Kvalita hokeje i prostředí. Švýcarsko táhne

I v sezoně 2021-22 vám každou neděli přinášíme sondu na opačnou stranu Atlantiku. V rubrice Evropský led se zaměřujeme na dění v jednotlivých ligách i na mezinárodní scéně, které často bývá nějakým způsobem spjaté s NHL. Dnes rozebereme atraktivitu působení bývalých hráčů ve Švýcarsku.

Švýcarsko, hokeji země zaslíbená.
To si rozhodně mohou říct hráči z NHL, kteří po uzavření kariéry za mořem vzali nabídku z atraktivní evropské země. Naposledy Michael Frolík, ještě před ním Valtteri Filppula, Mikkel Boedker, Sami Vatanen či Dominik Kahun. Ti všichni v různých rolích váleli mezi hokejovou smetánkou, ale teď už odvádějí cenné služby poblíž vyhlášených malebných jezer.
Důvodů mají hned několik. Krásné prostředí asi není třeba donekonečna velebit, pohodové je cestování, což zejména ve srovnání s Ruskem působí jako vítaný bonus. A pak je zde naprosto profesionální zázemí a v neposlední řadě velmi zajímavé finanční podmínky.
A tak do Švýcarska často míří zajímaví hráči, kteří ještě v hokeji na nejvyšší úrovni zdaleka neřekli poslední slovo.
"Po domluvě s rodinou se Michal rozhodl pro Švýcarsko, kde si chce prodloužit hokejovou kariéru," řekl ke změně působiště Frolíka, jenž odehrál v NHL bezmála 900 zápasů a je mu 33 let, jeho agent Josef Machala. "Stěhuje se do krásného prostředí, navíc tamější liga má vysokou úroveň," pokračoval.

"Nabídek mu přišlo opravdu hodně. Ozvaly se týmy z KHL, několik jiných švýcarských týmů, ale i ty z Německa a ze Slovenska. A mohu prozradit, že zájem měly i špičkové kluby z Česka."
Spokojený je i Roman Červenka, jenž hraje nyní za Rapperswil a stále patří k nejproduktivnějším hráčům celé ligy. Ve 35 letech.
"Důležité je, že hokej je kvalitní, rychlý a mnohdy otevřený," prozradil, co ho baví po sportovní stránce. Roli v jeho celkovém naladění samozřejmě hraje i životní úroveň, kterou si nemůže dlouhodobě vynachválit celá jeho rodina. I proto už v atraktivní destinaci kroutí šestou sezonu.
Vše výše zmíněné je navíc dlouhodobě známá pravda. Vždyť působení ve Švýcarsku donekonečna chválil třeba takový Jaroslav Bednář, který ještě před rokem pomáhal Slavii v 1. lize.
"To je fakt neskutečné... Oni šedesát minut zpívají chorály, právě tím tlačí to mužstvo. Do toho ještě skandují," rozplýval se před lety pro isport.cz nad atmosférou na stadionech. "Je to fakt super, je to úplně něco jiného než v Česku. V Luganu mi také třeba slíbili, že mi seženou rybářský lístek a permanentku, dokonce je tam i nějaká loďka. Ve čtyřiatřiceti hrát v takovém luxusním prostředí kousek od Milána? Kdo to může říct?" ptal se tehdy s úsměvem.
A mohl by pokračovat.

Teď ale baví diváky jiní, o generaci nebo dvě mladší hráči. A těm se zkušenostmi z NHL se celkem slušně daří.
Červenka je čtvrtý v tabulce produktivity se 31 body (10 branek + 21 asistencí) ve 26 zápasech. Filppula ze Servette Ženeva je osmý s 25 body (10+15). Hodně vidět jsou i Damien Brunner z Bielu, Denis Malgin z Curychu, Cory Conacher z Bernu či Daniel Winnik ze Servette.
Jan Kovář z Zugu, jenž nakonec po marném boji v NHL nenastoupil a loni bodování švýcarské National League opanoval, má zatím 13 bodů (3+10), ale hrál jen 21 zápasů. Michael Frolík také naskočil do hry později a má na kontě šest bodů (3+3) z devíti zápasů za Lausanne, kde působí další Čech, který kdysi okusil NHL, Jiří Sekáč (7+7).
Nad těmi všemi zatím ční druhý v bodování Alexandre Grenier z Langnau - ten ovšem v nejlepší lize světa stihl jen devět zápasů za Vancouver Canucks.