Fischer má před draftem oporu v rodině

Lukas Fischer ví, že stát se spolehlivým obráncem a likvidovat útočné šance na jakékoli úrovni je umění.

Urostlý bek (193 cm, 82 kg) se o to snaží ve své druhé sezoně v juniorském týmu Sarnie v Ontario Hockey League. Na své dosavadní kariérní cestě měl velké vzory a jejich rady zpracoval tím nejlepším možným způsobem. Díky tomu si sedmnáctiletého mladíka také všimli.

"Lukas má za sebou silnou sezonu," řekl David Gregory z Central Scouting NHL. "Vývoj jeho hry ve všech oblastech byl působivý. Má velmi dobré hokejové IQ a umí se dobře rozhodovat; moc dobře čte taky hru. Je solidním bruslařem dopředu i dozadu a dokáže udržet tempo. Co si pamatuji, jeho styl bruslení a hokejový cit jsou podobné otci."

A jsme u toho. Fischerův táta Jiří odehrál v NHL šest sezon jako obránce Detroit Red Wings, v roce 2002 s nimi vyhrál Stanley Cup a dnes je v klubu ředitelem hráčského rozvoje. Lukasova matka Avory poskytla synovi správnou rovnováhu a dědeček Jiří starší byl vnukovi vůdčí personou.

"Myslím, že nejlepší věc, kterou mi táta říkal, byla, abych byl stále lepší," řekl Lukas. "Ať se děje cokoli, musíš se ujistit, že najdeš způsob, jak se každý den o něco zlepšit, protože tu jsou kluci, kteří se neustále posouvají nahoru."

A Jiří Fischer to zopakoval znovu: "Všichni se snaží zlepšovat. Musí vám to dávat každodenní smysl, protože hokeje je tolik. Bruslí se teď celý rok a myslím, že to opravdu dává dětem perspektivu, jestli chtějí něčeho dosáhnout. Myslím, že čím dříve se naučí, že je třeba mít každý den nějaký cíl, tím lépe pro ně," řekl třiačtyřicetiletý Fischer. 

"To byla také filozofie mého táty (Jiřího st.). Ptal se mě: 'Jaký byl trénink? Člověk mu to popsal a on řekl: 'Dobře, ale na čem jsi pracoval? Spousta dětí na to nemá odpověď, a když nevíš, na čem pracuješ, tak se jen tak vezeš. Převzetí odpovědnosti je tím bodem, kdy se začnete více soustředit."

Lukas se považuje za obousměrného obránce. Hodně sleduje beka Red Wings Moritze Seidera, zadáka Edmonton Oilers Darnella Nurse nebo K'Andre Millera z New York Rangers. Dres s číslem 13 pak nosí kvůli bývalému útočníkovi Detroitu Pavlu Dacjukovi.

"Jsem dost fyzicky zdatný a hodně si potrpím na obranné pásmo, ale rád určitě přispívám i v útoku," řekl Fischer.

Nyní je na 55. místě žebříčku severoamerických bruslařů pro draft 2024. V Sarnii figuruje pátý v produktivitě s bilancí 6+28. Mezi obránci týmu vede v asistencích, bodech a přesilovkových gólech (4). 

Nikdy prý nezapomene na to, jak 24. ledna reprezentoval tým White v zápase nadějí CHL, kterého se kdysi zúčastnil i jeho otec, než si ho o pět měsíců později vybral Detroit z 25. místa v draftu 1998.

"Snažili jsme se pro Lukase udělat to nejlepší, vychovávat ho a zároveň tlačit," prohlásil Jiří Fischer. "Jeho máma vždycky dobře vycítila, jestli už nezačíná být trochu vyhořelý, takže znala tu správnou rovnováhu. Je bezvadná. Vždy je důležité, aby každý měl svůj bezpečný domov, a ten Lukas má."

Fischer vděčí i trenérovi Sarnie Alanu Letangovi za všechnu práci, kterou odvedl na jeho rozvoji.

"Nejúžasnější na tom je, že je tak zaneprázdněný, a přesto si najde čas, aby mi hodně pomohl. Vždycky se mnou nezapomene probrat video. Poradí mi ze střídačky, a když se mi něco nedaří, pomáhá mi dozrát a vyrůst v lídra. Všechno, co jako hokejista potřebujete," těší Fischera.