"Tohle je finále. Prostě do toho musíme šlápnout!" burcoval útočník Carter Rowney po úterním tréninku. "Je jasné, že Nashville má skvělou defenzivu, ke které přidal i dost vyrovnaný útok. Hodně to sledujeme na videu, víme o jejich přednostech. Musíme za jejich beky rychle nahazovat puky a okamžitě je dojíždět. V tom by mohl být recept."
Pro tým kouče Mikea Sullivana nemuselo být pondělní střelecké selhání zas tak překvapivé, méně než 25 ran totiž zaznamenal už pošesté v tomhle play off. Tohle byl však extrém. Něco, co přečkáte jen s obrovským štěstím.
"S kluky jsme si to pořádně rozebrali už bezprostředně po zápase," řekl Sullivan. "Naštěstí máme v kabině rozumné a zkušené hokejisty, kteří správné věci dokáží říct dostatečně nahlas. Tohle se mi na našem mančaftu líbí - nelítáme hlavou v oblacích, jsme nohama pevně na zemi."
Jak se ale vůbec může přihodit, že tak kvalitní ofenzivní tým podobně selže? Penguins přece nikdy dřív v utkání play off nezaznamenali pouze 12 střel. Jeden důvod se nabízí: Únava. Žádný jiný tým toho totiž od začátku loňské sezony neodehrál víc.
"V tomhle bych to ale nehledal," odmítal obránce Olli Maatta. "Spíš jsme se bavili o tom, že musíme víc chtít. Přidat. Toho jsme nebyli v prvním střetnutí schopní."
Kouč Sullivan oceňoval hbitost nashvillské obrany, přes kterou se jeho hráčům špatně dostávalo. I pro něj osobně to byla velká lekce - před utkáním zařadil mezi zdravé náhradníky dravého Carla Hagelina, právě jeho herní atributy pak Penguins proti Predators chyběly.
Těžko tedy čekat, že si Hagelin nezahraje ani ve středu. Nebo že přinejmenším právě jeho herní styl nebude Sullivan po svých svěřencích požadovat.
"Několikrát jsem slyšel, že bychom mohli pondělní duel brát jako takový budíček, který nás má probrat, abychom hráli líp. Já ale myslím, že žádný budíček nepotřebujeme - i bez toho je nám všem jasné, že k úspěchu je prostě nezbytné hrát úplně jinak," tvrdil obránce Ron Hainsey. "Jak to bude vypadat dál? Prostě na ně vlítneme. A snad to dopadne dobře."
