Rodák ze švédského Valba má na takové soudy rozhodně právo, v NHL strávil již deset let. Během té doby se vypracoval v oporu, která má dlouhodobě bilanci téměř bod na zápas.
Nejvíc se mu dařilo v ročníku 2009-10, kdy měl 101 bodů, velmi slušných bylo však i 86 zářezů z uplynulé sezony.
"Když se za svou kariérou ohlédnu, většinou to bylo fajn," tvrdil. "Ze začátku jsem vlastně možná ani nečekal, že se v NHL chytnu tak rychle. Měl jsem ale štěstí, tenkrát se zrovna ve Washingtonu přestavoval kádr. Pozvolna jsme se měnili z mužstva, které může o play off jen snít, v respektovaného soupeře. Je fakt neuvěřitelné, že už to je deset let. Strašně to letí! Přijde mi, jako by uplynuly nanejvýš tři roky..."
Nebylo to vždycky příjemné. Kouč Glen Hanlon ho během prvních třiceti zápasů mezi elitou stavěl hodně do třetí, čtvrté lajny, situace se tenkrát zlepšila až po příchodu nového trenéra Bruce Boudreaua. Najednou dostával mnohem více herních příležitostí, prosazoval se i v přesilovkách. Jeho 55 asistencí z ročníku 2007-08 znamenalo zničehonic nováčkovský rekord Capitals, dostal se i do zall-star týmu zelenáčů NHL.
Od té doby se toho hodně změnilo. Capitals se z otloukánků proměnili v obávané hokejové komando, z vyjukaného Backstroma se v zimě stane třicátník. Přesto je mu jasné, že na sobě pořád musí pracovat.
"Hlavně se musím zlepšit v počtu nastřílených gólů. Je potřeba víc střílet," mínil. "Člověk nesmí zanedbat ani defenzivní dřinu. I v tomhle mám rezervy, je dobré od zkušenějších odkoukávat, kde je při hře nejlepší se pohybovat, kdy se vrhat do útoku, jak pokrývat prostor."
O jeho dozrání vypovídá i fakt, že se během posledního play off proměnil v nepsaného lídra týmu. Často za mužstvo mluvil s novináři, v důležitých chvílích si prý bral slovo i v kabině. Něco takového by se přitom očekávalo spíš od kapitána Alexe Ovechkina. U Švéda je to vlastně překvapivé dvojnásob.