Beniers Maccelli

Nováčci, ti současní i budoucí, jsou důležitou součástí ligy. Na NHL.com/cs pravidelně sledujeme jejich počínání. V dnešním dílu jsme se podívali na to, kteří zelenáči si v aktuální sezoně vydobyli nejlepší pozici.

Jak v Montreal Canadiens zapadne Juraj Slafkovský? Jak se v Seattle Kraken uvede Shane Wright?
Než začala sezona, řešili se ze všech holobrádků hlavně tihle dva forvardi. Po několika odehraných měsících se však v NHL nehraje sólo pro ani jednoho z nich. Zatímco Slafkovský se činí v montrealské čtvrté lajně, Wright před pár dny dokonce putoval do AHL.

Slafkovský dal první přesilovkový gól v NHL

A tak je to prozatím ročník jiných zelenáčů.
Jedním z nich je bezesporu Wrightův dvacetiletý spoluhráč Matty Beniers. V Seattlu se mihnul i v elitní formaci, postupně se zabydlel v lajně číslo dvě vedle Jareda McCanna a Jordana Eberleho.
Pro Kraken představuje tuze důležitou postavu, z osmnácti odehraných duelů stačil vydolovat 11 bodů (5+6).

Beniers rozhodl o výhře Kraken v Calgary

"Pamatuju si, když jsem ho poprvé viděl na tréninku. Jenom mě napadlo: Bože, tak tenhle kluk je vážně hodně dobrý," prohlásil uznale spoluhráč Yanni Gourde.
Z dvojky draftu 2021 vyrostl pracant, který odvede své i směrem dozadu. V minisouboji mladých centrů byl dosud jasně nad Wrightem, který spoustu mačů absolvoval jen jako zdravý náhradník.
Beniersovi bezesporu pomohla zkušenost z minulého ročníku, v němž si během deseti startů nasčítal slibných devět bodů. Ještě něco ho však drží na vlně. Pokora.
Jeho táta s mámou byli z mládencovy nenadálé slávy tak vedle, že si začali vystříhávat všechny články, které o synovi sehnali. Pečlivě je sbírali, Beniersovi je pak posílali. Rodičům by se sice odmlouvat nemělo, on jim to ale záhy zakázal.
"Radši se soustředím sám na sebe, než abych dumal o tom, co o mně kdo napsal. Co si kdo o mně myslí," vzkázal domů.

Beniers118

A je to zjevně dost zdravý přístup. Beniers se proměnil v jednoho z tahounů mančaftu, který nečekaně válí. Donedávna přehlížený Seattle je v Pacifické divizi momentálně třetí, bojuje o play off. I díky svému mladému esu.
"Matty je velmi sebevědomý kluk, ten tlak ovšem zvládá perfektně," chválil další spoluhráč Eberle.
Září ovšem i další nováčci. Tím vůbec nejproduktivnějším je hoch finsko-amerického původu Matias Maccelli, zástupce Arizona Coyotes. I on už v minulé sezoně něco málo odehrál, dvakrát však tehdy neohromil. Puk mu co chvíli přeskočil čepel, přihrávky létaly všude možně, zkrátka nic moc. Jenže uteklo léto a v přípravném kempu se objevil úplně jiný hráč. Pečlivější, dynamičtější, přesnější. Údernější.

Maccelli1114

Vedle Nicka Bjugstada a Lawsona Crouseho se z něj stal přičinlivý postrach, který tak dlouho sbíral bod za bodem, až jich bylo ze sedmnácti partií zničehonic jedenáct (1+10).
I on je pro svůj mančaft někým, na koho se rázem hodně spoléhá.
"Nejradši mám na něm to, o čem se zas tak často nemluví," uvedl kouč Andre Tourigny. "Je nesmírně soutěživý, zaťatý nejen do útoku, ale i do obrany. Skáče do střel, dře, není mu zatěžko hasit problémy před vlastní brankou."
Což je vlastně rajón dalšího muže, který si taktéž myslí na Calder Trophy. U Owena Powera se povedená sezona upřímně řečeno trochu čekala, jednička loňského draftu měla v plánu to letos rozbalit se vší parádou.

