síly pro případ postupu do play off. Takže počítám, že bych měl být vytížený víc, než byl loni Hutton. Samozřejmě ale musím chytat dobře a vyhrávat."

Rinne má s klubem smlouvu do roku 2019, kdy mu bude 36 let a vy za ním můžete postupně vyrůst v oporu mužstva. Podobně jako Petr Mrázek, který nakonec přeskočil Jimmyho Howarda v Detroit Red Wings. Líbila by se vám taková cesta?

"Když se bude hodně dařit, je to možné. Ale nevím, jaké má Nashville s Rinnem plány. Stát se může cokoliv. Já jsem momentálně rád, že začínám sezonu aspoň jako dvojka a budu se snažit se tu udržet a odchytat co nejvíc zápasů v co nejlepší formě."

S usazením v prvním týmu se pojí i vlastní bydlení. Už ho máte v Nashvillu vyřešené?

"Před třemi dny jsem si sehnal byt, teď za mnou přiletí rodina. Tak tady zrovna montuju dětskou postýlku a skládám nějaké další věci. Bydlím kousek od zimáku, v centru města, protože v Nashvillu je ve špičce šílená doprava. Ale jinak je to tu příjemné - v Milwaukee bývá touhle dobou pět šest stupňů a tady je krásných dvacet. Teď tady ještě definitivně zůstat a budu naprosto spokojený."