Darling a Fehr jsou rádi, že jsou z Evropy doma

Kdyby Scott Darling a Eric Fehr ještě hráli NHL, připravovali by se nyní v domácích podmínkách na pokračování sezony. Ale i když jsou stejně jako jejich další kolegové v Severní Americe v domácí karanténě, s fyzickým tréninkem to momentálně přehánět nemusí.

Vědí totiž, že sezona pro ně už skončila. Zatímco NHL 12. března základní část pouze přerušila, jejich soutěžní ročníky v Evropě byly v březnu definitivně ukončené. A vzhledem k tomu, že oba hráli nedaleko od severní Itálie, kde pandemie koronaviru řádí ve velkém rozsahu, jsou moc rádi, že jsou zpátky doma.
"Můžu vám popsat každý detail v mém baráku, protože jsme ho už dost dlouho neopustili. Ale je fajn, že jsme tady," usmívá se brankář Darling.
V minulé sezoně ještě chytal za Carolina Hurricanes, v té letošní už byl oporou Innsbrucku v soutěži Erste Bank Eishockey Liga, nějakých 20 minut po dálnici od italských hranic. Alpská liga s převážně rakouskými celky i českým Znojmem ukončila sezonu 10. března.
"Osobně jsem rád, že jsem se dostal domů a nezůstal jsem trčet v Rakousku," říká Darling.

I útočník Fehr působil pod Alpami, hrál švýcarskou ligu za Servette Ženeva. NLA ukončila ročník 12. března.
"Patnáctého už jsme letěli domů," vypráví Fehr, jenž ještě loni působil u Minnesota Wild. "Vypadli jsme tak rychle, jak to jen šlo."
Ani Ženeva není daleko od Itálie, v níž podle informací agentury Reuters zemřelo v souvislosti s koronavirem již víc než 25 tisíc lidí.
Ještě blíž to měl na hranice Michael Lawrence, brankářský kouč švýcarského klubu HC Lugano. Ten měl dokonce na koronavirus pozitivní test. Léčí se doma v Ottawě a měl by být v pořádku.
Pro všechny tři zmiňované se povedené sezony v Evropě přeměnily ve velké nervy. Nejdřív se hrálo bez diváků, potom vůbec. Obavy z nákazy rostly a u Lawrence se dokonce potvrdily.
"Měli jsme hrát první kolo play off v Curychu. Ale bylo tam spousta nejistoty. Nakonec se série nehrála a liga to celé zrušila. Bylo to docela strašidelné," tvrdí Lawrence, jenž v klubu mezi lety 2017 a 2019 trénoval i lotyšského gólmana Elvise Merzlikinse, který letos válel v brance Columbus Blue Jackets.
Soutěž EBEL už byla ve čtvrtfinále, než její vedení sezonu zrušilo. Už před tím ale přijala řadu omezení.
"V Evropě se po každém zápase podávají ruce a to nám zakázali. Jeden z klubů (EBEL) je v Bolzanu v Severní Itálii, nikdo s ním nechtěl hrát. Říkali jsme si: Co budeme dělat? Přece tam nepojedeme! Ale pak nás vyřadili a nám to ukončilo sezonu," popisuje Darling.

Ještě na začátku března se týmy připravovaly na play off a hráči společně trénovali, ale s divným pocitem.

"Každý přišel s nějakým novým nápadem, jak se to asi bude vyvíjet. V kabině jela šeptanda, co kdo od koho slyšel. Klub k tomu pořádal spoustu mítinků. Bylo to opravdu zvláštní," říká Fehr.
Jakmile byly jednotlivé ligy přerušeny, hráči se soustředili na to, jak se dostanou domů. Darling se začátkem března vydal do Chicaga, kam jeho snoubenka a pes přiletěli už v lednu. Fehr s manželkou a třemi dětmi se 15. března dostali do Winnipegu.
Ani po návratu domů ale stres neskončil. Zhruba týden poté začal Fehr i členové jeho rodiny cítit příznaky nachlazení a všichni se nechali otestovat na koronavirus, který zasáhl Ženevu skoro nejvíc ze všech švýcarských měst - podle serveru statista.com v ní bylo ke 22. dubnu 4852 potvrzených případů.
"Protože jsme do Kanady přiletěli ze Švýcarska, chtěli nás na virus otestovat. Ale výsledky byly negativní. To pro nás byla velká úleva, protože v Ženevě byla spousta případů," připouští Fehr.

Lawrence se začal cítit špatně dva dny po návratu do Kanady, 17. března podstoupil testy a 31. mu řekli, že byly pozitivní.
Tou dobou už mu ale bylo lépe. Popisuje migrény a bušení srdce, ale jinak se cítil jako při mononukleóze. "Máte energii na nule," prozrazuje.
Teď už ho trápí jen občasná únava a bolesti hlavy. Cvičí jógu a těší se, až se jeho život vrátí do normálu. A také na návrat do Lugana, kde má smlouvu ještě na dva roky.
"Prošel jsem si tím a věřím, že už jsou to jen poslední záchvěvy," říká Lawrence. "Myslím, že pro naší společnost to jsou mnohem větší zkoušky než pro mě. A že se přes ně úspěšně prokoušeme."