Eliáš: Táta Ruff na změny v New Jersey dohlédne

Dvojnásobný vítěz Stanley Cupu, nejproduktivnější hráč v dějinách New Jersey Devils s číslem 26 vyvěšeným pod strop arény Prudential Center. Patrik Eliáš v této sezoně píše každý měsíc exkluzivní komentáře pro NHL.com/cs. Ve svém prvním článku se zaměřuje na zhuštěný program zkráceného ročníku, české lídry a hlavně svůj bývalý klub.

Když se dívám na zápasy prvního týdne sezony, tak hokej už teď vypadá velmi kvalitně. Jednodušší to budou mít mužstva, kde neproběhly nějaké velké změny a hráči jsou na sebe zvyklí. Ještě ale chvilku potrvá, než se ukáže skutečná síla.
Překvapilo mě, ze kluci od nás z New Jersey vypadají dost dobře. Bostonu, který má být jedním z nejlepších týmů divize, byli víc než vyrovnaným soupeřem, mladí dostávají šance a je to fajn.
Byl jsem v Americe před měsícem a mluvil jsem s generálním manažerem Tomem Fitzgeraldem, který mi říkal, že hledali kouče, co dá mladým trochu volnost a nebude na ty ne tolik zkušené hráče příliš striktní, jako byl John Hynes. Lindy Ruff má zkušenosti a může si dovolit být trpělivější, on působí skoro jako takový táta.

Na mě měl na farmě a pak v NHL, kdy jsem si už svoji pozici vydobyl, podobný vliv Robbie Ftorek. Mně to pomohlo, ale pro týmové veterány bylo složitější, když nechával hrát víc mladé a dával jim volnost.
Jenže v New Jersey bylo potřeba nastartovat změny a Ruff na to dohlédne.
Systémově ale mají Devils spoustu věcí jako za starých časů: snaží se o trpělivý hokej, v obraně nejsou zbytečně rozlítaní a ve středním pásmu hrají 1-2-2, jako jsme ho hráli my a kvůli té defenzivní pasti nás nesnášela celá NHL. Vidím tam prostě systémové nuance, které se mi velmi líbí.
Povzbuzující je, že proti Bruins jako jednomu z nejkvalitnějších soupeřů, se kterým se budou potkávat častěji, hráli tak vyrovnaná utkání.
Pavel Zacha zatím nastupuje jako centr druhé lajny a v první přesilovkové formaci, ale myslím si, že až se Nico Hischier vrátí, tak se to změní. Pavlovo minus je v tom, že neprodukuje tolik bodů, i když na to má střelu i techniku. Do příležitostí se dostává, bohužel je ale neproměňuje. A když je tam nový trenér, tak je ten první dojem strašně důležitý.

Já mu ale pořád věřím, že začne body dělat pravidelněji. Jako hráč umí hrát dopředu i dozadu. Chodí na oslabení, na prodloužení, jen by potřeboval, aby mu to tam začalo padat.
To Boston mi zatím vůbec nepřipadal tak dominantní jako minulou základní část. Je dost znát absence Davida Pastrňáka. Marchand s Bergeronem jsou neskuteční hokejisté, top hráči, ale když je tam Pasta, tak jsou ještě nebezpečnější a patří mezi nejlepší lajny v lize.
Určitě je skvělé, že se v San Jose okamžitě chytl Tomáš Hertl. Hraje výborně, boduje, je to silový hráč, vede tým a navíc se raduje z hokeje. Dlouhá doba od zranění mu pomohla dát se do pořádku. Zdá se být v pohodě zdravotně i herně.

S mým bývalým sousedem, který hokeji strašně moc rozumí, si před sezonou vždycky říkáme, kdo vyhraje Stanley Cup a pak černého koně sezony. Letos jsem tipoval na titul Colorado a na černého koně Carolinu, ale on tvrdil, že Hurricanes už vlastně černí koně nejsou, tak jsem to změnil na Calgary.

Jsem rád, že David Rittich podával u Flames dobré výkony, ta jejich gólmanská dvojice je teď velmi silná. Jacob Markström chytal už loni fantasticky a v Calgary začal taky výborně.
Líbí se mi, jak to Flames mají poskládané a hlavně jsem nadšený z Matthew Tkachuka. To je 'franchise player', vynikající herně, odhodláním je to lídr. Ostatní týmy ho nesnášejí, což je ale pro Calgary dobře. I jeho brácha v Ottawě Brady má v sobě ten správný drajv, ale ještě není na takové úrovni jako o dva roky starší Matthew.