To vše i díky trochu obměněné letní fázi přípravy, kterou absolvoval z části v Čechách a v Montrealu. Super pocity pochopitelně pomáhají i hlavě. A zkušenosti z předešlých let v zámoří a absolvovaných předsezonních kempů jakbysmet.
"Zvykl jsem si na zdejší prostředí i mentalitu a přizpůsobil se stylu hokeje, ale že bych měl teď zaručený návod, jak uspět, to zase nemám. Snažím se hokejem bavit a zbytečně se nestresovat tím, že je jediné, co mohu ovlivnit, jsou moje výkony," zopakoval.
I proto zatím nepřemýšlí o tom, zda by byl natolik trpělivý, že by zvládl i třetí rok na farmě. "To fakt nevím. Dva roky mi něco daly, o těch případných dalších už si to nemyslím a v AHL bych hrát asi nechtěl. Ale uvidíme, co jak bude."
Do Pittsburghu šel coby jedenadvacetiletý zelenáč s tím, že by rád udělal co nejrychleji první tým a aby zápasů v rezervním celku bylo co nejméně. Cestu na výsluní přes AHL původně sice až tak neplánoval, ale nakonec toho, že raději nešel do Kontinentální ligy, vůbec nelituje.
"Jsem za to rád, že jsem na nováčkovskou dvoucestnou smlouvu na tři roky kývnul. A budu dál bojovat, když už jsem se tím směrem vydal."
Vzorem, podle něhož se řídit a na základě jehož zkušeností věřit, že nakonec získá v NHL stále místo, mu byl Tomáš Plekanec z Montreal Canadiens. "Byl na farmě skoro tři roky a teď hraje 13 nebo 14 let v Montrealu a je to špičkový hráč. V létě jsem se s ním bavil a dodal mi hodně pozitivní energie," poděkoval Simon na dálku.
"Ale těch českých hráčů, kteří museli projít něčím podobným a nic předem nevzdali, je hodně. A nakonec za to byli také rádi…"
On sám je nyní pořádně blízko momentu, na který čekal celou kariéru, byť základní sen zahrát si NHL už má splněný. "To se mi povedlo, ale je to takové to, že si zahrajete a zase chcete víc. Teď mám cíl dostat se do týmu nastálo a hrát pravidelně, ne jen těch pár zápasů, co jsem měl možnost za ty dva roky. To by byl opravdový splněný sen," vyznal se talentovaný centr.
