Poučení, nebo zapomnění? Hráči musí zvládat oboje

Redakce NHL.com/cs se před startem sezony pustila do rozboru rozličných témat, která provázejí největší hokejový kolotoč světa. Tentokrát jsme se zaměřili na to, jak hráči obrací list před novou sezonou - tenkou hranici mezi zapomenutím na tu starou a poučením z ní.

Několik let po sobě psala touhle dobou média z americké metropole ve svých sportovních rubrikách pojednání o tom, jak se jeden z nejsilnějších týmů NHL Washington Capitals dokáže (či nedokáže) oklepat z dalšího zklamání z vyřazení v play off.
Letos je to poprvé zcela jinak.
Hokejisté Capitals vstupují na neprobádanou stezku - poprvé v historii budou obhajovat Stanley Cup. Otázka tak nezní, jak konečně překročí vlastní stín, ale zda se dokáží udržet na výsluní.
Ať jde parta okolo Alexe Ovechkina do nové sezony jako favorit, jenž znovu neuspěl, nebo jako šampion, který konečně naplnil sen generací fanoušků, vzato striktní řečí čísel je to vlastně jedno: začíná se od nuly. Na startu má Washington k dalšímu titulu stejně daleko jako nejslabší celek loňské sezony Buffalo Sabres.
Více k tématu: [Proč úvod sezony provází nadšení i nervozita]
Na druhý pohled to však tak vyrovnané samozřejmě není. Capitals mají za sebou obrovskou zkušenost, ať už ze sportovního, fyzického či psychologického hlediska. Už vědí, co obnáší projít až do finále Stanley Cupu. Jak se vyrovnat s únavou, když hrají nejvypjatější zápasy ještě začátkem června. Jak se vyrovnat s tlakem očekávání, jak se vyrovnat s porážkami a hrozbou vyřazení.
Právě tohle všechno jsou prvky, které je třeba přenést si do nové sezony. Perfektně to dokázali hráči Pittsburgh Penguins, kteří v roce 2017 obhájili titul z předešlého ročníku. Dokázali to i Nashville Predators, jež se loni dostali z osmého místa v Západní konferenci až do finále Stanley Cupu a na této zkušenosti vystavěli vynikající výkony v poslední sezoně, v níž získali Presidents' Trophy pro nejlepší mužstvo základní části.
Čím povedenější byla předchozí sezona nebo play off, tím víc pozitiv si mančaft může přenést i do nového ročníku. A naopak, neúspěšné celky se musí snažit rychle zapomenout na to, co je před rokem dostalo dolů, a stavět na vratkých základech dílčích úspěchů. Tak jako třeba Arizona Coyotes, kteří v sezoně 2017-18 ztratili reálnou šanci na play off už někdy kolem Vánoc, aby v závěru základní části rozjeli nečekanou sérii 17 výher ze 29 duelů.

"Člověk si vždycky snaží přenášet pozitivní věci z minulého roku. A všechno to špatné vzít a vyhodit do popelnice. Spláchnout to a začít znovu, vybudovat něco nového," říká obránce Oliver Ekman-Larsson, největší hvězda omlazeného celku z Arizony.
Ta má výhodu, že nespěchá. Vedení buduje tým pro budoucnost a obětovalo tomu okamžité výsledky, podobně jako třeba Buffalo, Vancouver Canucks či Carolina Hurricanes.
"I tak je to těžké. (Nová sezona) je otočený list. Máme prostor pro zlepšení. A taky čas pro všechny kluky tady, aby dokázali, že na to mají, a zanechali hlubokou stopu jako dobří hokejisté," říká vancouverský útočník Bo Horvat.
Hůř na tom ovšem z hlediska tlaku a léčení po tvrdých nárazech jsou mužstva s okamžitými ambicemi, kterým se nepodařilo uspět, ba ani projít do play off: Dallas Stars, St. Louis Blues, Chicago Blackhawks...
Tady tolik trpělivosti nemají, vzhledem k síle kádru či zkušenostem chtějí uspět hned. O to víc musí studovat, proč se to naposledy nepovedlo (jako u Chicaga) - či proč se to nedaří dlouhodobě (jako u Dallasu).
"Očekávání jsou u nás nadále vysoká a něco podobného jsme vzkázali i hráčům. Mám ve všechny důvěru, že na to mají," uvedl na začátku přípravného kempu prezident Blackhawks John McDonough.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
Příčiny, proč to posledně neklaplo, jsou různé. Od slabých výkonů gólmanů přes prostupnou obranu až po neproměňování šancí, leckdy i dusná atmosféra v mužstvu. Řeší se výměnami, odchodem trenéra či tvrdou prací na odstranění příčin neúspěchu. Ta však nesmí přerůst v křeč, jež hráče paralyzuje a posílá je do nevýhody vůči těm úspěšným.
Hranice je to velmi tenká a našlapovat se na ní musí opatrně.
"Letos jsme se snažili obrátit stránku tak rychle, jak to jen šlo. Nebylo to snadné. Když jsme v březnu definitivně zjistili, že se nedostaneme do play off, tak to hodně bolelo. Devět let jsme tancovali v oblacích a byli jsme na tom skvěle. Možná teď přišel budíček, mělo se to stát. Bylo to něco jako očištění," řekl šéf Chicaga, které se nedostalo do play off poprvé od roku 2008.

"Celé to bereme jako velkou výzvu, protože tahle liga je v současné době strašně kvalitní," prohlásil Jonathan Toews, první centr a kapitán Blackhawks, s nimiž v letech 2010, 2013 a 2015 vyhrál Stanley Cup.
"V posledních letech jsme se poučili v tom ohledu, že když chceme uspět, musíme za tím opravdu jít a tvrdě makat. Chceme najít cestu zpátky do play off. A v něm by se měly naše zkušenosti propojit s elánem a energií mladých hráčů."
Jak dokládají kapitánova slova, do celého mixu faktorů tu vstupuje ještě jeden - a velmi důležitý: motivace. Hlad neúspěšných po úspěchu by měl být logicky větší než těch, kteří se jím už nasytili.
I když ve Washingtonu by vás jistě ujistili o tom, že na další zákusek mají pořád ještě místo.