Toronto našlo důležité části skládačky
Toronto Maple Leafs jsou druzí v Atlantické divizi, zase jednou sní o prolomení dávné kletby a zisku Staney Cupu. Aby se to letos poprvé od roku 1967 konečně povedlo, soustředili se na hráče, kteří možná nejsou prvoplánově hvězdní, přesto by měli přinést jiné a dosud chybějící kvality.
Platí to například o útočníkovi Scottu Laughtonovi z Philadelphia Flyers. Druhá strana za něj chtěla hodně, Maple Leafs ovšem nakonec usoudili, že vysokou cenu zaplatí - do Rockyho města putoval Nikita Grebenkin a podmíněné právo na výběr v prvním kole draftu 2027. Laughton by za to měl stát, navíc má ještě smlouvu na rok.
Vedle něj se navíc hlásí i bostonský Brandon Carlo, s nímž najednou vypadá torontská obrana o hodně líp. Je mu teprve 28 let, kontrakt má na další dva roky. Bitva o čelo Atlantické divize bude i díky němu hodně zajímavá.
Islanders vsadí na mládí
Metuzalém mezi generálními manažery, Lou Lamoriello, podobná zemětřesení zrovna nemiluje. Spíš je, co se týká pohybu v kádru známý jako milovník "starých dobrých pořádků", udržování stojaté vody. Teď se ale na své poměry rozjel.
O stěhování útočníka Nelsona už byla řeč, Lamoriello se ale hlavně soustředil na zisk co největšího počtu nadějných mladíků. Po začátku března 2025 má nyní k dispozici hned několik výběrů v prvním kole draftu, kromě toho za Nelsona získal Caluma Ritchieho, dvacetiletého centra, jednoho z nejslibnějších prospektů napříč ligou.
Ritchie dosud za Avalanche nastoupil k sedmi utkáním NHL, dal jeden gól. Tuto sezonu naskočil v OHL za celek Oshawa Generals do 41 mačů, nashromáždil 67 bodů. Ve srovnání s veletoči u Avalanche nebo Stars to možná nevypadá zrovna megalomansky, v Islanders se ale pro příští roky peče něco moc zajímavého.
Oilers se zaměřili na nenápadné zkvalitnění
A další na první pohled nenápadné změny, které mohou hodně znamenat. Už nějakou dobu se spekulovalo, kdo letos posílí již dosti nabušenou soupisku Edmonton Oilers. Mimo jiné na brankářském postu, kde si mnozí představovali, jak by to vedle McDavida s Draisaitlem slušelo Petru Mrázkovi. Nakonec to nedopadlo žádným blockbusterem. Ale pozor, i Edmonton si nakonec polepšil.
V Trentu Fredericovi má teď mančaft solidního útočníka pro třetí či čtvrtou lajnu. I devětadvacetiletý bek Jake Walman ze San Jose Sharks přináší kvalitativní posun. Mezi 192 ligovými obránci, kteří v této sezoně odehráli při hře pět na pět minimálně 500 minut, je Walman v průměrném počtu bodů na šedesát minut dvanáctý.
Jeho jméno možná v titulcích nezvoní. Ale takových už mají v kabině Oilers bezpočet. Bude se rozhodně hodit.
Mrázek se vrací na známá místa
Pro českého brankáře Petra Mrázka to byl v Chicago Blackhawks trochu smutný příběh. Ještě nedávno tam dělal nezpochybnitelnou jedničku, jenže když vedení klubu přivedlo k Arvidu Söderblomovi i Spencera Knighta z Florida Panthers, musel se smířit s vyklizením pozic.
Upřímně - návrat do Detroit Red Wings, kteří jej před patnácti roky draftovali, se tedy nečekal. To už spíš štace v Oilers. Nakonec ale ještě s Craigem Smithem nabral směr Michigan, protihodnotou byl pro Chicago forvard Joe Veleno.
Co to znamená pro Mrázka? Že ho i u Red Wings čeká obstojná konkurence - vedle Cama Talbota ještě Alex Lyon. Ve 33 letech však není bez šance. S Detroitem si na rozdíl od Chicaga navíc může letos zahrát play off.