Skip to main content

Nejsem spokojený, může to být lepší, přiznal Zacha

Musím dokázat, že patřím do týmu, uvedl útočník New Jersey, který poznal pozici náhradníka

Napsal Michael Langr / NHL.com/CS

Každou středu během sezony 2017-18 vám NHL.com/cs přináší rozhovory s hokejisty v rubrice Prolomený led. Týkat se mohou aktuálních i nadčasových témat a zážitků hráčů na ledě i mimo něj.

Tentokrát jsme vyzpovídali útočníka Pavla Zachu z New Jersey Devils, jenž prožívá možná nejnáročnější období od svého vstupu do NHL.

V sobotním duelu s New York Rangers asistoval u gólu Milese Wooda a ze čtyř posledních startů tak má na kontě dva body. Jenže v téhle sezoně prožívá Pavel Zacha podobnou radost zřídka.

Dvacetiletý útočník, jenž byl šestkou draftu v roce 2015, měl ve druhém roce v NHL prokázat, že se může stát hvězdou. Místo toho v New Jersey strádá: na kontě má dva góly a pět asistencí a sedm ze 30 utkání Devils proseděl jako náhradník na tribuně.

"Sám se sebou nejsem spokojený. Určitě to může být lepší," řekl před nedávnem v rozhovoru pro NHL.com/cs jeden z největších českých talentů, který se po třech absencích vrátil koncem minulého týdne do sestavy.

V posledním měsíci jste byl několikrát mezi náhradníky, je pro vás nová situace. Jak se to dá zvládat?

"V poslední době jsem si tolik nezahrál a to mě motivovalo. Teď jsem dostal šanci a zapracoval jsem na tom, co po mně chtěli. Jsem zpátky v týmu a musím dokázat, že do něj patřím."

V listopadu se váš agent Patrik Štefan zapojil do komunikace s vedením Devils. Pomohlo vám to?

"To bylo v Torontu, kde se setkali s Patrikem a s mým mentálním koučem. Ukázali jim, co po mně chtějí a pak jsme to probírali na večeři. Po každém zápase mi posílají videa, co chtějí, abych zlepšoval. Komunikace v klubu je naštěstí skvělá. Jak přímo s trenérem (Johnem Hynesem), tak i ohledně videa a podobně. I když jsem nehrál, tak jsem věděl při trénincích, jaké požadavky mají trenéři na hráče, a hodně jsem si z toho vzal. Ta komunikace mi taky pomohla dostat se po návratu do hry dřív do systému. Teď je jen na mně, abych se zlepšoval."

Co po vás chtěli zlepšit?

"Začínal jsem sezonu na centru, potom mě ale přeřadili dali na křídlo. Takže se to týká napadání, snahy být jako první na puku, nevyčkávat tolik. A víc střílet a věřit si. Chtěli, abych byl jako křídlo útočně založený, to je můj hlavní úkol a to by se mělo projevit i v těch bodech (Pozn.: naposledy hrál Zacha znovu na centru ve třetím útoku)."

Video: Zacha krásně bekhendem přihrál na gól Noesena

Jak došlo k tomu, že jste si najal mentálního kouče?

"Někdy na začátku listopadu mi to navrhl můj agent Patrik Štefan, který je můj nejlepší kamarád a celou dobu se se mnou baví o mém rozvoji. Říkal mi o koučovi, který dělá s mnoha hráči v NHL, abych ho zkusil. Začali jsme se hodně bavit, poznal jsem ho. Měl jiný pohled na hokej a bylo to pro mě něco nového, ta mentální stránka. Když jsem nehrál, měl jsem různé myšlenky: co, proč a podobně. Ale teď vím, co zlepšit. Jak se soustředit na zápas, jak se připravit. Na jedné straně mám Patrika a na druhé mentálního kouče, který mi pomáhá."

Můžete popsat trochu podrobněji, v čem vám nejvíc pomohl?

"Je to bývalý hokejista, to je výhoda. Myslím, že umí dobře připravit na zápas. Jdu si za tím, co mám hrát, vím proti komu hraju. Když jsem ještě byl na centru, tak vím, jak drží můj soupeř hokejku, jak se staví na buly. Uměl mě nabudit, ukázal mi chyby, co jsem udělal, ale na druhou stranu jsem ten zápas za sebou díky němu zavřel a koukal na druhý břeh. Abych nebyl naštvaný kvůli jednomu zápasu a šel do dalšího s čistou hlavou. Dřív jsme nad jedním zápasem přemýšlel týden a kvůli tomu jsem hrál třeba tři čtyři utkání špatně. To teď už nemám."

