Letošní draft vyzdvihl syny slavných otců

Letošní draft NHL se konal 22. a 23. června v American Airlines Center v Dallasu. V rámci kompletního pokrytí této akce jsme se podívali také na jednu zajímavost - hokejová rodinná pouta, která byla u letošní třídy talentů obzvlášť silná.

Patřilo k poměrně časté praxi, že umění řemesla se dědilo z otce na syna. Pekař udělal ze svého potomka dobrého pekaře, sklář dobrého skláře, kovář kováře...
A jak potvrdil letošní draft NHL, ve spoustě případů totéž platí i o hokeji.
Na veletrhu talentů v Dallasu zazněla příjmení, která byla fanouškům dobře známá z předchozích dekád. Samuelsson, Drury, Madden, Tkachuk, Clark, Madden, Kovalenko...
Více k tématu: [Zadina šestkou draftu, míří do Detroitu]
Začalo to hned v úvodu prvního kola. Jako trojku draftu si Montreal Canadiens vybrali centra Jesperiho Kotkaniemiho, jehož otec Mikael hrál v 90. letech nejvyšší soutěž ve finském Pori, dnes tam trénuje a svého syna tak sám z lavičky řídil.
Hned za mladým Finem šel na pódium Brady Tkachuk, jehož otec Keith Tkachuk byl v 90. letech hvězdou NHL i americké reprezentace, se kterou vyhrál World Cup 1996. Bradyho starší bratr Matthew Tkachuk navíc válí v NHL za Calgary Flames.
"Je to krásný pocit. Dokázat to s jedním dítětem a pár let na to vidět, jak draftují druhého syna, je úžasné. Nebylo to snadné, ale jsem za Bradyho moc šťastný, protože je to skvělý kluk a tvrdě makal," pravil dojatý otec Keith.
Šestkou draftu se pak stal Filip Zadina, jehož otec Marek válel v 90. letech extraligu za Pardubice a Třinec, obvykle na křídle útoku Richarda Krále. Dnes působí v Třinci jako asistent trenéra. "Filip už je dnes lepší hokejista, než jsem byl já," tvrdil.
Hned prvním hráčem draftovaným v sobotu, na startu druhého kola, byl Mattias Samuelsson vybraný Buffalo Sabres. Jeho dvoumetrový a stokilový otec Kjell Samuelsson odehrál 813 zápasů jakožto řízný obránce New York Rangers, Philadelphia Flyers a Pittsburgh Penguins. A v současnosti pracuje jako ředitel hráčského rozvoje Flyers.

"Je to docela zajímavé, protože máma pochází z Pittsburghu a táta dělá pro Flyers. Takže máme doma takovou rodinnou rivalitu," usmál se Samuelsson mladší. "Kdykoliv to jde, tak se bavíme o všem možném. Táta mi dává různé rady a tipy, když potřebuju, vždycky se na něj můžu obrátit. Je super mít takovou podporu," řekl o někdejším švédském bekovi Mattias, který už se narodil a vyrůstal v Americe a na mládežnických turnajích reprezentuje USA.
"Táta byl dost velký obránce, to mám po něm. Takže mi říká, abych toho využil ve svůj prospěch. Abych se nebál použít tělo jako svou výhodu."
Ve druhém kole byl draftovaný i Jack Drury (číslo 42, Carolina Hurricanes), jehož otec Ted odehrál 414 utkání NHL a ještě známější je jeho strýc Chris Drury, někdejší vítěz Calder Trophy a eso Colorado Avalanche, s nimiž v roce 1999 získal Stanley Cup a celkem v NHL nasbíral 615 bodů v 890 zápasech.
Draftovaný byl i Kody Clark (Washington Capitals), syn jedničky v roce 1985 a slavného forvarda Toronto Maple Leafs Wendela Clarka. Ještě před těmito dvěma si Montreal Canadiens jako celkové číslo 35 vybrali finské křídlo Jesseho Ylonena, jehož táta Juha odehrál v NHL 341 duelů.
Jako 68. v pořadí si Vancouver Canucks zvolili Tylera Maddena - syn Johna Maddena, který odehrál 898 utkání NHL a třikrát získal Stanley Cup s New Jersey Devils. Číslem 163 letošního draftu se stal Simon Kjellberg (New York Rangers), jehož otec Patric odehrál ve velké lize 394 střetnutí.

O pouhých osm míst za Kjellbergem pak přišel na řadu Nikolai Kovalenko. Vybrali si ho Colorado Avalanche, v jejichž dresu a hlavně v dresu jejich předchůdce Quebec Nordiques zářil na počátku 90. let forvard Andrei Kovalenko - v NHL odehrál celkem 620 zápasů a připsal si 379 bodů.
Taková čísla jsou dost zavazující i pro potomky, kteří vlastně s úspěchem svých otců neměli moc společného.
Na jednu stranu je hokejové prostředí a známí tátové v něm pro kluky, z nichž rostou možné budoucí hvězdy, jistě výhodou. Na druhou stranu se před srovnáváním se slavnými otci synové nikdy neskryjí. Třeba Paul Stastny, syn slovenské legendy Petera Šťastného, by mohl vyprávět. Anebo takový Jacob Pivonka, syn legendy Capitals Michala Pivoňky, jenž byl draftovaný týmem New York Islanders v letošním čtvrtém kole jako číslo 103.
"Někdy je to těžké, protože očekávání jsou vyšší než u ostatních. Ale (Brady) to zvládl dobře a myslím, že si svou pozici zaslouží," říkal po prvním kole letošního draftu Keith Tkachuk, zřejmě nejslavnější z hokejových otců letošní třídy talentů - v NHL odehrál 1201 zápasů a nasbíral 1065 bodů.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
Možná nejlepší to pak mají mladíci jako Jakub Lauko. I pro tohoto českého útočníka, kterého si v sobotu vybrali Boston Bruins ve třetím kole coby číslo 77, byla hokejová kabina odmalička druhým domovem. Jeho táta Roman však není trenérem a není ani slavným hokejistou minulosti, ale působí v extraligovém Chomutově jako vedoucí mužstva.
"Má velkou příležitost vidět to všechno trošku jinak, než ostatní kluci. Pohybuje se v šatně, hráči ho znají, vidí zákulisí a kluci mu radí, co mu může pomoci," popisoval Roman Lauko na klubovém webu před šesti lety, kdy bylo jeho synovi 12.
Teď se před jeho Jakubem otevřely brány NHL. A to musí být pro každého tátu, ať už od hokeje, nebo z 'civilu', fantastický pocit.
Snad nejlépe ho po letošním výběru talentů shrnul Wendel Clark: "Je to ještě lepší, než když jsem byl tehdy draftovaný já sám."