Odhad trofejí: MacKinnon vyzývá McDavida

První letošní ceny NHL byly rozděleny po skončení základní části. Již šestou Art Ross Trophy získal Connor McDavid z Edmonton Oilers. Scott Wedgewood s Mackenziem Blackwoodem společně získali William M. Jennings Trophy, udělovanou brankářům týmu s nejnižším počtem obdržených gólů. Maurice 'Rocket' Richard Trophy pro krále kanonýrů si vystřílel poprvé v kariéře Nathan MacKinnon z Colorado Avalanche.

A co další trofeje, o kterých se rozhoduje prostřednictvím hlasování? Redakce NHL.com/cs tipuje vítěze.

Hart Memorial Trophy: Nathan MacKinnon (Colorado Avalanche)

MacKinnon působí na ledě mnohdy zcela nezastavitelně. A podobně vyznívají i jeho statistické součty z posledních sezon. V sezoně 2022-23 se dostal poprvé přes magickou stovku (111), následně vystřihl 140, 116 a tentokrát 127 bodů. Stihl to za 80 zápasů, s 53 góly byl nejlepším kanonýrem a za 74 asistencí skončil třetí mezi nahrávači. Třetí příčka mu patřila i celkově v bodování.

Boj o nejprestižnější individuální trofej v lize bude podle všeho ohromně těsný. Před rokem všem hvězdným útočníkům vyfoukl cenu gólman Connor Hellebuyck, MacKinnon se poprvé v kariéře dočkal rok před ním. Vítěz kanadského bodování McDavid kraloval v minulosti už třikrát (2016–17, 2020–21 a 2022–23). Tohle bude nejspíš opravdu o fous, protože i on byl jednoduše famózní.

Finalisté: Connor McDavid (Edmonton Oilers), Macklin Celebrini (San Jose Sharks)

Ted Lindsay Award: Connor McDavid (Edmonton Oilers)

Poté, co vypadl ze hry druhý z hlavních tahounů Oilers Leon Draisaitl, bylo právě na McDavidovi, aby se ukázal jako pravý kapitán a dovedl finalistu předchozích dvou sezon do play off.

Podařilo se. McDavid hrál fantasticky. Na ledě strávil v součtu nejvíce času ze všech útočníků (1884:48 minuty), bodování opanoval nakonec s přehledem za 138 bodů v 82 zápasech, když druhý Nikita Kučerov měl osmibodové manko, s 90 asistencemi byl také nejlepším nahrávačem. To vše nejlépe vidí samotní hráči, kteří o Ted Lindsay Award hlasují.

McDavid ukázal opět naplno svoji nejlepší verzi a stobodové mety dosáhl pošesté za sebou. Celkem má na kontě ve 29 letech 794 startů v základní části a úchvatných 1220 bodů (409+811). Pokud by získal trofej popáté, zařadí se po bok rekordmana, jímž není nikdo jiný než 'The Great One' Wayne Gretzky.

Finalisté: Nathan MacKinnon (Colorado Avalanche), Nikita Kučerov (Tampa Bay Lightning)

Vezina Trophy: Andrej Vasilevskij (Tampa Bay Lightning)

Dlouhodobě se o něm mluví jako o nejlepším a nejspolehlivějším gólmanovi planety, ale trofej pro nejlepšího gólmana ligy mu dosud připadla pouze jednou - za sezonu 2018-19.

Jednatřicetiletý klíčový muž Lightning má za sebou další skvělou sezonu, během níž vychytal v 58 zápasech 39 výher, což byl nejvyšší počet v celé lize. Nakonec tak o jediné vítězství předčil českého gólmana Karla Vejmelku z Utah Mammoth, s nímž se v průběhu ročníku neustále přetahoval.

Mezi stabilně chytajícími gólmany měl Vasilevskij zároveň druhý nejlepší průměr obdržených branek na zápas (2,31) a třetí nejvyšší úspěšnost zákroků (91,2 procenta).

Finalisté: Ilja Sorokin (New York Islanders), Jeremy Swayman (Boston Bruins)

James Norris Memorial Trophy: Zach Werenski (Columbus Blue Jackets)

Loni se ještě nedočkal, když podruhé v kariéře bral cenu Cale Makar, ale tentokrát už by to vyjít mohlo. Ba dokonce mělo.

Osmadvacetiletý Američan, jehož mimořádné schopnosti vychvaloval za dob společného působení v Columbusu mimo jiné také Jakub Voráček, odehrál v základní části 75 zápasů a zaznamenal v nich 81 bodů (22+59), čímž zaostal o jediný bod za osobním maximem z minulého ročníku, kdy však odehrál o šest utkání více.

Werenski byl sedmým herně nejvytíženějším hráčem soutěže s celkovým časem 1996:04 minuty, v průměru na zápas byl ale druhý (26:37), před ním už byl jen Quinn Hughes (27:44). Jedinečným momentem sezony byla pro produktivního beka také radost pod pěti kruhy - na Zimních olympijských hrách Milano Cortina 2026 slavil v únoru s týmem USA zlato.

Finalisté: Cale Makar (Colorado Avalanche), Quinn Hughes (Minnesota Wild)

Calder Trophy: Matthew Schaefer (New York Islanders)

Tady není příliš o čem debatovat. V případě nejlepšího nováčka jde nejspíš o nejjasnější volbu ze všech našich predikcí.

