Zadina žije před draftem u stejné rodiny jako Hischier

To však byla chyba.

"Skákali jsme tam, ječeli jsme a myslím, že nás všichni považovali za jeho rodiče. Kamery na nás najížděly a hned nám začaly naskakovat textovky, protože všichni kamarádi psali, že nás viděli v televizi," vypráví Ash Phillips.

"Byli jsme hrozně nadšení. Vím, že nešlo o mého vlastního syna, ale přesto jsem cítila strašně silné emoce. Plakala jsem. Nedovedu si představit, jaké to muselo být pro jeho skutečnou rodinu," dodala jeho žena Mandy.

Hischierova opravdová rodina - rodiče Rino a Katja, sestra Nina a bratr Luca - byla samozřejmě na draftu přítomná také. Ale Ash a Mandy Phillips tehdy byli, a možná ještě dodnes jsou, jeho druhou rodinou. 10 měsíců žil v domě Phillipsových vedle jejich syna Ethana a dcery Megan poté, co přišel do Kanady hrát juniorskou soutěž Quebec Major Junior Hockey League a strávil svou první zámořskou sezonu (2016-17) v týmu Halifax Mooseheads.

Video: Hischier otevřel dorážkou skóre

Teď už válí za New Jersey jako jeden z nejdůležitějších útočníků týmu. Přesto je šance, že si letos Phillipsovi zopakují podobnou scénu znovu: na draftu v Dallasu totiž bude velmi vysoko jejich další 'nájemník' - osmnáctiletý český útočník Filip Zadina.

V Kanadě je běžné, že junioři z Evropy i z jiných částí Severní Ameriky jsou ubytováni u náhradních rodin. Ty jim pomáhají s aklimatizací, s návyky na odlišné prostředí, kulturu, Evropanům i jazyk...

Ash a Mandy, kteří jsou oddaní 21 let, takto ubytují hráče Halifaxu od sezony 2012-13. Pod jejich střechou už strávili spoustu měsíců Brian Lovell z Chateauguay v Quebeku, Philippe Gadoury z quebeckého Greenfield Parku, Hischier a nyní Zadina, nejnovější hvězda Halifaxu. Pardubický odchovanec tráví v Kanadě svou první sezonu.

Pro šestnáctiletého Ethana je to skvělá možnost přiučit se od nejlepších hráčů v daném ročníku, který je zatím stále starší, než ten jeho. Sám však studuje v South Kent School v Connecticutu, kde hraje za středoškolský tým a patří tam k nejlepším. V roce 2020 chce nastoupit na univerzitu.

"Beru ty kluky u nás jako vlastní syny. O to víc, když Ethan je teď pryč," tvrdí Mandy. "Možná i on bude jednou bydlet u náhradní rodiny a doufám, že se tam o něj dobře postarají. Sami to milujeme. Když tady máte hráče, kteří s vámi žijí, zápasy Halifaxu jsou pro nás strašně zajímavé. Je to, jako kdybychom sledovali své vlastní děti."

Vřelý vztah náhradní rodiny potvrzuje i Zadina, jehož otec Marek býval extraligovou hvězdou v dresu Pardubic a Třince. "Udělali by pro mě všechno na světě. Jsou nejlepší," prohlašuje.

Phillipsovi jsou jednou z 28 rodin, které se starají o hráče Halifaxu. V top kanadských juniorských ligách je celkem 60 týmů, takže celkově je podobných rodin hodně přes tisíc. Na příkladu jedné z těch nejzajímavějších se můžeme podívat na to, jak to probíhá.

Dvojpostel, strava i večerka

Když se Phillipsovi rozhodli, že si vezmou k sobě hokejistu, nejprve se setkali s klubovým koordinátorem náhradních rodin Stephenem Sykesem. Někdejší policejní důstojník se této činnosti věnuje čtyři roky poté, co odešel do výslužby. A jeho rodina kdysi také ubytovávala hráče Halifaxu.

"Koordinátor přijede k vám domů, porozhlédne se, popovídá si s vámi. Vysvětlí vám celý proces a potřeby hráče, pak se zajímá o vaší motivaci. My chceme, aby se u nás cítili jako u vlastních, měli dobré jídlo a teplé postele," popisuje Mandy.

"Chceme se ujistit, že o hráče je po všech stránkách dobře postaráno, aby se mohli soustředit na svůj úkol v klubu," říká Sykes. "Procházíme si záznamy z trestního rejstříku, kontrolujeme zázemí a během sezony na všechno dohlížíme při kontaktech s rodinami i s hráči. Čas od času jsou někteří hokejisté přemístěni. Nejvíce kvůli tomu, že si prostě obě strany nesedly."

K prvořadým úkolům náhradní rodiny v Halifaxu patří zajistit hráči samostatný pokoj minimálně s dvojpostelí, domácí stravu, podporu, komunikaci a porozumění, ve výjimečných situacích i dopravu. A také ohlídat večerku, která je obvykle mezi 22. a 23. hodinou (a občas ji kontroluje to klub voláním na pevnou linku).

Zadina má u Phillipsových podzemní podlaží a svůj pokoj s vlastní koupelnou, vyhřívanou podlahou, saunou pro čtyři a ve sklepě i pingpongový stůl. Hischiera učil táta Phillips dokonce i šoférovat, protože v provincii Nova Scotia lze řídit auto od 17 let, pokud vedle vás sedí dospělý v roli lektora.

