Když přijde čas pro tréninkového brankáře

Alvesův přínos klubu je ale mnohem větší než bývá jinak v lize běžné, a tak kouč Bill Peters usoudil, že ideálním poděkováním bude, když si stoupne do branky. Skvělé gesto…

Jako bonus ke své práci, kdy se stará o vybavení mužstva, působí také jaké tréninkový gólman. Příležitostně na sebe navlékne výstroj a stoupne si mezi tyče místo Cama Warda nebo Lacka.

A to je role, která by mohla být v NHL čím dál více využívaná. Stačí poslouchat Peterse a Warda, jako mluví o Alvesově pozici v Carolině. Není vůbec těžké tomu porozumět. Už jen fakt, že mu říkají "Malý Wardo" znamená, že ho berou v týmu vážně.¨

A další týmy mohou Hurricanes klidně následovat.

"Máme ho rádi a je skvělé ho využít, když si brankáři potřebují odpočinout. Možná se to nezdá, ale vážně je důležité mít někoho takového k dispozici. Brankáři dělají svou práci, ale to nejde do nekonečna a orazit si musejí. A jelikož hráči vážně neradi střílejí na prázdnou branku, je fajn, když si do ní někdo stoupne a střely jim chytá. Když třeba potřebujeme nacvičovat tečování před brankou a práci kolem brankoviště, můžeme tam mít Malého Wardoa a neunavovat tím dva gólmany ze sestavy," rozpovídal se o roli Alvese Peters.

Podobně pozitivně hovoří i týmová jednička Ward. "Není pochyb, že nám pomáhá. Miluje svou práci, dýchá pro ni a na konci tréninku je připraven pomoci a ušetřit trochu mé energie. A to se v dlouhé a náročné sezoně velmi hodí."

Není se co divit. Vždyť velmi podstatnou část týmových tréninků nemají gólmani zrovna v lásce. Stručně řečeno jde o cvičení, která mají pilovat hru před nimi, ale oni se do těch konkrétních situací dostanou jednou dvakrát za sezonu, a to ještě jenom možná.

Pak je tu rozsah. Příliš mnoho aktivity nemusí být pro gólmany zrovna přínosem. V mnoha ohledech se to, co musejí dělat, liší od toho, co se děje v průběhu roku v zápasech. Na konci tréninku se pak často stávají terčem soutěživých hráčů z pole.

"Mnohem raději dělám kvalitní věci, než hodně zbytečných," přiznal Ward a dodal: "To není žádné stěžování si, jen chci pracovat a to tak, že si vytvořím dobré návyky a ne nějaké jiné."

První brankář týmu Minnesota Wild Devan Dubnyk vyzdvihl rotaci třech gólmanů, když se jim povedlo dosáhnout klubového rekordu 38 výher v sezoně 2014-15.

S Niklasem Backstromem a Darcym Kuemperem kolem sebe si Dubnyk mohl dovolit na ledě v tréninku soustředit na konkrétní cviky s koučem gólmanů Bobem Masonem a v dalších dělat věci se zbytkem týmu, aniž by měl strach o kvalitu a zbytek jednotky. Jasný cíl při tom byl zaměřit se na jednotlivé mechanismy a jejich cvičení s pomocí stovek různých pohybů a zákroků.

V týmu Vancouver Canucks v minulé sezoně často využívali jako třetího brankáře asistenta kondičního trenéra Davea Zarna. Šlo o pomoc Ryanu Millerovi.

"Když hrajete každý druhý den, tak třeba ráno po zápase cítíte, že byste mohli zbytečně ztratit to, co se snažíte udržet, a v takovém případě je přítomnost tréninkového brankáře přínosem," řekl Miller.

Video: Miller vychytal pravým betonem Grigorenka

"Nemyslím tím na něj hodit moc zátěže, ale když se chcete na něco konkrétního soustředit a navyknout, nejde to dělat 45 minut v kuse společně s týmovými cvičeními. To je pak šílený nápor."

Některé týmy posílají občas do branky během přípravy trenéry gólmanů, aby si jednička odpočinula. Pak jsou zde ale koučové, co neradi mrhají časem pro trénink s nějakou podobnou zálohou v brankovišti. To je zatím jediný důvod, proč se varianta s tréninkovým brankářem tolik neuchytila.

Miller, jenž si pamatuje i období dvou až třech měsíců bez dne odpočinku, si myslí, že tento koncept ale brzy najde uplatnění.

A najdou se i další zastánci. Gólman číslo 1 týmu Arizona Coyotes Mike Smith, který nastoupil do 13 ze 14 posledních zápasů, řekl, že tahle myšlenka je rozhodně zajímavá a už něco dokonce s trenérem brankářů Jonem Elkinem řešil.

Video: Smithův skvělý zákrok proti Draisaitlovi

"Po nějaké době je kontraproduktivní mít jedničku stále na ledě," přiznal Elkin a pokračoval: "Pokud máte třetí možnost, jednička může pracovat na tom, na čem potřebuje nejvíce. Během těch třeba 20 minut se dá soustředit na zvláštní opakování zvyků. A pak se říká, že odpočinek je zbraň, tak proč ji brankářům nedopřát?"

To je přesně to, co Alves dělá v Carolině. Jeho 7,6 vteřiny slávy je jen odměnou za to, co odvádí klubu za služby. A pokud je někdo sleduje, může se podobný model rozšířit i dál.