Budeme mít terč na zádech, říká o obhajobě Tarasenko

Vladimir Tarasenko prožil léto snů. Ve stejnou dobu, kdy bojoval se St. Louis ve finále NHL proti Boston Bruins oslavil narození třetího syna, kterého se navíc ještě během série odvážil posadit do Stanley Cupu.

"Hokej je hokej, ale když se vám narodí miminko, je na druhé koleji. Nejdůležitější pro mě je, že všechno proběhlo v pohodě a všichni jsou živí a zdraví," vypráví ruský útočník, který věří, že Blues mohou letošní titul obhájit.

Když odhlédneme od narození syna, co bylo na Stanley Cupu nejlepší?
"Ten první moment, kdy jsem si uvědomil, že je náš. Když vyhodíte rukavice do vzduchu a sprintujete ke gólmanovi. Těch posledních pár kroků v sezoně na bruslích, které jsou nepopsatelně nádherné. Je to chvíle, o které sníte celý život. Play off bylo dlouhé a vyčerpávající, sehráli jsme 26 zápasů. A ta odměna byla o to sladší."

Takže ten sprint směrem k Jordanu Binningtonovi je váš největší hokejový zážitek v životě?
"Možná ještě větší přišel o chvíli před tím, jak jsme v tom sedmém zápase dali čtvrtý gól. Když pak Boston před koncem snížil na 4:1, s Ivanem (Barbashevem) jsme se se sebe podívali stylem: Teď už se nic nemůže pokazit, ne? Do konce zbývala zhruba minuta a my jsme věděli, že je to naše - na tenhle moment nikdy nezapomenu."

Video: Tarasenko dorazil puk za Raska po střele Pietrangela

Prsten pro vítěze Stanley Cupu je poměrně masivní. Budete ho nosit?
"Budu ho mít v sejfu. A taky si ho nechám pojistit. Ještě jsme je nedostali, čekáme na ně. Ale nosit takové typy šperků není můj styl. Stačí mi, že lidi vědí, že ho mám. A pokud bude nějaká událost, na kterou si ho mám vzít, tak si ho nasadím. Určitě ale nebudu chodit s prstenem na ruce, abych se někde naparoval."

[Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru @NHLcz]

Součástí vítězství je spousta akcí, návštěv, charitativních eventů... Cítíte, že oslavy triumfu v St. Louis stále pokračují?
"Pro mě je to už ve zpětném zrcátku. Začíná nová sezona, musíme se na ní nachystat a snažit se dál vyhrávat. Myslím, že oslav už bylo dost. Teď se musíme dát znovu dohromady, připomenout si ty příjemné chvilky a začít znovu makat."

Pocházíte z dalekého Novosibirsku. Jaké bylo přivézt Stanley Cup k vám domů na Sibiř?
"Super. Odešel jsem odtamtud před sedmi lety a teď jsem se tam vrátil s trofejí, o které jsem celý život snil. Bylo nádherné, že si moje rodina mohla sáhnout na pohár, potěžkat ho v rukách a strávit s ním nějaký čas. Bez nich by se mi tohle nikdy nepovedlo. Jejich podpory si velmi vážím a bylo pro mě důležité, že jsem se už den po vítězství mohl s nimi podělit o celou tu slávu. (Blues) nám vyšli vstříc a nechali mi hned druhý den Stanley Cup na dvě hodiny, za což jsem velmi vděčný. Byla to pro mě velká chvíle."

Proslýchá se, že fotografie, na níž spí váš novorozený syn Arťom ve Stanley Cupu, vznikla ještě během finálové série - před šestým zápasem. Jak je to možné?
"Protože ten den přivezli pohár zcela náhodou do nemocnice, kde (manželka) Jana rodila. Přinesli ho i na novorozenecké oddělení a do našeho pokoje. Váhali jsme: Máme se s ním vyfotit, nebo ne? Ale já na žádná prokletí nevěřím, nejsem pověrčivý. Takže jsem se rozhodl, že když už nám ho osud přihrál, fotky nemůžou ničemu uškodit. Kdybychom ho pak nevyhráli, tak je vždycky můžeme smazat. Ale z nějakého důvodu jsem pevně věřil, že ho získáme. S tím, kde jsme během sezony byli a jak jsme se zvedli, jsme si uvědomili, že to nebylo jen tak pro nic za nic. Naštěstí se to pak potvrdilo."

