Dělba práce. Kluby hledají brankářský ideál

Také v sezoně 2019-20 vám NHL.com/cs přináší každé úterý pohled na žhavé trendy a dění v NHL. Od sérií výher či proher přes velké výkony jednotlivců až po novinky okolo ligy, s Tepem NHL budete vždy ve stejném rytmu jako nejlepší hokejová soutěž světa.
V dalším vydání seriálu se zaměříme na rozložení zátěže mezi gólmany v jednom týmu.

V noci na úterý nastoupil český brankář Calgary Flames David Rittich ke svému 25. zápasu v sezoně. Sedmadvacetiletý gólman jako první překročil hranici 1500 odchytaných minut a pokud bude zvládat svou práci jako v poslední době, nebude mít nový kouč Geoff Ward moc důvodů na jeho dominantním postavení něco měnit.
Zřetelným trendem v řadě klubů je ale rovnoměrnější zatížení brankářů. Klasické dělení na jasnou jedničku a zaskakující dvojku už se často zcela rozplynulo.
Po třiceti odehraných zápasech vidíme, že k tomuto kroku sáhli např. v Buffalo Sabres (Linus Ullmark 16 startů, Carter Hutton 15), v Detroit Red Wings (Jonathan Bernier 16, Jimmy Howard 14), v Chicago Blackhawks (Corey Crawford i Robin Lehner po 15), ale třeba i v Edmonton Oilers, kde Mikko Koskinen a Mike Smith nasbírali oba 16 zápasů. Rovnoměrné dělení se osvědčuje také dvojici Thomas Greiss (14), Semjon Varlamov (15) v New York Islanders.
Více k tématu: [Prohlášení komisaře Bettmana z Rady guvernérů]
Výhodou takového uspořádání bývá předem daný rozpis. Brankář ví, v kterých dnech půjde do akce, také se může lépe nachystat na konkrétního soupeře, okouknout nejnebezpečnější hráče, u videa si rozebrat jejich finty a na ty se pak v tréninku zaměřit.
Inspirací pro vyvážené nasazování brankářů byla i loňská dobrá zkušenost Boston Bruins, kde sejmuli nálož zápasů z Tuukky Raska, který od roku 2014 tři sezony po sobě překročil hranici šedesáti odchytaných zápasů. V ročníku 2014-15 dokonce zasáhl do 70 utkání.
S příchodem Jaroslava Haláka si ale Rask mohl víc odpočinout. V minulé sezoně odehrál v základní části 45 zápasů a psychicky se připravil na play off. Ačkoli média spekulovala, kdo půjde do vyřazovací části jako bostonská jednička, Rask věděl, že se bude spoléhat na něj. Bruins pak dovedl až k sedmému zápasu finále Stanley Cupu.

"Byli jsme rádi, že Tuukka toho mohl odchytat méně, to byl náš záměr," řekl bostonský kouč Bruce Cassidy, který z podobného modelu těží i v této sezoně.
"Když chytáte hodně zápasů za sebou a musíte odehrát dlouhé série, jako je třeba 15 zápasů v řadě, tak je to psychicky strašně vyčerpávající," tvrdil Rask. "Jaro je špičkový gólman, který se v NHL pohybuje víc než dekádu a podle toho taky chytá," líbí se finskému parťákovi slovenského gólmana.
Vytvořit vztahy na bázi 'Rask-Halák', i co se týká vynikajících statistik, je teď snem nejednoho generálního manažera.
Pozice gólmana je ale v mnoha ohledech naprosto specifická. Zatímco útočníků se na ledě prohání v každém mužstvu dvanáct a obránců šest, pro brankáře je v klubech NHL rezervováno celkem 62 míst ve 31 klubech.
"Všichni jsme mockrát slyšeli o hokejových gólmanech, že jsou jiní," říká bývalý osobní trenér Jaromíra Jágra a nynější mentální kouč Marián Jelínek. "Pro ně je hokej opravdu jiný sport i pohybově, zátěžově. Gólmani jsou 60 minut na ledě. Jsou tam sami. Nohy používají úplně jinak než obránce, nebo útočník. Tenhle rozdíl musíme vnímat," dodává.
"Další věc: gólmanova chyba je gól... Psychicky je ten stav úplně jiný. Je tam daleko větší tlak, brankář nemá možnost si po 30 vteřinách odpočinout na střídačce, kde si popovídá s kolegy. Je to prostě jiný sport a ti kluci jsou z tohoto hlediska jinak nastavení, ale zbytkem týmu i jinak vnímáni," tvrdí Jelínek.
V hokejovém prostředí jsou hodně oblíbené historky o svérázných mužích v masce. Vždyť i jeden z nejlepších gólmanů historie Dominik Hašek byl někdy vnímán jako podivín. Někdo si zase vybaví eskapády Terryho Sawchuka, nebo horkokrevné výlevy Patricka Roye.

"Když je takový Tuukka ve své zóně, tak na něj taky nesmíme promluvit," prozradil bostonský obránce Matt Grzelcyk.
Konkurence v brankovišti vypadá sice na první pohled jako ideální pro tým, ale někdy může být i kontraproduktivní, pokud mají gólmani až příliš velká ega.
Není tajemstvím, že vztahy Petra Mrázka a Jimmyho Howarda měly během jejich společného působení v Detroitu k dokonalosti daleko a český brankář, na kterého chtěl klub původně sázet, nakonec musel odejít.
V Carolině už píše úplně jiný příběh a svými výkony si Mrázek vysloužil post jedničky, což potvrzuje v této sezoně i jeho dvacet startů proti deseti zápasům kolegy Jamese Reimera.
"Loni s McElhinneym jsem si výborně rozuměl a teď s Reimsem je to taky super," pochvaluje si Mrázek, který v letošním play off vytáhl Hurricanes až do konferenčního finále.
Exkluzivní obsah a vše podstatné o NHL: sledujte náš [Facebook a Twitter!]
V řadě destinací si ovšem stále potrpí na zavedené pořádky a jasnou jedničku, která by měla tým provést základní částí a následně čarovat i v play off.
Tak jsou karty rozdány v Montreal Canadiens, království Careyho Price, i u rivalů v Toronto Maple Leafs, kde je jedničkou Frederik Andersen, na Floridě v brance se Sergejem Bobrovským, ale také v jeho bývalém působišti v Columbus Blue Jackets, kde převzal po ruském mistrovi kompetence Fin Joonas Korpisalo.

Pro trenéry a management těchto klubů je ale klíčové, aby alfa-samce mezi tyčemi příliš neunavili. Vidina bodů je někdy ale silnější, než jsou případné obavy o fyzickou a psychickou stránku brankářské jedničky.
Na dvojky v takových případech zbývá jen pár možností, jak se předvést. A někdy to bývají úplné 'lahůdky': poslední zápasy na tripu, druhá utkání týmu ve dvou dnech, kdy síly ubývají. I v takových soubojích se ale díky brankáři dají získat body, se kterými klub příliš nepočítá.
Vybrat si a podepsat kvalitní gólmany je jedna věc. Rozložit mezi ně zátěž, aby z ní profitovali hráči i klub, je ale úplně jiná záležitost, která vyžaduje našlapování zlehka i mimořádnou opatrnost. Stačí krok vedle, základní kámen může puknout, a s ním se zřítí i celá stavba.