Na konci rozhovoru bylo slyšet, jak spoluhráči Dobešovi divoce aplaudují, když mířil do šatny.
Ano, jak se ty časy změnily. V listopadu se při uplakané setkání s novináři trápil, že nezabránil porážce s Devils. Ale bylo to víc než jen to. Samuel Montembeault si totiž po tréninkovém kempu přes sezonou udržel pozici prvního brankáře. Navíc nadějný Jacob Fowler se dostal do týmu a byl označován za brankáře budoucnosti pro Canadiens. Nyní jednadvacetiletý nováček odchytal v této sezoně nakonec 17 utkání. Dobeše nejistota jeho role sžírala.
Dobře to zná Patrick Lalime, bývalý brankář NHL, který je nyní komentátorem a pokrývá NHL a Canadiens pro TVA Sports v Quebecu.
Lalime měl úspěšnou kariéru v NHL s bilancí 200-174-16 a 32 remízami ve 444 zápasech za Pittsburgh Penguins, Ottawa Senators, St. Louis Blues, Chicago Blackhawks a Buffalo Sabres v letech 1996 až 2011.
A přesto, po všech svých úspěších, se dokázal ztotožnit s Dobešovou situací. Konkrétně s tím, jak můžou dílčí neúspěchy nahlodat sebevědomí brankáře.
V sedmém zápase čtvrtfinále Východní konference 20. dubna 2004 mezi Ottawou a Torontem vyhráli Maple Leafs 4:1 i díky dvěma gólům z první třetině útočníka Joea Nieuwendyka, který v obou případech Lalimea překonal mezi betony. Dodnes Lalime, který už od druhé třetiny za stavu 3:0 pro Toronto do utkání nezasáhl, ví, že mohl oběma gólům zabránit.
"Ptáte se sami sebe, co jste mohli udělat jinak," řekl Lalime loni v dubnu NHL.com. "Trvalo roky, než jsem se s tím vyrovnal. Chcete pro své spoluhráče odvést to nejlepší. Čas pomáhá. Ale úplně nezapomenete, zvláště když to bylo proti Maple Leafs, týmu, který jsme tak moc chtěli porazit."
Lalime proto soucítil s Dobešovými emocionálními problémy. Asi týden poté, co Dobeš plakal před reportéry a televizními kamerami, si s ním Lalime od srdce popovídal.
"Snažil jsem se ho trochu rozveselit," uvedl Lalime ve čtvrtek. "Víte, když přijdete do této ligy, je snadné se nechat unést jedním zápasem. Musíte si uvědomit, že je to dlouhá cesta, dlouhá sezona a dlouhá kariéra. Je to emocionální kluk a vždycky jím bude."
Tato slova nakonec zřejmě rezonovala. Dobeš převzal roli prvního brankáře 27. ledna a do konce sezony zaznamenal 14 vítězství, přičemž v tomto období zaostával pouze za Vasilevským (16) a Jakem Oettingerem z Dallas Stars (16).
Tento impulz si přenesl i do play off a po pěti zápasech má lepší čísla než Vasilevskij co se týče výher (3-2), průměru obdržených gólů (2,49 - 2,68) a procenta zákroků (90,3 - 88,0).
"Byl jsem ohromen tím, jak zvládl souboj Vasilevským," prohlásil Lalime. "Nehrajete proti brankáři na druhé straně, ale také víte, že takový hráč málokdy udělá chybu. A myslím, že byl po celou sérii velmi solidní, velmi klidný na ledě i mimo něj. Velmi dobře se drží. Vydržel si to. Byl jsem ohromen tím, jak zvládal celý rok. Věřil sám sobě. Pokud něco cítí, řekne to. Ale na ledě se do toho obul."
Pokud v tom bude i v šestém zápase pokračovat, Canadiens by si s velkou pravděpodobností mohli zajistit postup do druhého kola. Dobeš se netrpělivě těší na elektrizující atmosféru, která na něj a jeho spoluhráče opět čeká v Bell Centre.
"Už se nemůžeme dočkat," těšil se Dobeš. "Bude to šílené. A budeme připraveni. Vím, jak nadšení budou naši fanoušci. Jsou to vzrušující časy."
A pokud Canadiens nakonec zvítězí a vyhrají sérii, nebuďte překvapeni, když mu po tvářích budou opět stékají slzy.
Jen tentokrát to budou slzy radosti.