Nepřijde vám dnes hokej se všemi pokročilými statistikami a záležitostmi, na které se člověk musí soustředit, jako příliš velká věda?

"Je pravda, že je to o něčem jiném, než třeba v juniorech nebo v extralize. Já ani netušil, kolik kolem NHL bude přípravy. Do ligy přišlo strašně moc mladých hráčů a je tu jiná rychlost, ale stejně velký rozdíl je, jak se dělá příprava. Je tu mnohem víc videa. Ale jestli chci v téhle lize zůstat, tak musím dělat nějaké věci navíc, stejně jako to dělají ostatní."

New Jersey mělo skvělý start do sezony. Čím to, že se celek, který patřil na jaře k nejhorším ve Východní konferenci, dokázal zvednout?

"Před sezonou přišli dobří hráči a věděli jsme, že to jsou i dobří kluci. Hodně se bavíme, je tu dobrá atmosféra. I když se prohraje zápas, tak se tu hodně komunikuje. Není to jako dřív, že když se prohrálo, všichni mlčeli. Starší a mladí hráči spolu komunikují velmi dobře. Máme talentovaný tým a hodně silný útok. Nečekali jsme, že na tom budeme až tak dobře. Ale pořád je ještě dost času na hodnocení, máme před sebou ještě víc než polovinu zápasů."

Jedním z těch nových hráčů je i Nico Hischier, jednička letošního draftu. Vidíte jeho příchod jako vítané posílení týmu, nebo spíš jako osobní konkurenci?

"Já byl natěšený. Je to i pro mě motivace se zlepšovat a být lepší a lepší hráč. On ale dělá to samé. Když jsme ho draftovali, tak jsem z toho měl radost. Je to další mladý a dobrý hráč do kabiny, navíc Evropan. Mám se i od něj co učit, dá se od něj okoukat dost věcí. Pomáhá nám vyhrávat zápasy. Když se udělá play off, tak je jedno, kdo pomůže nejvíc, hlavně, že se postoupí."

Video: Hischier se trefil po kombinaci se Zachou z mezikruží

Největším Evropanem v historii Devils je Patrik Eliáš, se kterým jste si zahrál svůj první a jeho poslední zápas kariéry v NHL. Zůstáváte v kontaktu?

"On je teď v Česku, takže tam velká komunikace není. Ale byl tady před pár týdny, samozřejmě jsme se viděli. Přál bych si s ním odehrát víc než ten jeden zápas. Jsem rád, že jsem si mohl zahrát s takovou legendou. To bylo neskutečné tu s ním být i ten rok, co už nehrál. Pomohlo mi to se trochu zabydlet. Trošku mi chybí mít tady Čecha, to by bylo lepší."

Devils uctí Eliáše 24. února před zápasem s New York Islanders vyvěšením jeho čísla 26 ke stropu haly. Těšíte se na ten ceremoniál?

"Celý tým se těší, tady měli Patrika všichni rádi. Ti starší hráči s ním hráli dlouho, každý je na to natěšený. Možná to pro ně bude i trochu smutný moment, ale Patrik si takové ocenění zaslouží. Být na ledě u toho bude super zážitek."

Jako junior jste hrál v Česku i v Kanadě, teď jste druhým rokem v New Jersey. Zvykl jste si na americký způsob života?

"Zůstal jsem tu i přes léto, abych se úplně adaptoval. Jsem tu dva roky v kuse a před tím jsme byl v Sarnii (v juniorské OHL), takže jsem v zámoří vlastně už čtvrtý rok. Zvykl jsem si na to, angličtina v pohodě, cítím se tu jako doma. V Česku jsem byl minulý rok asi jen na týden a půl. Příští léto tam chci zůstat trochu déle."

Nepřemýšlíte už v angličtině?

"To ne, v Česku jsem přece jen žil dost dlouho. Bavím se s Patrikem Štefanem, s rodiči a s kamarády z Liberce. Češtinu nezapomenu, ale většinou mluvím v angličtině. Tohle je snad první rozhovor v češtině za celý rok. Ale zvykl jsem si na to. Lepší než sedět v kabině a mlčet."

Pomáhá vám, že bydlíte v Jersey City vedle ostatních hráčů?

"Tam bydlíme všichni mladí. Jsme čtyři v budově: Nico, já, Jesper Bratt a Blake Coleman. Určitě pomůže, že se hodně bavíme a chodíme na večeře společně. Když je den volna, aspoň se s někým můžu vidět a popovídat si."

Ctete více

NHL používá cookies, web beacons, a další podobné technologie. Užíváním webových stránek a dalších on-line služeb NHL dáváte souhlas s naší Ochranou osobních údajů a s Podmínkami služby, včetně naší Cookie Policy.