A zase do letadla. Bude to výhoda Predators?

Pro většinu obyvatel Tennessee to zní jako plán na bezva dovolenou: sednout do letadla, zvládnout zhruba čtyři a půl hodiny na palubě a pak jen tak v šortkách a pantoflích vystoupit ve slunné Kalifornii.
Pro hokejisty Nashville Predators to ovšem znamená rutinu a povinnou součást jejich práce. Ne úplně příjemnou.

"Asi jako každý bych radši hrál někde blíž Nashvillu," uznává útočník Filip Forsberg. "Ale takové už je play off NHL. A pokud musíte hodně cestovat, znamená to, že jste došli hodně daleko."
V jeho případě zatím do finále Západní konference, už to je pro Nashville historický úspěch. Série proti Anaheim Ducks se za stavu 2:2 na zápasy znovu přesouvá na západní pobřeží, kde pátý duel začne v noci na neděli od 1:15 SELČ. Predators se v něm budou muset obejít bez zraněného prvního centra Ryana Johansena. Ten se zranil ve čtvrtém utkání a s levou nohou musel na operaci. Týmu bude chybět až do konce play off.
O to důležitější bude připravenost ostatních hráčů. A na ni má vliv třeba i to, kolik které mužstvo strávilo času v letadle. A právě v tomto se výhoda teoreticky přesouvá k Predators.
"Nedokážu zdůraznit, jak důležité je ušetřit síly v předchozích kolech. Loni proti San Jose Sharks jsem v sedmém zápase už prostě žádné neměl. Došly mi," vzpomíná bek Mattias Ekholm.

Rok 2016 v tom byl pro Predators pekelný, neboť v 1. kole vyřadili Ducks a pak narazili na pozdější finalisty ze San Jose. Obě série se protáhly na sedm bitev, což v součtu znamenalo 11 přeletů mezi Kalifornií a Nashvillem plus ještě jednu extra cestu mezi Anaheimem a San Jose. Taková věc patří k největším nástrahám působení v Západní konferenci.

Letošek pro hokejisty z města country oproti tomu dlouho vypadal jako růžový sen. Jedna cesta do Chicaga a zpátky (Blackhawks zničili 4:0), dvě cesty do St. Louis a zpět (Blues vyřadili poměrem 4:2). Všechno ve stejném časovém pásmu. Totální kontrast.

Nyní to byli naopak Ducks, kdo se potáceli na daleké souboje do kanadské provincie Alberta, neboť jim v cestě stáli nejprve Calgary Flames a poté Edmonton Oilers. "Je to fakt náročné," řekl před startem konferenčního finále anaheimský útočník Andrew Cogliano: "V tu chvíli doufáte, že se vám vyplatí všechna letní dřina, péče o tělo a správné stravování."

Tím spíš ovšem tým z Nashvillu štve, že za stavu 2:1 na zápasy tak zaspal úvod čtvrtečního mače. Že nevyužil domácí výhodu naplno, což Predators způsobilo první porážku na vlastním ledě po deseti předchozích triumfech v play off za sebou.

"Být doma vám přitom strašně pomáhá," popisuje obránce P. K. Subban. "Jen vyspat se ve své posteli a vidět své rodiny je ohromné plus."
Tahle vize se ale zhmotní znovu až po návratu z daleké Kalifornie. A tak se místo na pohodlí vlastních ložnic Subban a spol. soustředí na to nejpodstatnější - na hokej. Neboť kdo zvládne příští střet, ten si v sérii vypracuje mečbol.

"Potřebujete sebevědomí a já naší partě věřím," pronesl před odletem útočník James Neal. "Rozhodně jsme schopní urvat další vítězství, stačí se v něčem malinko zlepšit. Třeba v četnosti střelby, ta je v dnešním hokeji strašně důležitá; bez puku před brankou toho moc nedokážete. Ale moje víra trvá. Máme na to."

Predators letos v hale Honda Center zatím urvali jedno vítězství a loni, když jejich letadlo neustále křižovalo americký vzdušný prostor, tu dokonce vyhráli ve třech ze čtyř pokusů.

"Já bych řekl, že jsme nyní sehráli dobře první, druhý, třetí i čtvrtý zápas série. Jasně, v posledním jsme měli špatnou první třetinu, ale zbytek byl v pořádku," uvedl sebevědomě obránce Yannick Weber. "Není potřeba toho moc měnit."

V rámci maximální koncentrace přijde vhod ušetřit i sebemenší množství energie. Pokud totiž hodlají Predators v letošním play off setrvat, ve finále se ještě solidně proletí východní směrem. A tak by byli tuze rádi, aby náročný trip do Kalifornie absolvovali v tomto ročníku naposledy.

Co pro to musí udělat, to je jim naprosto jasné. Dvakrát vyhrát.