Celá řada zelenáčů prožila úžasnou sezonu, ale Schaefer naprosto ohromoval. Stále teprve osmnáctiletý bek, který byl jedničkou posledního draftu NHL, zaujal mimořádně vyspělými výkony po všech stránkách, ačkoliv šlo o jeho debutový ročník.

Jasnou řečí hovoří i jeho statistické údaje. Nastoupil do všech 82 zápasů základní části a připsal si 59 bodů (23+36), vedle toho +13 v hodnocení účasti na ledě. V průměru strávil na ledě porci takřka 25 minut (24:41). V bodování nováčků před ním byli jen útočníci Ivan Děmidov (62) a Beckett Sennecke (60).

Mezi osmnáctiletými obránci ligové historie překonal Schaefer vedle jiného bodový rekord Phila Housleyho (57) a vyrovnal maximum v podání obránce-nováčka se 23 zásahy, které stanovila další legenda Brian Leetch v ročníku 1988-89.

Finalisté: Ivan Děmidov (Montreal Canadiens), Beckett Sennecke (Anaheim Ducks)

Frank J. Selke Trophy: Nick Suzuki (Montreal Canadiens)

Za uplynulých pět sezon měla tato cena určená nejlépe bránícímu útočníkovi ligy jen dva vítěze, jimiž byli Patrice Bergeron (Boston Bruins) a Aleksander Barkov (Florida Panthers). Jisté je, že ani jeden z nich to tentokrát nebude. Bergeron, který je s šesti triumfy jejím rekordmanem, ukončil kariéru, zdravotně indisponovaný trojnásobný vítěz Barkov do sezony vůbec nezasáhl.

A tak se otevřel prostor pro další hráče. Jen těžko lze mezi nimi přehlédnout výkony kapitána Montrealu, který je skutečným srdcem Canadiens a měl obří podíl na tom, že si mužstvo kouče Martina St. Louise zahraje druhým rokem za sebou play off.

Šestadvacetiletý centr Suzuki, jenž bývá občas přirovnáván právě k Bergeronovi, odehrál všech 82 zápasů základní části a poprvé v kariéře pokořil bodovou stovku, když si připsal 101 bodů (29+72) a v ligové produktivitě skončil šestý, v hodnocení plus/minus pak s bilancí +37 desátý.

Není bez zajímavosti, že se dokázal zlepšit znovu o 12 bodů. V sezoně 2023-24 jich nastřádal 77 (33+44), před rokem vyšplhal jeho součet na 89 bodů (30+59). Vždy přitom odehrál všech 82 zápasů dlouhodobé fáze.

Mezi útočníky strávil na ledě sedmý nejvyšší čas (1707:17), St. Louis ho využívá i na oslabení, Suzuki se také zařadil mezi třináctku hráčů, kteří v sezoně dosáhli hranice 700 vyhraných vhazování. 

Finalisté: Mitchell Marner (Vegas Golden Knights), Nick Schmaltz (Utah Mammoth)

Lady Byng Trophy: Anže Kopitar (Los Angeles Kings)

Tohle by mohla být ta správná trofej na rozloučenou, ačkoliv je nad slunce jasné, že slovinská legenda by se raději loučila triumfem ve Stanley Cupu, o který budou Kings bojovat.

Osmatřicetiletý dlouholetý kapitán kalifornského celku získal cenu pro hokejového gentlemana s vysokým herním standardem již loni a byla jeho třetí v kariéře.

Ve své rozlučkové sezoně ale nezůstal své pověsti nic dlužen. Za 67 startů si připsal 38 bodů (12+26), pouze deset trestných minut a v bilanci plus/minus měl velmi dobrých +19.

Obránce Jaccob Slavin (Carolina Hurricanes), který je dvojnásobným vítězem z minulosti (2020–21 a 2023–24), dohrál základní část jen se čtyřmi trestnými minutami, ale zasáhl jen do 39 duelů.

Velmi výraznými aspiranty jsou i Jack Hughes či Brayden Point, ale oba budou mít oproti Kopitarovi možnost dosáhnout na ocenění ještě mnohokrát v budoucnosti.

Finalisté: Jack Hughes (New Jersey Devils), Brayden Point (Tampa Bay Lightning)

Jack Adams Award: Lindy Ruff (Buffalo Sabres)

Ostřílený trenérský bard dokázal splnit úkol, na němž si vylámali od jeho odchodu po prvním angažmá u Sabres v letech 1997 až 2013 zuby Ron Rolston, Ted Nolan, Dan Bylsma, Phil Housley, Ralph Krueger nebo Don Granato.

Ruff, který již figuruje v přehledu vítězů ceny pro nejlepšího ligového kouče za sezonu 2005-06, utnul čekání klubu na účast v play off, které trvalo dlouhých 15 let. Čtrnáct sezon v řadě bez účasti ve vyřazovacích bojích je dokonce rekordem NHL.

Pod vedením šestašedesátiletého Kanaďana se Buffalo oproti minulé sezoně, která byla jeho první po návratu do klubu, zlepšilo o neuvěřitelných 30 bodů (ze 79 na 109) a ovládlo Atlantickou divizi před Tampou Bay. V celé lize byly lepší jen týmy Colorada, Caroliny a Dallasu.

Finalisté: Jon Cooper (Tampa Bay Lightning), Joel Quenneville (Anaheim Ducks)