Jak velký vliv na vaši situaci má, že je v Calgary nový kouč?
"Byl jsem mimo sestavu, ta situace pro mě nebyla ideální. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Samozřejmě je tu nový trenér, takže všechno začíná od nuly. Já jen doufám, že s postupem času přijde na to, že jsem dobrý hráč."
V čem je Bill Peters jiný než jeho předchůdce Glen Gulutzan?
"Přišel nový, je z Caroliny. Zatím to nějak moc komentovat nechci. Ty mítinky a všechno okolo mají propracované, to je dnes v NHL všude stejné. A systém je taky podobný. Hrajeme podobné věci, co jsme hráli, tam žádné velké novinky nejsou. Samozřejmě dbá hodně na detaily, ty se snažíme plnit a zatím to celkem funguje. Tak doufejme, že ty výhry budou dál přibývat."
Calgary má nadějný tým, ale v posledních třech letech postoupilo jen jednou do play off a letos na jaře jste v něm chyběli. Vnímáte, že letní změny vás nasměrovaly na úspěšnou cestu?
"Bylo tady hodně změn. Tři noví trenéři, máme tu šest nových hráčů, trenér si přivedl nějaké z Caroliny. To mužstvo se dost obměnilo, určitě udělal náš manažer změny, abychom byli lepší než minulou sezonu. Teď je ta sestava docela nabitá, tak doufejme, že budeme vyhrávat."
[Zapojte se do naší soutěže o ceny!]
V Pacifické divizi je mnoho mladých mužstev: Flames, Edmonton Oilers, Arizona Coyotes, Vancouver Canucks. Do play off však dál a dál postupují ostřílenější celky jako Anaheim Ducks, Los Angeles Kings nebo San Jose Sharks. Cítíte, že by letos mohla přijít zlomová sezona, kdy se v nejzápadnější divizi NHL prosadí mládí na úkor zkušeností?
"Naše konference je hlavně hrozně vyrovnaná. Každý rok tam rozhodují opravdu maličkosti, na konci tam dělí úspěšné týmy od neúspěšných jen pár bodů. NHL je hodně omlazená, ale zatím se tam dostávají ty velké silné celky jako San Jose nebo Anaheim. Určitě není snadné proti nim hrát, ale mládí jde dnes dopředu. Je vidět, že mládí hráči jsou dnes vyspělejší a dovedou to vzít na sebe."
Po pozvolném začátku s většími pauzami mezi zápasy se vám teď program zahustí. Koncem října navíc letíte na dva tripy na východ Ameriky. Jak vlastně snášíte cestování, které mají Flames jedno z nejsložitějších v lize?
"Je fakt, že je tady to cestování trošku náročnější. Kamkoliv vyjma Edmontonu je to minimálně tříhodinový let, do toho časové posuny. Není to nic příjemného, takové týmy z New Yorku to mají všude hodinku, takže je to trochu rozdíl. Ale člověk si na to pak zvykne, stejně s tím nemůže nic jiného dělat. V letadle se snažím koukat na filmy a udělat si ty cesty trochu pěkné."
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
Vy jste letos vstoupil do posledních dvou let pětileté smlouvy. Až vyprší, bude vám 32 let. Přemýšlíte, co bude potom?
"To je pořád ještě daleko. Takhle dopředu jsem nikdy nekoukal. Tahle sezona je zatím pro mě trochu zvláštní, uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet. Doufám, že tu šanci, kterou jsem zase znovu dostal, maximálně zúročím. Líbí se mi tady, chtěl bych tu zůstat a dokončit ten kontrakt. Uvidíme, jak to dopadne."
NHL se stále omlazuje, hráči po třicítce už jsou rovnou bráni jako veteráni. Cítíte se tak?
"Začínám 11. sezonu, takže už mám něco za sebou a veterán už nějakou dobu asi budu. Ale jinak se pořád snažím na sobě pracovat, pořád se zlepšovat a zdokonalovat a neusnout na vavřínech, protože ta konkurence je tady veliká."
Snažíte se na mladé působit jako určitý mentor?
"Ani moc ne, já jsem spíš tišší typ hráče. A když už se snažím komunikovat, tak většinou jen s klukama v naší lajně, abychom byli sladění a měli dané svoje úkoly. Když je něco potřeba, tak to řeknu, ale spíš jsem taková osoba, která je tišší."
Více k tématu: [Rittich: Chci dokázat, že si místo v NHL zasloužím]
Brankářskou dvojkou se v Calgary stal David Rittich. Jak moc vás to těší?
"Vždycky je dobré mít nějakého Čecha v týmu. Měl jsem období, kdy jsem tady byl sám, takže je určitě příjemnější, když si tady můžu pokecat v kabině česky. David je dobrý kluk, tak doufám, že se od začátku chytí a bude dostávat ještě víc šancí."