A kdybyste prohráli, skutečně byste tak cennou fotografii smazal?
"Dejte pokoj! To si ani nechci představovat. Ale i kdybychom prohráli, tak by to nebylo kvůli tomu, že jsem vyfotil kluka s pohárem."

Podle toho, jak Blues odstartovali minulou sezonu, byli v prosinci snad nejméně pravděpodobným kandidátem na titul. Co jste si z toho vzali a co udělat pro to, aby se tak špatný úvod sezony neopakoval?
"Zaprvé musíme začít hned naplno. Nelze si myslet, že je před námi spousta času to napravit, protože tak jako posledně se to další rok už nepovede. A zadruhé jsme v minulé sezoně měli skvělý tým a já jsem hrozně rád, že teď do toho jdeme ve stejném složení až na jediného hráče (odešel útočník Patrick Maroon). S motivací určitě nebudeme mít problém. Vybudovali jsme si mezi sebou skvělý vztah a každý z nás chce tvrdě pracovat a znovu vítězit."

Video: Tarasenko vyrovnal proti Bostonu

Fanoušci i média vždy čekají od obhájců titulu víc než od běžného mužstva. Máte sami tahle vyšší očekávání?
"Sami na sebe máme vysoké nároky. A taky se chystáme na to, že soupeři k nám budou přistupovat s větší pozorností a motivací. Teď budeme mít terč na zádech a určitě to nebude jako minulou zimu, kdy k nám létaly týmy s dojmem, že jsme špatní a že nám tam budou sypat jeden gól za druhým. Na druhou stranu už nejsme tím klubem, který to nikdy nevyhrál. Konečně máme titul. Z tohoto pohledu to bude jednodušší. Ne snad, že bychom si teď mohli dát nohy na stůl, ale historie už na nás nebude vyvíjet takový tlak. Můžeme se soustředit na to, abychom Stanley Cup obhájili. Když už jeden máte, je jednodušší najít to sebevědomí, které potřebujete, abyste znovu vyhráli."

Vy působíte v St. Louis od začátku kariéry v NHL, takže jste musel slýchat desítky narážek na to prokletí trvající 52 let. Nedostalo se vám to pod kůži tak, že jste téhle kletbě už sám věřil?
"Opravím vás: nebyly to desítky, ale doslova stovky narážek. O tom prokletí jsme slýchali pořád. A skutečně, když přišly časy, kdy jsme měli smůlu, člověk se neubrání myšlenkám typu: Možná je s tímhle klubem opravdu něco špatně. Ale přesto jsem neměl nikdy chuť odejít jinam. Naopak, vybavuju si, jak jsem poslední zimu mluvil s manželkou a řekl jsem jí: 'Mám pocit, že to letos vyhrajeme'. Přitom jsme tou dobou byli poslední v celé lize! Anebo už ne poslední, už to bylo v době, kdy jsme začali vyhrávat, ale ještě pořád jsme byli hodně dole."

Video: Tarasenko zvýšil ranou bez přípravy

Před pár lety hrávali Blues na špici, ale play off se nikdy nepodařilo dotáhnout. Ani to vás nezviklalo?
"Opravdu bývaly doby, kdy jsme hráli jako nejlepší mančaft v lize. Všichni nás měli za favorita na titul. Myslím, že před takovými čtyřmi lety. A my jsme skončili s prázdnýma rukama. Tou dobou jsem si uvědomil, že nějaké předpovědi nic neznamenají. Podívejte se na Tampu a všechny další týmy, které měly být favoritem v posledním play off. Všechny prohrály. My jsme se tentokrát necítili pod tlakem; byli jsme šťastní, že jsme se vůbec do Stanley Cupu dostali. Jakmile jsme tam byli, nebyl na nás žádný velký tlak. To hrálo taky velkou roli v tom, že jsme nakonec uspěli."