Pro českého technika, který 13. srpna oslaví 34. narozeniny, pak šlo především o velkou ukázku toho, že na NHL stále má. Po zranění z World Cupu vypadl na téměř celou sezonu: v úvodu stihl jediný duel a do sestavy Stars naskočil až 2. března.
"Bylo to nahoru-dolů," popisoval tehdy své dojmy z comebacku. "Nejdřív jsem se cítil fajn, pak jsem trochu v tempu zpomalil. Nohy mi šly dobře, ruce ještě ne. Ale jsem šťastný, že můžu hrát."
Nyní je po 11 duelech na bilanci 3+2. A co se týče stavu jeho rukou, rozhodně se lepší.
Hemský ostatně s hokejkou vždy uměl velké věci. Proti Chicagu na to navázal a potvrdil, že byť raději přihrává (často snad až příliš nesobecky), umí také skórovat. Zaznamenal své trefy číslo 172 a 173, což jej mezi aktivními Čechy v NHL řadí na pátou pozici za Jaromíra Jágra, Radima Vrbatu, Tomáše Plekance a Milana Michálka - celkově je na 21. místě české historie ligy s odstupem tří tref na Martina Erata.
Jak se zrodily ty aktuální? Při první kroužil šéf Dallasu Jamie Benn skrz obranu jednoho z nejlepších týmů NHL jako na veřejném bruslení - následovala rychlá kombinace s Johnem Klinbergem a Hemského přesná rána 'pod víko'. Než se k ní dostal, vybruslil si skoro až za modrou čáru.
Druhý gól si připsal po pohotové dorážce, znovu za Bennova přispění. Pokud k tomu přičteme jeho úvodní trefu po návratu, když proti Vancouver Canucks bleskovou kličkou dotáhl blafák za překvapeného gólmana soupeře, zvládl už šikula z Pardubic předvést opravdu pestré typy koncovky.
Klíčovou otázkou je, zda to bude stačit na další působení v NHL. Hemský se v létě stane nechráněným volným hráčem. Jeho věk mu zvlášť s přihlédnutím k současnému trendu sázky na mládí příliš nepomáhá. Další překážkou může být až příliš bohatá kartotéka zdravotních problémů, do níž v sezoně 2016-17 přidal operaci levé kyčle.
