V ročníku 2017-18 odpískal Suchánek na čáře 37 zápasů základní části NHL, k tomu 44 v nižší American Hockey League - poté rozhodoval i v Calder Cupu, tedy tamním play off. Na podzim pak povýšil, místo takzvaného 'kontraktu 40-40' dostal smlouvu jen pro NHL, kde v tomto ročníku nastoupil už do 54 duelů.
"Libor má skvělou pracovní morálku a vášeň pro hokej. Tyto vlastnosti ve spojení s jeho schopností efektivně komunikovat mu pomohly rychle se asimilovat v našem týmu a v našem hokeji," dodal Walkom.
Slova chvály od šéfa, který kdysi sám býval uznávaným arbitrem a v NHL má mezi lety 1990 a 2013 za sebou přes 600 zápasů, jistě zahřejí u srdce. Byť Suchánek už není nováčkem, první utkání NHL odjezdil mezi čárami v brooklynském Barclays Center v duelu New York Islanders s Carolina Hurricanes 16. listopadu 2017.
Od té doby procestoval křížem krážem celou NHL. Má podobně nabitý program jako hráči, kteří na tripech létají z místa na místo. A vlastně ještě nabitější, protože na rozdíl od nich nemá domovské město, ve kterém by pískal 41 duelů v základní části, jako tam odehrají oni.
Více k tématu: [Simon přestal bodovat, ale jinak je spokojený]
Posuďte sami dle posledních dvou týdnů: 5. února zápas v Nashvillu, 7. v Arizoně, 9. v Las Vegas, 12. v Pittsburghu, 14. opět v Nashvillu a 16. ve Philadelphii...
"Většinou záleží na mně, jaké cestování si zvolím. Taková ta hranice pro jízdu autem je pro mě šest, sedm hodin. Kluci mi radili, že nad tímhle limitem už je lepší spíš létat," vyprávěl Suchánek loni pro NHL.com/cs. "I tak jsem toho najezdil hodně. Jel jsem autem do Providence, do Toronta. Člověk pozná i kus Ameriky. Život není jen o hokeji, takže když jsem jel z Toronta, stavil jsem se třeba na Niagarských vodopádech."
Mezi zápasy mívá obvykle jednodenní přestávku na cestování. V den utkání už je v daném městě, kde se chystá na večerní výkon.
"Ráno je s kolegy snídaně po půl osmé. Pak je obvykle rozcvičení v posilovně. Zhruba hodinu. V poledne je společný oběd s rozhodčími. Pak si dám šlofíka a dvě hodiny před zápasem vyrážíme na stadion. Záleží podle města, někdy spíme na letišti. A pak před zápasem přijdu do šatny, udělám si kafe, jdeme se rozběhat. Řekneme si taky, jací hráči budou na ledě, na to se máme soustředit. A jdeme na to," popisoval svůj denní režim pro stanici Radiožurnál.
Dnes už nejsou čeští hráči překvapení, když je muž v pruhovaném přijede pozdravit ve své mateřštině. Tak jako byl v šoku třeba brankář Ondřej Pavelec, který na podzim 2017 po přípravném duelu New York Rangers zaklepal na dveře a šel krajanovi pogratulovat. Nebo před rokem Jakub Voráček, jenž vyprávěl: "Samozřejmě jsem za něj rád, je to úspěch pro české rozhodčí. A taky motivace. Je vidět, že když někdo chce, snaží se a je v něčem dobrý, tak se sem dá dostat. Doufejme, že to otevře cestu i dalším."
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
Že cesta z Evropy do NHL není snadná, ovšem potvrzuje právě nízký počet vyslanců Starého kontinentu v pruhovaném. Na rozdíl od hráčů tvoří z celkového počtu jen malý zlomek; momentálně je Suchánek jediný.
"Je potřeba se naučit nový jazyk, přivyknout jiné kultuře. (Romasko) se v této roli necítil, bylo to pro něj stresující. Teď je zpátky doma a je spokojený," vyprávěl o ruském sudím, jenž byl prvním Evropanem mezi arbitry NHL, ředitel pro skauting a rozvoj rozhodčích NHL Al Kimmel.
Suchánek to dokázal. I díky plynulé angličtině se v Severní Americe brzy cítil v pohodě. A když byl nějaký problém, pomohl mu manažer rozhodčích Chris Edwards, který říká: "Chceme mít v NHL ty nejlepší. Tak proč ne Čech?"
Stejně jako hráči si i Suchánek žije svůj sen. A stejně jako oni může i on, až se za pár týdnů dostane na stovku, začít sbírat milníky.
