Šťastný a jeho život: vnoučata a podnikání
Slovenská legenda v Torontu zavzpomínala na bohatou kariéru, po politice se věnuje byznysu a rodině
Napsal Michael Langr / NHL.com
Těch přátel. A těch vzpomínek.
Slovenská legenda Peter Šťastný si užíval sobotní exhibici při příležitosti uvedení dalších členů do Síně slávy v Torontu - a zase se mu vybavila velká řada momentů z jeho bohaté kariéry, kterou v NHL prožil v dresu Quebec Nordiques, New Jersey Devils a St. Louis Blues.
Jednašedesátiletý centr, který byl sám uveden do Síně slávy v roce 1998, se angažoval ve slovenském hokeji i v politice, ale nyní se věnuje podnikání a jako již sedminásobný dědeček se raduje ze širokého potomstva.
Účast na exhibičním střetu výběru Marka Messiera s týmem Jariho Kurriho jej potěšila.
"Byla to velká událost pro všechny. Vybavila se mi spousta vzpomínek. Je to hlavně sranda, člověk si zavzpomíná. Mně se vybavila především 80. léta. Potkali jsme tady se ženou mnoho známých, ale i nových tváří. Bylo to skvělé setkání hokejové rodiny," řekl Šťastný.
Zase si připomenul ceremoniál, při kterém byl v Torontu sám uveden Síně slávy spolu s bývalým spoluhráčem z Quebeku Michelem Gouletem, Royem Conacherem, Monsignorem Atholem Murraym i zástupci médií Howiem Meekerem a Yvonem Pedneaultem.
"Bylo to v hotelu Royal York. Měl jsem tam celou rodinu: rodiče, otce, který už nežije, další příbuzné. Bylo tam také hodně novinářů ze Slovenska, protože jsme byli mladá země, a také z Quebeku. Hodně krásných vzpomínek," popsal Šťastný.
Ten vytvořil unikátní bratrskou formaci se sourozenci Mariánem a Antonem, na což také rád vzpomíná.
"V mé kanceláři mám překrásnou velkou fotku nás tří. Hrát celé ty roky se svými bratry na nejvyšší úrovni na mistrovstvích světa, olympiádách, v NHL i v play off, to bylo opravdu něco výjimečného," prohlásil centr, který v NHL nasbíral v 977 zápasech 1239 bodů za 450 branek a 789 asistencí.
Šťastný emigroval do Kanady z Československa v roce 1980 se svou těhotnou manželkou Darinou a bratrem Antonem, nejstarší Marián se za nimi dostal až o rok později. Spolupráci obnovili v dresu Nordiques.
"Quebec byl úžasný. Oni nás tam adoptovali, protože my jsme svoji zemi ztratili. Tehdy šlo o jednosměrnou cestu, bez možnosti návratu. Nemohli jsme se vrátit; pokud ano, šli bychom do vězení. Prožil jsem tam krásných deset let, pak jsem šel do New Jersey," vzpomínal Šťastný.
Na sklonku aktivní kariéry si hodně vážil toho, že se Slovensko po rozdělení bývalé federace dokázalo dostat na olympijské hry v roce 1994 v Lillehammeru. Jeho země se totiž jako nový člen Mezinárodní hokejové federace propadla až do kategorie C mistrovství světa IIHF.
"Loboval jsem, bylo tam hodně politiky. Nakonec jsme mohli hrát kvalifikaci v Sheffieldu. Nikdy předtím se ze skupiny C nikdo nedostal na olympiádu. Museli jsme všechno vyhrát. I když jsme měli lepší tým, nic není zaručené. Může se stát cokoliv, není to jako série play off," prohlásil Šťastný. "Pak jsem při zahájení první olympiády pro mou zemi byl vlajkonošem - a kapitánem."
Po kariéře se následně vydal na dráhu politika.
"Byla to doba, kdy to moje země opravdu potřebovala. Nějaké vůdčí osobnosti a směr. Byl jsem hodně šťastný, že můžu reprezentovat Slovensko v Evropském parlamentu. Celý život bylo mým cílem zbavit se komunismu. Když se to povedlo, musíte se začít posouvat dál," vracel se Šťastný ke svým motivům.
"My jsme neměli tolik lidí s takovou reputací, aby byli dobrým příkladem pro zbytek země. Někoho, kdo ví, jak funguje demokracie. Znalost jazyků mi byla taky ku prospěchu. Umím francouzsky, anglicky a z mládí i ruštinu a češtinu."
I tuto kapitolu života už uzavřel a věnuje se podnikání.
"Je skvělé, že se tomu dnes s internetem a novými technologiemi může člověk věnovat kdekoliv. Byl jsem deset let v politice a teď jsem pánem svého času. Mám nějaké firmy, je to rodinný byznys. Něco máme v Evropě a něco v Severní Americe. Jsem volný jako pták," prohlásil.
Hodně času věnuje také rodině. "Před pár dny se mé nejmladší dceři narodilo dítě. Teď už jsou všechny čtyři moje děti rodiči. Užívám si roli dědečka. Před třemi a půl lety nic - a teď už mám sedm vnoučat. A další dvě na cestě v lednu," podělil se Šťastný o radosti rodinného života.
Jeho syn Paul hraje v NHL za St. Louis, a tak hrdý táta pravidelně sleduje zápasy Blues.
"Ale koukám se spíš až ráno, na záznamy bez reklam. S dnešní technikou je to skvělé. Člověk může s rodinou po světe komunikovat a vidět na obrazovce třikrát čtyřikrát týdně i vnoučata, jak rostou," dodal Šťastný.