Lehkost kanonýra. Montreal se těší na rychlíka

Hledáte tajný tip na nečekanou kometu příští sezony? Jedna taková zatím docela nepozorovaně dříme pod mentorským dohledem českého centra Tomáše Plekance v kabině týmu Montreal Canadiens.
Jmenuje se Artturi Lehkonen. A moc se nedivte, pokud tohoto mladíka z Finska během roku spatříte ve statistikách opravdu hodně nahoře.

Do NHL vkročil minulou sezonu poté, co měl v play off švédské ligy 19 bodů ze 16 zápasů. A byl to vstup vydařený, byť nikoliv dechberoucí: dvaadvacetileté levé křídlo nasbíralo 28 bodů, dobře si ale vedlo v různých pokročilých statistikách a jeho vytrvalé zlepšování se dalo pozorovat i pouhým okem.
"Pokud byste se přišli podívat na zápas a o hráčích před sebou nic nevěděli, nikdy byste nepoznali, že v případě Artturiho před sebou máte kluka v nováčkovské sezoně," chválil kouč Claude Julien. "Před svými vrstevníky je o krok napřed. Má neuvěřitelný hokejový cit, skvělou střelu."

V nadcházející sezoně se očekává, že by bývalého hráče Frölundy mohl posunout do lajny k Brendanu Gallagherovi a Phillipu Danaultovi. Pro rodáka z Piikkiö by to byla dobrá zpráva. Jednak by mu v takové situaci zřejmě připadla role snajpra. A pak - při vší úctě - v uplynulé sezoně hrál především s Plekancem, pro kterého to nebylo nejvydařenější období. I proto se musí brát Lehkonenovy poslední statistiky s mírnou rezervou. Byť se od všestranného tahouna Plekance i tak hodně naučil.
"Já vidím Artturiho jako velmi, velmi mazaného hráče," naznačil Julien, který nevyloučil ani Finovo přeřazení do elitní lajny, případně k Jonathanu Drouinovi. "Hodně mi připomíná Louiho Erikssona v nejlepších letech. Artturi je navíc ještě rychlejší, dynamičtější."
Předností juniorského šampiona z roku 2014 je, že zastane velkou defenzivní práci a přitom neutrpí ani jeho útočná snaha. Jistě, během zelenáčské sezony nebylo vždycky dobře, v lednu například načal hrozivou šňůru sedmnácti utkání bez jediného bodu. Svůj obrovský potenciál však naznačil ve chvílích, kdy záhy opravdu o něco šlo.
V posledních deseti zápasech základní části měl například 10 bodů. V play off si pak proti New York Rangers v šesti zápasech připsal čtyři body a 20 střel na branku.
"Tohle jsou ty zápasy, které vás nejvíc baví," vysvětloval. "Hraje se v obrovském tempu, o všechno. Tak to mám rád."

K tomu, aby se v klíčových chvílích za nikoho neschovával, ho otec vedl už odmalička. Ismo Lehkonen přitom není žádný fanoušek od piva, pět let trénoval ve finské lize, nyní se živí jako expert v televizním studiu. Pro finské fanoušky komentoval i několik zápasů NHL, ve kterých hrál jeho syn. Před kamerou vyprávěl třeba o tom, že svého potomka pro zámořskou soutěž připravoval už od jeho tří let.
Geny hrají v Artturiho talentu nějakou roli zcela bezpochyby. Hokejovou slávu zažil i strýc Timo, kterého v roce 1984 draftovali Chicago Blackhawks. Na olympiádě v roce 2010 působil u finského nároďáku jako asistent kouče, na lavičce byl i u juniorského triumfu 2016.
Právě Timo s Ismem mladému Lehkonenovi narýsovali cestu, po které by se jednou mohl dostat do NHL. Její součástí byl i někdejší odchod z pohodlí ve finské lize do Frölundy, kde se vedle kanonýrských povinností učil i defenzivě.
Snad mu to někdy nebylo úplně po chuti, dnes ale může být vděčný. I díky téhle lekci se teď v Montrealu chystá na sezonu, která ho může posunout hodně, hodně vysoko.