Big Bonk Theory 2. Talent se učí od táty

I v sezoně 2022-23 vám každé druhé úterý přinášíme rubriku Draftradar - pohled na hokejové talenty, kteří mají šanci být vybráni kluby NHL v draftu roku 2023. Tentokrát jsme se zaměřili na příběh Olivera Bonka, syna slavného otce.

Ta čtyři písmena jsou každému hokejovému fanouškovi jistě dost povědomá. Viděli jsme je kdysi na českém hokejovém dresu, a to dokonce i tehdy, když jej v roce 1996 skrápělo šampaňské pro mistry světa.
Ta čtyři písmena.
B-O-N-K.
Před časem se na reprezentačním dresu objevila znovu, jen s jedním podstatným rozdílem: Zmíněný trikot na sobě neměl českého lva, nýbrž kanadský javorový list.
Příběh Olivera Bonka se od osudu jeho táty zkrátka trochu liší, byť může mít za pár let stejně slavný odlesk. A byť ačkoliv to každý neví, ty dva i na ledě leccos spojuje - vždyť proslulý forvard Radek kdysi taktéž začínal jako obránce.
"Táta mě toho naučil hodně," připustil sedmnáctiletý mládenec v nedávném rozhovoru pro London Free Press. "Ve své době se hodně špatně bránil, pro beky soupeře byl velmi nepříjemný. Jako někdejší ofenzivní hokejista zatraceně dobře ví, co útočníkům nevoní."
I Bonk mladší se jednou může stát mistrem světa, jakkoliv mu u toho místo Kde domov můj budou hrát Oh, Canada. A i on se dost možná propracuje až mezi honoraci v NHL. Vlastně si právě teď těžko představit, že by to mělo dopadnout jinak.
Našlápnuto k tomu má znamenitě.
Necelý rok před draftem o sobě dává pořádně vědět v OHL. Při své druhé sezoně za London Knights nasbíral ve 21 utkáních už 17 bodů (5+12), je klíčovou postavou mužstva.
"Už teď hraje jako profík," chválil jeden z londonských koučů Dylan Hunter. "Je na něm vidět, že se každý den zlepšuje. Rád se neustále učí. Hokeji moc dobře rozumí, to má nepochybně od otce. Pramení to z jejich častých rozhovorů o hře."

Radek šel při draftu 1994 na řadu jako celková trojka, takhle vysoko se Oliver asi nedostane. Někde na pomezí prvního a druhého kola by ale koncem června 2023 v Nashvillu být mohl. Sada jeho hokejových předností totiž představuje náramně ceněné kombo.
Jednou věcí jsou na obránce parádní statistiky, druhou herní dovednosti - mimo jiné vynikající bruslení, obratnost s pukem.
"Bylo by fajn, kdyby se mi tenhle rok povedl," řekl. "Ze všeho nejvíc mi ale jde pochopitelně o to, aby se dařilo týmu. Kéž by moje forma pomohla mančaftu k slušným výsledkům."
Pro Čechy velká škoda, že si jeho ledový fortel nechali ujít. Oliver Bonk se sice narodil při tátově angažmá v Ottawě, jinak ho ale ledacos spojovalo spíš se středoevropskou kotlinou. Ze všeho nejvíc pochopitelně samotný původ, geny. I s hokejem začínal v Kopřivnici, vedle kanadského má navíc též české občanství.
Jenže do výběrů pod hlavičkou CZECHIA ho nikdy nepozvali. A tak je z něj Kanaďan.
"Možná za Česko i hrát chtěl, kdyby ho oslovili," prozradil děda Jaroslav v rozhovoru pro Deník Sport. "Sám nevím, jestli o něm vůbec kdo věděl. Teď už to bude složitější, když reprezentuje Kanadu."
Oliver je samozřejmě pořád ještě malé pivo, stále se najde dost herních aspektů, na kterých musí zapracovat. Třeba s defenzivními praktikami by mu měl v Knights pomoci právě již zmíněný Dylan Hunter, mimochodem rovněž potomek známého otce - táta Dale byl v NHL svého času obávaný zlý muž.
Více k tématu: [Hrabal i Šalé mezi jedničkáři pro draft\]
Těžko říct, co se předávalo u Hunterových. U Bonků se ale servírují rady, k nimž se mladý talent jinde nedostane.
"Vlastní táta vám může do očí říct i věci, které si kouč nedovolí," vysvětloval Oliver pro London Free Press. "Táta ví, že přijmu i bolavou pravdu. I to mě může jako hráče posunout dál. Rozhodně se neurazím."
Nechat si říct od někoho, kdo má v NHL za sebou 969 zápasů, je určitě dobrý nápad. Třeba to kluka, kterému už sem tam místo slovo "chyba" ujede výraz "mistejk", nakopne výš, než se právě teď zdá.
A ta čtyři písmena B-O-N-K budou opět značit machra, s nímž mají co dělat i ti nejslavnější soupeři.