Trenéři a generální manažeři znají nejlépe zrádná místa svých týmů. Z vnějšího pohledu mohou některé trejdy vypadat jako vcelku nic neřešící, takové nijaké, ale v průběhu pár týdnů se ukážou jako cizelérsky promyšlené.
Proto generální manažer Florida Panthers Bill Zito tolik usiloval o příchod Sama Bennetta z Calgary Flames, ačkoli místo v prvních dvou útocích pro něj v Sunrise podle všeho mít nebudou. V play off ale rozhoduje i síla a nečekané příspěvky třetích a čtvrtých formací.
Washingtonský Brian MacLellan tak chtěl mít po odchodu Vrány a Pánika pojistku personifikovanou protřelým rakouským útočníkem Michaelem Rafflem, který moc nerozlišuje, zda bruslí na křídle elitní formace nebo čtvrté řady a jeho největším přínosem je síla, důraz a energie.
Pittsburský manažer Ron Hextall vsadil na zkušenost a univerzalitu Jeffa Cartera, jenž může zaplnit uvolněné místo centra, levého i pravého křídla. Ve druhé, ale bez debat taky ve čtvrté lajně. Takových situací už šestatřicetiletý Kanaďan během kariéry zažil nepočítaně.
Pro Vegas Golden Knights má být zase hráčem, který zapadne do precizního systému osmadvacetiletý Švéd Mattias Janmark se zkušenosti z loňského tažení Dallas Stars až do finále.