Olofsson proměnil Powerovu ideální přihrávku

A neztácí se. Snad v každém mači předvede něco, o čem si pak fanoušci dlouze vyprávějí.
Ve druhé obranné dvojici Buffalo Sabres tvoří benjamínkovský pár s Henrim Jokiharju, zdobí jej osm asistencí, s průměrným hracím časem 23:45 má nejvelkorysejší ice-time mezi všemi zelenáči NHL.
Ne všechny Powerovy výkony jsou na podzim úžasné, taky už chyboval. O VIP flek jej to však neobralo. Navzdory skutečnosti, že Sabres už opět šlapou vodu - po osmi porážkách v řadě trůní na sedmé příčce Atlantické divize.
"Ať si říká kdokoliv cokoliv, Owen je a bude velký hráč," ubezpečoval kolega z defenzivy Casey Fitzgerald. "Nese na svých ramenou nesmírnou tíhu očekávání. Takový hráč bude mít vždycky své kritiky, na to se ale ve své pozici nesmí ohlížet. A taky to nedělá. Něco takovému mu určitě mohl poradit i jiný náš premiant draftu Rasmus Dahlin."
Pakliže o Powerově výkonech se tedy mohou vést spory, o hře dalšího nováčka nikoliv. Mason McTavish je trojkou draftu 2021 a kanadským zlatým dítětem, které svou vlast dotáhlo coby turnajový MVP k prvnímu místu na letošním mistrovství světa juniorů. Ale nejen tím. Taky tím, koho se v Anaheim Ducks nebojí strkat do první přesilovkové lajny, do důležitých momentů.

McTavish dal dorážkou svůj první gól v NHL

I díky tomu jej šlechtí bilance 2+7.
Hodně mu pomáhá jeho univerzálnost, lze jej nasadit na centra i na levé křídlo. Na ledě si porozuměl hlavně s veterány Ryanem Stromem a Frankem Vatranem, pro Ducks to znamená vítanou ofenzivní vzpruhu - vpředu to tak nemusí záviset pouze na obvyklých podezřelých Troyovi Terrym, Trevoru Zegrasovi či Adamu Henriqueovi.
"Není to jen tak nějaký devatenáctiletý kluk. Na tenhle věk je velmi silný, navíc náramně hladový po tom se zlepšovat," uvedl anaheimský kouč Dallas Eakins.
Podobně jako McTavish se v hierarchii svých klubů velmi rychle vypracovali i další mlaďasové Kaiden Guhle z Montreal Canadiens, Logan Thompson z Vegas Golden Knights, Jake Sanderson z Ottawa Senators či Cole Perfetti z Winnipeg Jets. Byl by to dlouhý seznam. Jiní se však oproti tomu naopak drží až překvapivě zpátky.
Platí to v první řadě o již zmíněném duu Slafkovský, Wright, které však možná spíš doplácí na to, že od nich nesoudní fanoušci očekávali okamžité zázraky na počkání.
Třeba slovenský útočník má zatím tři góly a asistenci, nejvíc se o něm mluvilo asi kvůli zbytečnému faulu na Matta Luffa z Detroit Red Wings. Jenže soudit jej čistě podle pár čísel ze statistiky by nebylo fér - už jen pro to zařazení do čtvrté lajny.
K velkému obratu ostatně možná vyrazí již v noci na středu, kdy by podle některých indicií mohl ve druhé montrealské lajně nahradit zraněného Mikea Hoffmana. Vedle Christiana Dvoraka a Brendana Gallaghera přijde k bodům snadněji, než mezi hráči z formace číslo čtyři.
"Všechno směřuje k tomu, že z něj jednou bude parťák pro kluky z první řady Nicka Suzukiho s Colem Caufieldem," mínil bývalý montrealský scout Grant McCagg. "Ve čtvrté řadě každopádně nemá co dělat. To, jak si tenhle hoch dokáže pokrýt puk, je prostě fenomenální. V jeho věku tohle dokázal jediný hokejista, kterého jsem kdy viděl - Eric Lindros. Ani Jágr nebyl před dvacítkou takhle fyzicky dominantní."
Sezona je stále ještě mladá, osudy zelenáčů se v následujících měsících mohou několikrát úplně obrátit.
Pokud by se ale počítaly mezičasy jako v atletice, v téhle fázi trati to vypadá hodně dobře spíš pro Benierse či McTavishe. Slafkovský a spol. se drží kdesi v balíku. A vědí, že musí zabrat.