Skvělý start Canucks vystřídala frustrace

Pokud by základní část NHL skončila v pátek, zahrály by si play off hned čtyři týmy z Kanady: Montreal Canadiens, Ottawa Senators, Edmonton Oilers a Calgary Flames. Poslední kanadský finalista Stanley Cupu mezi nimi ale není. Vancouver Canucks se po slušném startu sezony zase svezli ke dnu Západní konference.

Jistě, do startu vyřazovací části zbývá odehrát ještě skoro 60 zápasů, ale zbraně, jaké Canucks tasili na začátku sezony, přestaly během pár dnů povážlivě fungovat. Před šesti týdny se psalo o urputné defenzivě, která rapidně snížila počet střel mířících na gólmany Vancouveru, i o schopnosti týmu otáčet zápasy v posledních třetinách. Ačkoli dříve obávaná přesilovka nepřinášela tolik branek, body přibývaly.
Jenže 22. října po porážce s Los Angeles Kings na nájezdy, nastalo úplně jiné období a s ním série devíti porážek v řadě, kterou ukončila až nečekaná výhra 5:3 na New York Rangers 8. listopadu.
Na statistikách se to pochopitelně projevilo. Ze čtrnáctičlenného pelotonu na Západě jsou Canucks 12. v počtu vstřelených branek a 11. v počtu inkasovaných gólů. Průměr vstřelených gólů na zápas byl před víkendem pouhých 2,21, hůř jsou na tom z celé ligy pouze Buffalo Sabres.
Přesilovkové formace promění 14,3 procenta početních výhod - 24. pozice v lize. A tak jedna z mála statistik, na které mohou být Canucks opravdu pyšní, je hra v oslabení. 85,9 procenta ubráněných přesilovek řadí Vancouver na 4. místo v NHL.

"Frustrace v kabině se na přelomu října a listopadu dala krájet," prohlásil gólman Ryan Miller. "Ať jsme hráli dobře, nebo špatně, výsledkem byla pokaždé porážka," řekl šestatřicetiletý veterán, jehož gólový průměr 2,80 a úspěšnost zákroků 90,7 procenta jsou nejhorší za jeho tři vancouverské sezony.
V sobotu večer hrají Canucks mimořádně očekávanou domácí odvetu za listopadový střet s Toronto Maple Leafs, který kromě porážky Vancouveru 3:6 přinesl ve třetí třetině i 157 trestných minut.
Právě tento zápas ale ukázal, že Canucks se s rolí prohrávajícího mužstva nehodlají smířit. Když se Matt Martin z Toronta pustil pěstmi do nováčka Troye Stechera, Miller okamžitě vystartoval z brankoviště a začal bušit do útočníka Maple Leafs. Skončil sice s trestem do konce zápasu, ale zároveň to byl jasný vzkaz: "Moc si nedovolujte, nejsme žádní skautíci," což ještě přibarvil obránce Eric Gudbranson, který vyhlásil odplatu: "Martin je mrtvý muž."
Po takřka měsíci od vyhroceného souboje už vášně opadly a Canucks místo bitevní vřavy chtějí raději body, aby vylepšili svou chřadnoucí pozici v Pacifické divizi. Navíc se hodlají divákům rehabilitovat za porážku 1:3 s Anaheim Ducks.
"Nedůležitější v naší situaci je zůstat klidný a dodržovat systém. Pokud necháme promluvit vášně, tak jsou z toho jen chyby," tvrdil uklidněný Gudbranson.
Před pěti lety scházela Vancouveru jediná výhra k zisku Stanley Cupu, stačilo v sedmém zápase finálové série na domácím ledě porazit Boston Bruins, jenže místo toho se frustrace fanoušků Canucks z porážky 0:4 proměnila v demolování města a zapalování aut.
Od té doby Vancouver v play off nevyhrál jedinou sérii. V roce 2012 prohrál s pozdějšími vítězi Stanley Cupu Los Angeles Kings v prvním kole Západní konference 1:4 na zápasy, o rok později neuhrál ani jedno vítězství v sérii se San Jose Sharks. Loni se marně pokoušel přejít přes Calgary Flames a letos měl k postupu mezi nejlepší konferenční osmičku zoufale daleko.
Management Canucks nadále osciluje mezi snahou provést generační řez, ale přitom stále stavět tým kolem stárnoucích bratří Sedinových. V roce 2014 k nim přivedl střelce Radima Vrbatu. První rok vše fungovalo výborně, i když trenér Willie Desjardins měl občas nutkání českého útočníka od švédských dvojčat přeřadit jinam, což následující sezonu dělal pravidelně a výsledkem byl propadák jak Vrbatův, tak celých Canucks, kteří byli třetím nejhorším týmem ligy.
"První sezona byla vynikající, ale přes léto se staly nějaké změny, klub se snažil jít jinou cestou a tým přestavět. Podle toho pak ta druhá sezona vypadala. Pustili všechny starší hráče, kterým končily smlouvy, a do hry se dostali mladí, kteří tam asi ještě být neměli," hodnotil své angažmá Vrbata.

I před touto sezonu ale generální manažer Jim Benning opět hledal křídlo, které bude vyhovovat stylu Henrika a Daniela Sedinových. A v nabídce volných hráčů nebylo zase tak složité zaměřit se na Švéda Loui Erikssona, který odcházel z Bostonu s vizitkou třicetigólového střelce. Jeho šest tref za 24 zápasů sezony je proto pro příznivce i management Canucks lehkým zklamáním.
Stejně jako slabší produkce bratří Sedinových, s nimiž na pravém křídle nyní útočí přeučený centr Brandon Sutter, zatímco Eriksson je ve druhé formaci s Markusem Granlundem a Michaelem Chaputem. Klubové statistiky mezitím ovládá šestnáctibodový (8+8) Bo Horvat, ze třetího útoku Canucks.
Ačkoli po čtvrtině základní části nejsou vyhlídky na play off ztracené pro žádné ze třiceti mužstev ligy, Vancouver potřebuje výraznější statistickou produkci svých hvězd a hlavně bodovou sérii, která mu umožní zachytit mezi aspiranty na boje o Stanley Cup. Zatím jsou ale sezonní výkony Canucks až příliš rozkolísané a nepředvídatelné. To samé se dá říct o jejich největších oporách.