Zadina, mladý gentleman

Po dlouhé době má český hokej naději na to, že bude mít svého vyslance v první trojce draftu NHL. Zadina je v hodnocení Central Scouting číslem 2 mezi hráči v severoamerických soutěžích. V základní části QMJHL byl s 82 body sedmým nejproduktivnějším hráčem a se 44 góly třetím nejlepším střelcem. Nyní pomáhá Mooseheads prorazit v play off.

Zázemí u Phillipsů se mu od začátku líbilo právě proto, že loni ubytovali Hischiera.

"Dva týdny před tím, než jsem odletěl z Česka, mi řekli, že budu bydlet u stejné rodiny, kde byl Hischier. Byl jsem nadšený. Hischier je teď v NHL a patří tam k nejlepším mladým hráčům, takže bych samozřejmě chtěl jít v jeho stopách," říká Zadina, jenž švýcarského forvarda nikdy osobně nepotkal. "Se svou náhradní rodinou se vždycky díváme na Nica v televizi, když hraje za Devils."

Zadinova maminka Andrea strávila v listopadu se synem u Phillipsových deset dní.

"Hodně jsem se o Filipovi naučila z toho, jak s matkou komunikoval. Má k ní veliký respekt. Kdykoliv se objevím ve dveřích s nákupem, Filip je hned u mě a ptá se, jestli potřebuju pomoct s taškami. Je velice pozorný," tvrdí Mandy.

Sama se snaží, aby její náhradní synové přišli do styku s americkými tradicemi. "Slavili jsme Den díkůvzdání jak s Nicem, tak s Filipem. Přišlo snad dvacet lidí, takže si to mohli zažít."

Další novinkou oproti Česku byla pro Zadinu vánoční ponožka s malými dárky. "Opravdu se snažíme, aby se u nás cítili jako členové rodiny," upozorňuje Ash.

Ten se v únoru se třemi přáteli vydal do New Jersey, aby viděli Hischiera naživo v NHL. V zápase s Carolina Hurricanes dal gól a připojil dvě nahrávky, při výhře 5:2 byl vyhlášen první hvězdou. Ash poté škádlil Zadinu, který měl hrát o den později s Halifaxem proti Rimouski. "Napsal jsem mu, že Nico měl tři body, tak ať kouká proti Rimouski udělat taky tři."

Zadina v tom zápase dal dvě branky a přidal dvě asistence. Halifax vyhrál 12:5.

Jedna velká rodina

Jak Ethan, tak Megan Phillipsovi, si pobyt se svými náhradními bratry užívali. I když Ethan strávil víc času s Lovellem a Gadourym, protože tehdy ještě bydlel doma, během časů volna se spřátelil i s Hischierem a Zadinou. Přirozeně, hlavně přes hokej. S oběma mladými esy strávil hodiny ve velké garáži, kde na hladkém epoxidu pilovali střelu na branku.

"To Megan se o tenhle sport absolutně nezajímala. Pro ní nebyl Nico hokejová hvězda, ale kluk, co bydlí u nás v baráku. Ale stali se dobrými přáteli," vypráví matka Mandy.

Není divu, že za takové situace jsou s Phillipsovými v klubu velmi spokojení. "Chováme se ke klukům tak, jak bych chtěl, aby se jiná rodina chovala k mému synovi, kdyby u ní žil," říká Ash.

"Upozorňuju je, aby měli vyleštěné boty k obleku, aby podrželi dveře dámám, při podávání rukou se vždycky postavili a dívali se druhému do očí. Další pravidlo u nás je, že u večeře nikdo nesmí sedět v čepici. To bylo už pravidlo mého táty a já ho z respektu k němu dodržuju dodnes. Tihle kluci jsou tak úspěšní v hokejovém životě, že je chci naučit pokoře a respektu v těch malých oblastech, jak žít disciplinovaný život."

Náhradní rodiče jsou také v častém kontaktu s těmi opravdovými. Po telefonu aspoň jednou týdně.

"Když tady byla Andrea Zadinová, neuměla moc dobře anglicky, ale s pomocí google překladače jsme se domluvili. Hovořili jsme vedle sebe do telefonu a poslouchali, jak z něj vypadl překlad," usmívá se Ash.

Poté, co si vytvoří vřelý vztah, je Phillipsovy pochopitelně těžké se po sezoně s náhradními syny rozloučit. Jako zkušení náhradní rodiče se to však už naučili. Jeden hráč odejde, druhý přijde... Přesto je s hokejisty dál váže pevné pouto.

"Na každého z nich jsem strašně hrdý. Jak na život, který pak vedou, tak na jejich hokejové úspěchy," tvrdí Ash. "Ať už se z nich stanou hráči NHL, nebo ne, vidíme je především jako blízké lidi. Stejně jako jejich rodiny. Jsou to mladí muži, kteří dospívají a hledají si cestu, ale jsme hrdí na to, jací jsou mimo led."

Pokud se ovšem povede dopiplat po Hischierovi k vysokému postu na draftu i Zadinu, bude ta hrdost jistě ještě o kousíček větší.

"Když vidíme na jejich tvářích radost, či bolest, cítíme to také," uzavírá Ash. "Ať v dobrých, tak i v těžkých časech jsme tu pro ně."

Původní článek přeložený z anglické verze NHL.com byl krácen