Nick_Ritchie_Celebrates

Čísla hovořila proti nim, ale hokejisté Anaheim Ducks už jich měli dost. A ke změně zaveleli docela nenápadní hrdinové.

Do rozhodujícího sedmého zápasu série druhého kola Západní konference proti Edmonton Oilers nešli Ducks jako tým, který tyto duely zvládá zrovna s grácií. Vždyť v předchozích čtyřech sezonách se ze Stanley Cupu shodně pakovali právě po porážkách v této královské hokejové disciplíně.
A byť si to nechtěli sami připustit, šlo o pořádné břemeno.
Když svěřenci kouče Randyho Carlylea těsně před polovinou středečního klíčového zápasu ve své hale Honda Center prohrávali 0:1, napětí rostlo minimálně mezi fanoušky.
Jenže pak se tak trochu potichu a nenápadně objevili hrdinové, kteří prokletí sedmých zápasů poslední čtyřletky zlomili. Nejprve srovnal železný muž NHL Andrew Cogliano a o vítěznou trefu na 2:1 se postaral Nick Ritchie. To vše vzadu v brance jistil bezchybným výkonem John Gibson.

Čtete správně. Nikoli kapitán Ryan Getzlaf, jenž jinak mužstvo díky skvělé formě táhne celým play off. Nikoli Jacob Silfverberg, který obvykle ve vyřazovací části ožívá, střílí důležité branky a sbírá body.
Nejviditelnější stopu v dosavadním zápase sezony zanechali hokejisté, kteří v kádru Ducks mají zajímavé pozice. Každý velmi specifickou.
"Zasloužili jsme si vyhrát, protože jsme za tím šli. Byli jsme aktivní a neustále jsme se rvali," řekl po postupu Cogliano. "Cítím se samozřejmě úžasně, jak jinak," dodal muž, který v základní části odehrál 786 zápasů za sebou. Od roku 2007, kdy vstoupil do NHL paradoxně v barvách nyní pokořených Oilers, nezaznamenal jedinou absenci - a starty pečlivě sbírá i ve Stanley Cupu.
V play off jich nastřádal dalších 54 a nyní tento neobvyklý 'držák' a symbol spolehlivosti ve finále Západní konference přidá další. A kdo ví, třeba k nim připojí i další důležité góly…
Střelec postupové branky Ritchie zase v euforii líčil, jak jej těší mentální odolnost Ducks. Neboli fakt, že se tým nezlomil ani s vědomím, že se mu poslední dobou nedaří vyhrávat sedmé zápasy; že ho nenahlodal ani stav 0:1. "Nebyly tam žádné známky paniky. Od chvíle, kdy jsme inkasovali, jsme naopak podle mě začali hrát lépe," vyprávěl nadšeně.

A jeho příspěvek? "Jen jsem zvedl hlavu a vystřelil. A pak už jsem jen viděl, jak Getzlafovy ruce letí nahoru. Měl ideální výhled," popsal Ritchie gól, který mu vlastně zůstal utajen.
Rodák z kanadského Orangeville hraje na rozdíl od Cogliana své první play off a v devátém utkání skóroval podruhé. Že šlo v případě jednadvacetiletého útočníka o jeho životní trefu, o tom není třeba pochybovat. V základní části dal v tomto ročníku 14 branek, což je na zelenáče slušný počet, ale žádná z nich nebyla postupová.
Tahle navíc zlomila čtyři roky trvající prokletí.
Třetím hrdinou středeční noci byl Gibson. Ten sice má mezi gólmany, kteří naskočili do Stanley Cupu jako jedničky svých týmů, až 13. nejlepší úspěšnost zákroků (90,8 procenta) a jeho statistiky ani zdaleka nejsou takové jako v lednu a únoru, kdy kraloval brankářům v celé lize.

Jenže klíčový duel zvládl. Proti Oilers chytil 23 střel a celkově si připsal sedmou výhru v letošním play off. "Hráli jsme se slušným sebevědomím a hlavně věřili jeden druhému," usmíval se Gibson - už coby čerstvý finalista Západní konference. Povedlo se mu to hned v jeho první sezoně v roli týmové jedničky.
S výjimkou Gibsona se nedá předpokládat, že by zmíněné postavy měly vstřebávat slávu po každém zápase další série, která startuje v pátek (sobota 3:00 SELČ) v Anaheimu. Zasáhnout jako blesk z čistého nebe ovšem Cogliano i Ritchie mohou znovu.
Stejně jako teď. Jak jinak to nazvat, když první z nich skóroval poprvé od 26. března a druhý teprve sbírá cenné zkušenosti ve vyřazovacích bojích…
Borci z Nashville Predators, kteří Ducks nyní stojí v cestě, proto musejí být ostražití. Právě atak z jakékoliv části Getzlafovy armády totiž nakonec může být zásadním úderem ve vyrovnané bitvě dvou mužstev, která ani nejrenomovanější odborníci ve finále konference tak úplně nečekali.