Eliáš: Ovečkin uvěřil nové vizi Capitals

Dvojnásobný vítěz Stanley Cupu, nejproduktivnější hráč v dějinách New Jersey Devils s číslem 26 vyvěšeným pod stropem arény Prudential Center. Také v sezoně 2024-25 zveřejňuje Patrik Eliáš každý měsíc exkluzivní komentáře pro NHL.com/cs. V tomto vydání se podíváme, jak vidí koncovku základní části.

--------------

Tentokrát musím samozřejmě začít Ovečkinovým rekordem. Po sportovní stránce je to neskutečný výkon. Nejspíš si před pár lety nikdo nemyslel, že bude schopen někdo překonat Gretzkyho. I já jsem byl přesvědčen, že rekord zůstane v Kanadě.

Také kvůli tomu, jak se to vyvíjelo ve Washingtonu, kde jádro postupně stárlo, důležití hráči byli zranění a také Ovečkin neměl v některých letech úplně top formu. Říkal jsem si, že to bude mít strašně těžké. Ale teď ve 39 letech nastřílel 42 gólů za 61 zápasů, což je neskutečné.

Kredit ale patří i trenérovi Carberymu a spoluhráčům. A v té koncovce samozřejmě hlavně Ovečkinovi, protože to v jeho věku není jednoduché přizpůsobit se a věřit nové vizi Capitals. Ale teď vidíme, že z ní může také profitovat. Je to oboustranné.

Pokud jde o šance Washingtonu v play off, tam už ale tak přesvědčený nejsem. Dá se říct, že pořád hrají nad očekávání, před sezonou by si asi málokdo tipnul, že budou nejlepší na Východě a budou bojovat o Presidents' Trophy. V play off to pro ně ale bude složitější.

Všechny teď uhranula jízda St. Louis, což jsem samozřejmě nečekal ani já, ale kamkoli přišel kouč Jim Montgomery, tak tým za ním šel. Pomohl příchod Cama Fowlera z Anaheimu, který je u důležitých momentů. A jak jsem poslouchal manažera Douga Armstronga, tak Blues měli nějaký plán, jak to půjde v této sezoně a během 24 hodin ho změnili, aby přivedli právě Montgomeryho. Byl k mání, takže rychle zareagovali. Uvěřili tomu a vyplácí se jim to.

Psychika je strašně důležitá. Tým, který ostatní považují za průměrný, si začne věřit a výsledky podle toho vypadají.

Na Východě se teď podobně prezentuje Montreal, kterému strašně fandím. Líbí se mi Lane Hutson, další hvězdička, která vstoupila do NHL a otevírá dveře typologicky trochu jiným hráčům. Bruslení a herní inteligence jsou v jeho pojetí nejdůležitější. Jeho pohyb je fantastický. A taky se mi líbí, jak mužstvo vede Martin St. Louis. Cítím z toho týmu, že táhnou za jeden provaz. Starší kluci se museli podřídit, ale přeju to jim i celému městu. Montreal a Toronto jsem měl vždycky rád a dobře se mi tam hrálo.

A zastavím se ještě u Juraje Slafkovského, který podepsal minulý rok dlouhodobý kontrakt. Ať chcete nebo ne, tak to na hráče má vliv. Řekne si, že teď je v klidu a trochu pak chybí vůle dělat věci úplně na sto procent. Ale to je proces. V Montrealu jsou si vědomi, co v něm je, a podle mě bude jen lepší a lepší. Jen musí zůstat zdravý, už se mu taky párkrát stalo, že ho někdo sestřelil. Ale je skvělé vidět, jak tím vším prochází. Udělá třeba jeden krok zpět, ale pak se zase rychle posouvá dopředu.

Musím se taky pochopitelně zastavit u Devils. Minule jsem psal, že mám trochu obavy po zranění Jacka Hughese, ale kluci ty pozice udrželi a už se těší na první kolo proti Carolině, věří si na ni.

Mluvil o tom Ondra Palát, že když se zranil Jack, tak se všichni semkli. Hrají víc týmově, zodpovědnější hokej. Jacob Markström se pár zápasů trápil, ale teď už zase chytal fantasticky.

V obraně nám směrem dopředu chybí Dougie Hamilton, ale ostatní jsou schopni ho zastoupit. Kolem trade deadlinu jsem byl trochu skeptický z kroků managementu, ale naposledy se mi líbilo, jak hrál Justin Dowling z farmy mezi Palátem a Tomášem Tatarem. Cody Glass taky zapadl dobře do týmu a věřím jim už zase mnohem víc. Tento týden odlétám do Ameriky a těším se na zápasy prvního kola naživo.

Devils a Carolina jsou v něčem hodně podobné týmy. Po těch událostech kolem Nečase a Rantanena se všechno uklidnilo, pročistilo a Hurricanes hrají mnohem líp.

Naopak Rangers už z boje o play off odpadají, za což jsem kvůli Devils rád. Když se podíváte na jejich soupisku, tak ten mančaft je neskutečný. Ale třeba Adam Fox, který byl před pár lety nejlepším bekem v NHL, je někdy skoro neviditelný. A to samé Kreider nebo Zibanejad.

Panarin je sice stále rozdílový, ale ta slabší forma se týká více hráčů. Nevím, jestli je na vině herní systém. Mluví se také o práci generálního manažera Chrise Druryho, viděli jsme tu ságu kolem JT Millera. Sám jsem zvědavý, jak se to na Manhattanu bude odvíjet.

Poslední týdny se mi taky moc nelíbí, jak hraje Edmonton. Vlastně od turnaje 4 Nations Face-Off. Jejich herní projev je kostrbatý, výsledky jsou nahoru dolů. K tomu mají zdravotní problémy McDavid s Draisaitlem. Pokud půjdou v prvním kole znovu na Los Angeles, tak si myslím, že je Kings vyřadí. Brankáři Kuemper i Rittich jsou lepší než Skinner. L.A. by na Oilers tentokrát mělo platit.