"To je jediné, co mě mrzí," uvedl. "Bylo to totiž zrovna v době, kdy se tady byla za mnou podívat máma se skupinou kamarádů. Máma se mě ptala: Proč jsi to udělal? A já na to: Ale mami... Myslíš si, že jsem chtěl, aby to takhle dopadlo?"
Až na tuto epizodu vstup mezi elitu zvládá. Zvlášť na to, že je mu pořád teprve osmnáct a působí ve městě, kde je hokej náboženstvím.
Zato Wright? "Je prima být zpět," pronesl jen před duelem proti Canadiens. Počítalo se, že si ho Montreal vybere v draftu, jenže tak neučinil a jako by tím spustil nejobtížnější pasáž Wrightovy dosud tak hladce běžící kariéry. Vedení Kraken ještě nepřišlo, že je připraven; když měl po sedmi duelech bilanci 0+1, poslalo ho do AHL. Za Coachella Valley to byla jiná písnička, trefil se čtyřikrát v pěti startech!
"Je fajn mít ho zpátky v týmu. Byl očividně natěšený," líčil trenér Kraken Dave Hakstol a Wright zdůrazňoval, že jakkoli je z mediálního a fanouškovského hlediska souboj s Canadiens tuze pikantní, on ho bude brát "jako každý jiný zápas".
Své schopnosti naznačil, za čas 11:12 posbíral tři střely na branku a hlavně jednou z nich - po pobídce Olivera Björkstranda - poslal už v první třetině puk do sítě. Jak zmínil kouč St. Louis, v takový moment se plní dětské sny.
"Budu si to pamatovat do konce života," souhlasil Wright s montrealským trenérem. "Je to vážně cool milník. Výjimečná věc."