Obránce Vaněček: V zámoří jsem se pořád zlepšoval

Jakub Vaněček si pochvaluje loňské rozhodnutí odejít do juniorské Western Hockey League. V dresu týmu Tri-City Americans vyzrál někdejší liberecký bek v hráče, po kterém před měsícem na draftu NHL sáhli ve druhém kole Dallas Stars.

Premiérový ročník za oceánem se totiž osmnáctiletému odchovanci Havlíčkova Brodu náramně povedl. Ve WHL odehrál 59 utkání a díky 14 zásahům a 21 nahrávkám nasbíral celkem 35 bodů, což ho vyneslo na šesté místo klubového bodování. Mezi zadáky Americans byl široko daleko nejproduktivnější.

"Se stylem, jakým se hraje v Americe, jsem se srovnal docela rychle," pochvaluje si. "Měl jsem tam navíc Davida Krčála, byl tam i Slovák Tomáš Rácz, oba mi ze začátku hodně pomohli. Myslím, že jsem se zlepšoval s každým zápasem. Myslím, že jsem před sezonou udělal dobré rozhodnutí, že jsem odešel."

Jestli něco na WHL nemusí, jsou to daleké cesty autobusem za zápasy. "Hlavně to je tam náročné. Tréninky na suchu i na ledě jsou proto i trošku volnější, protože jsme unavenější z cest."

Alespoň malou úlevu by mohla od nové sezony přinést možnost vydat se na jeden trip v sezoně letadlem.

"Musí to být na trip přes deset hodin, asi to bude do Prince Albertu, kam by to busem bylo přes dvacet. Tak to bude rozhodně příjemná změna," vítá Vaněček posun v pravidlech. "Cestování vám jinak sebere opravdu hodně sil. V tom je WHL vážně náročná."

Přes náročnost prestižní juniorské soutěže byl nadšený z možnosti hrát tak vysoký počet zápasů. "V tom je to dobré, protože když vám třeba jeden nevyjde, za dva tři dny je další utkání. Rychle vypnu a myslím na to, co bude, můžu chybu brzy napravit. Malé hřiště mě naučilo rychle posouvat puky a dělat rychlejší rozhodnutí. V tomto směru mi to určitě pomohlo."

Po osobní stránce to pro něho zase až taková změna nebyla.

"To bylo celkem v pohodě, protože jsem ve 14 letech odešel do Liberce a bydlel dvě hodiny od domova," vzpomíná Vaněček. "Snad jediné, co mi nesedlo, bylo americké jídlo. To české mi moc chybělo."

Sezonu může hodnotit jako velmi úspěšnou také proto, že v jejím průběhu absolvoval i dva turnaje mistrovství světa. Zatímco na dvacítkách, kde Češi skončili druzí, se do sestavy neprosadil, na přelomu dubna a května na šampionátu do 18 let patřil mezi výrazné postavy mužstva, které dobylo bronz. Právě na Slovensku udělal tehdy velmi zásadní kroky k tomu, aby nezůstal po draftu zklamaný. 

"Když jsem byl na 'kombajnech' v Buffalu, tak mi spousta týmů na mítincích říkala, že se mi to povedlo, že mi to směrem k draftu určitě pomůže," přibližuje oťukávání během tradiční akce NHL Scouting Combine. "A myslím, že asi pomohlo."

Pomohl si nakonec na 59. místo, když se pro něho rozhodli Dallas Stars.

"Paráda. Skvělý tým, skvělá organizace, jsem hrozně spokojený, i když samozřejmě vnímám, jak těžké bude se tam dostat," připomíná Vaněček, že Texasané patří stabilně už řadu let mezi tradiční uchazeče o nejvyšší mety. "Ale uvidíme. Budu šlapat a makat, abych se tam jednou dostal."

Jeho radost a nadšení umocnilo, že o chvilku před ním (na 54. místě) šel na řadu jeho kamarád Tomáš Galvas, kterého si vybrali Pittsburgh Penguins.

"Také jsem čekal, zda už mu to letos vyjde a bude draftovaný. Jsme dobří kámoši, na dvacítkách jsme spolu byli i na pokoji. Má ofenzivní dovednosti na hodně vysoké úrovni. Samozřejmě jsem na něho celé juniorské mistrovství dvacítek koukal, protože je neuvěřitelné, jaké má v zápasech sebevědomí. To je něco, co bych si od něho chtěl vzít," netají Vaněček.

"Hrozně jsem mu to přál, protože si to určitě zasloužil. Zasloužil si to už dva roky zpátky, ale tuhle sezonu měl totálně odstřelenou. Jsem za něho hrozně rád. A říkal jsem si, že by bylo fakt divné, kdyby po něm nikdo nesáhnul. Nakonec to byl Pittsburgh, navíc jsme šli brzy po sobě, což bylo super. Jsem za něho hrozně rád."

Červnový draft sledoval z domova v Humpolci na stadionu společně s rodinou. A po něm šlo všechno rychle.

"Čekal jsem na své jméno, pak jsme to chvilku oslavili, ale pak už jsme ve dvě v noci jel na letiště a v šest ráno letěl do Dallasu na rozvojový kemp. Bylo to trošku náročné a na kempu náročnější, než jsem čekal, ale užil jsem si to. Byli tam super trenéři a měli jsme skvělé tréninky."

Hned po draftu se s ním spojil evropský skaut Stars a bývalý útočník NHL Jiří Hrdina. "Hned mi volal, gratuloval a říkal mi, co a jak bude. Děda byl nadšený. Vždyť Jiří Hrdina je sparťanskou legendou. A sparťanská je i celá moje rodina, takže super. Mimochodem - přes instagram mi napsal i Radek Faksa, že gratuluje."

Teď si ještě tak splnit další z hokejových snů.

"Mým vzorem je Miro Heiskanen právě z Dallasu, takže dobrá náhoda. Skvěle bruslí, hraje po celém hřišti, od něho bych rád něco okoukal a něco z jeho hry si vzal," hlásí Vaněček. "Třeba jednou ta možnost přijde."

I příští sezonu ale stráví český talent v Tri-City, dalším krokem v jeho plánech je vysokoškolská soutěž.

"Na univerzitě mají ten 'development' na úplně jiné úrovni. Jediné minus je podle mého to, že je tam méně zápasů, ale jinak tréninky a zázemí mají ve všech týmech skvělé. Myslím, že to člověka skvěle připraví na ten další krok třeba do AHL," míní.

"Teď ale musím dodělat ještě rok ve škole, abych splnil kritérium, které tam je. A myslím, že pro mě bude dobré zůstat ještě rok ve WHL a teprve pak udělat ten další krok. Myslím, že je pro mě teď dobré odehrát ještě hodně zápasů, protože ta zápasová zkušenost je větší než z tréninku."

Jeho kariéra jde zatím podle představ, přirozeně chce, aby se jeho touha dostat se mezi elitu do NHL i nadále blížila proměně v realitu. Dobře ví, že je před ním ještě obrovské penzum práce. A pak musí být stoprocentně připravený, když se ocitne ve správný čas na správném místě a dostane šanci.

"Žiju tím každý den a chci být každý den lepší a lepší. Mým snem bylo hrát v Severní Americe, což se mi minulou sezonu povedlo docela dobře. Teď na to chci navázat a neustále se jen zlepšovat, abych nezastavoval."