"Měl jsem fakt kliku," líčil McDavid. "NHL někdy dokáže být opravdu zvláštní soutěž. Člověk má co zápas vyložené šance, ale nedokáže je proměnit. A pak přijde utkání, ve kterém vám tam napadá všechno. Každopádně jsem rád, že jsem se z toho vymotal."
Na hokejistu jeho formátu se totiž desetizápasové čekání na gól táhlo jako věčnost. McDavid není vyložený superstřelec typu Alexe Ovechkina či Patrika Laineho, pokud budeme mít na mysli jeho vrstevníky, ovšem koncovku má pořád velmi dobrou. Po aktuálním hattricku za 64 duelů v NHL stihl 24 tref (a 46 asistencí, což leccos naznačuje).
Možná proto bylo až příliš tvrdé, jak mu v průběhu jeho nemilé šňůry neustále někdo opakoval: Tak kdy to přijde, Connore? McDavid je na druhou stranu na tlak zvyklý. Vyrůstal jako designovaná budoucí superhvězda kanadského hokeje, v dresu Oilers se stal nejmladším kapitánem v historii ligy.
A tak byl trpělivý - a odpověděl ideálním způsobem.
"Hlavně první gól představoval velkou úlevu," řekl o trefě, jíž se Edmonton dostal do rychlého vedení 1:0. "A ty další... Prostě jsem se motal kolem branky a puky se odrážely ke mně."
Lze dodat, že i tohle představuje rozdíl mezi dobrými a výjimečnými hokejisty. McDavid má instinkty, které jej odlišují.
"Connor ukázal, jak hraje kapitán a lídr. Povstal a šel ostatním příkladem. Fantastický zápas," ocenil jej kouč Oilers Todd McLellan.