Češi během zápasů v Praze. Kolik jich bylo?

Každou středu vám během sezony přineseme v rubrice 'Řečí čísel' pohled na NHL prostřednictvím analýz, statistik a zajímavých cifer. Tentokrát jsme se zaměřili na zápasy NHL v Česku. Jak to v lize vypadalo s českými hokejisty v době předchozích utkání v O2 Areně? A co dříve během zlaté éry českého hokeje nebo návštěvy Calgary Flames v Praze v roce 1989?

1989: Za zavřenými dveřmi
Krátce před Sametovou revolucí se v tehdejším Československu poprvé představil tým NHL. Hokejisté Calgary Flames se vydali společně s Washingtonem Capitals na European tour a čerstvý vítěz Stanley Cupu se dvakrát utkal s národním týmem (ten vyhrál 4:1 a 4:2) v pražské sportovní hale.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
Nápad navštívit československou metropoli údajně vzešel z hlavy tehdejšího forvarda kanadského mužstva Jiřího Hrdiny.
Proti němu v barvách ČSSR tehdy hráli mladí talenti Jaromír Jágr, Robert Reichel a Robert Holík. Všichni se brzy vydali za moře, kde začali pracovat na famózních kariérách. Ale jak to s Čechoslováky v NHL bylo předtím?
Tím prvním byl v ročníku 1969-70 Jaroslav Jiřík, který na tři utkání naskočil v barvách St. Louis Blues. Nebodoval, ale tento primát už mu nikdo nikdy nemohl vzít.
Pak následovala slušná mezera, následovníkem brněnského forvarda byl až v roce 1977 útočník Václav Nedomanský, který také jako vůbec první bodoval. 'Big Nedo' musel z Československa emigrovat, poté rozdělil svou kariéru mezi WHA a NHL, v níž se proslavil hlavně v červenobílých barvách Detroit Red Wings.

Než navštívil Prahu soubor Flames, zasáhlo do NHL celkem 27 hráčů z Československa.
Někteří z nich přišli do NHL s posvěcením socialistických úřadů, které je však obvykle pustily až okolo třicítky nebo po ní: sem patří Ivan Hlinka, Milan Nový či Jaroslav Pouzar, jenž třikrát získal Stanley Cup s Edmonton Oilers.
Ti, kteří chtěli začít hrát NHL ještě v ideálním věku, ovšem museli ze země dušené pod komunistickou pokličkou emigrovat. Miroslav Fryčer, Petr Svoboda, Petr Klíma, Michal Pivoňka či bratři Anton, Marián a Peter Šťastní díky tomu zažili v zámořské lize dlouhou kariéru.
Čechů i Slováků postupně přibývalo. Nejvíce najednou, celkem 16, jich bylo v sezoně 1988-89.
Přelom století: Zlatá éra
Pád Železné opony otevřel ohromné možnosti i hokejistům, kteří začali houfně odcházet do NHL. V 90. letech se tak tvořila zlatá generace hráčů, kteří prošli domácí výchovou, ale pak se posunuli dál v nejlepší lize světa a ještě jako mladíci získali v cizině i potřebnou houževnatost.
Výsledkem byly reprezentační úspěchy. Olympijské zlato v Naganu navázalo na titul mistrů světa z roku 1996. Češi byli v kurzu. Před nesmazatelným japonským triumfem hrálo NHL v ročníku 1997-98 celkem 40 českých hokejistů, kterým vévodily superstar Jaromír Jágr a Dominik Hašek následované spolehlivými jmény jako Martin Ručinský, Petr Nedvěd či Roman Hamrlík.
Více k tématu: [Rantanen i Malkin. Evropa ovládá bodování]
V první poolympijské sezoně 1998-99 už Čechů v lize bylo 52! V NHL rázem měli místo Jaroslav Špaček, Jan Hrdina, Milan Hejduk nebo Pavel Rosa. A to ještě nebyl konec. V ročníku 1999-2000 se počet českých hokejistů vyšvihl na číslo 56, o sezonu později dokonce na 71 a následně na rekordních 78! Ano, přesně tolik hráčů s českým pasem si tehdy zkusilo NHL.
Někteří byli usazeni natrvalo, jiní (například Pavel Kolařík, Jakub Čutta, Robert Schnábel, Václav Pletka, Martin Španhěl, Tomáš Divíšek) do ní zasáhli jen letmo. Jejich zápisy jim zůstanou ve vzpomínkách celý život. Nicméně k těmto cifrám se český hokej zatím nedokázal vrátit.
2008: NHL v Praze a Češi
V říjnu 2008 poprvé zavítala do Prahy velká hokejová show i k utkáním základní části. V barvách Tampa Bay Lightning naskočili na led O2 areny Václav Prospal a Radim Vrbata, v záloze zůstal David Kočí. Navíc se přidali Slováci Andrej Meszároš a Vladimír Mihálik. Za New York Rangers si před pražským publikem zahráli Petr Průcha a Michal Rozsíval. Kapitánem mužstva z Manhattanu už ale nebyl Jaromír Jágr, který před sezonou nečekaně odešel hrát do ruského Omsku.

První duely NHL v Praze se konaly v době, kdy počet Čechů v soutěži už pomalu padal. Od roku 2002 do roku 2008 ale stále jen pozvolna. Tučné časy se v lize dál držely a dveře se stále ještě doširoka otevíraly novým jménům. Takto vypadá přesná linie od sezony 2002-03: nejprve 73, další rok 74, pak postupně 66, 66, 59, 57 (tady v Praze hrála Tampa s Rangers) a 48 v ročníku 2009-10.
2010: Na cestě dolů
Boston Bruins s Davidem Krejčím a Slovákem Zdeno Chárou a Phoenix Coyotes s Radimem Vrbatou, Martinem Hanzalem a Petrem Průchou potěšili oko českých fanoušků povedeným dvojzápasem v říjnu 2010. Tou dobou se NHL vydala do Prahy podruhé a zatím naposledy.
Počet Čechů ale v NHL začal výrazně klesat. Jak z pohledu těchto evropských zápasů, tak z pohledu celé ligy.
Zatímco v ročníku 2008-09 si mezi zámořskou elitou zahrálo 57 hráčů, v další sezoně už jich bylo jen 42. Během dvou let pak o dalších 15 krajanů méně.
Nejnižší konečnou cifrou let příštích byla sezona 2013-14, kdy došlo pouze na 37 Čechů. Avšak křivka dalších ročníků ukazuje jedno příjemné pozitivum: je totiž poměrně stabilní a vždy se točí okolo 38 až 40 hráčů. A podobně je tomu v současné sezoně, která navíc vypadá slibně.
V ročníku 2018-19 zasáhlo do NHL zatím 35 hráčů, ale mnoho adeptů na premiéru ještě čeká na farmě. Sem patří například Pavel Francouz, Vítek Vaněček, Lukáš Jašek, Filip Chlapík, Lukáš Radil, Jan Kovář, Jakub Zbořil… A samozřejmě i dva hráči drafovaní letos v prvním kole: Filip Zadina (Detroit) a Martin Kaut (Colorado Avalanche).
Toto číselné pojednání proto můžeme zakončit velkým plusem. Úbytek je zastaven - české barvy vpřed!