Gól a krutý debakl. Vrána prožil zvláštní premiéru

Tohle nebyl první zápas v ročníku, po jakém byste toužili. Český útočník Jakub Vrána čekal na svou sezonní premiéru v NHL hodně dlouho. Měsíce vyhlížený den v úterý konečně nadešel. Jenže skončil průšvihem.

Řeč není o individuálním představení šestadvacetiletého křídelníka, který naskočil zpět do sestavy Detroit Red Wings po dlouhé rekonvalescenci, jež následovala poté, co podstoupil operaci s dlouhodobě problémovým ramenem.
Vrána odehrál za 20 střídání v součtu takřka 16 minut, třikrát vypálil do prostoru branky a po jedné z těchto ran se radoval dokonce hned z gólu. V hodnocení účasti na ledě měl jeden záporný bod, nic hrozného. Tím spíš při pohledu na konečné skóre.
Red Wings totiž prožili během úterního večera noční můru. Hostující Coyotes dorazili do 'Hockeytownu' jakožto nejhorší tým celé soutěže, co se bodového zisku týká. Odvezli si však výhru s impozantním výsledkem 9:2.

Český hokejista bruslil už dva měsíce, nějakou dobu naskakoval do tréninku s kontaktem a bylo zcela jasně patrné, jak moc mu zápasy schází. "Už se nemohu dočkat chvíle, až budu zpátky na ledě hrát ten první zápas a snažit se dát lidem to, co chtějí," prohlásil Vrána v rozhovoru pro klubový web.
Tuhle svou představu naplnil přesně po 37 odehraných minutách. Při přesilovce si našel volný kotouč, vypálil pohotově z otočky a snížil na 2:6. Ačkoliv z pohledu celkového vlivu na zápas tento gól nic moc neřešil, bylo zřejmé, jak moc je důležitý pro střelce samotného.
Vrána svůj zásah, u něhož asistoval Filip Zadina, náležitě oslavil, byť za běžných okolností bývají radostná gesta hráčů při podobném skóre naopak velmi skromná a umírněná. V jeho oslavě se však promítla směs emocí: úleva, radost, nadšení z možnosti hrát zase milovanou hru.
A jeho výkon ocenil i kouč Jeff Blashill. "Je dost těžké (při takovém výsledku) říct, že někdo dnes hrál dobře, ale Vrána odvedl opravdu dobrou práci," ocenil Blashill. "I když to nebyla nijak zvlášť velká šance, poslal v ní puk na branku. Právě něco takového jsme bez něj v sestavě postrádali."
Jinak měli ale mnohem více důvodů ke spokojenosti Coyotes, kteří se nadechli v posledních dnech k velkým manévrům a vyhráli potřetí za sebou. Nejprve skolili jednoho z hlavních aspirantů na Stanley Cup Colorado Avalanche (2:1) a pak si s chutí zastříleli již proti Ottawa Senators (8:5).
Střeleckou pohodu si přenesli i do Detroitu. Devět branek nastřílel tým Coyotes vůbec poprvé od přestěhování klubu z Winnipegu. A v klubové historii se stalo poprvé od roku 1990, aby mužstvo nastřílelo sedm a více branek ve dvou po sobě jdoucích zápasech.

"Je vidět, čeho jsme schopní, když hrajeme tvrdě bez puku," řekl Nick Schmaltz, který v dresu vítězů zazářil čtyřmi body za dva góly a dvě asistence. "Dotlačíme soupeře ke ztrátám puku a máme pak docela dobré rychlé kontry. Je zřejmé, že jsme si dnes zase díky tomu vypracovali řadu dobrých šancí."
Coyotes vyhráli poprvé v sezoně třikrát v řadě i díky dvěma trefám Jakoba Chychruna a Nicka Ritchieho. Oba shodně přidali navrch asistenci. Po třech bodech si připsali i Clayton Keller (1+2) a Barrett Hayton (0+3). Z branky vše jistil český gólman Karel Vejmelka, připsal si 26 úspěšných zákroků.
"Někdy hrajete opravdu dobře, dostáváte se do mnoha šancí a přesto nemůžete najít cestu, jak dostat puk do sítě," řekl trenér Coyotes Andre Tourigny. "Jindy se puk naopak nějak odrazí od vaší hokejky a dáte gól. Jsme teď na dobré vlně. Víme, že umíme dávat góly, každopádně naši nejlepší kluci si teď vedou opravdu dobře."
Neobvyklý zápas prožil také zkušený útočník vítězů Phil Kessel. Čtyřiatřicetiletý hráč absolvoval jedno jediné střídání o délce půl minuty, čímž protáhl svou sérii nepřetržitých startů na 956, a pak hned spěchal na letadlo, aby se vrátil rychle do Phoenixu za manželkou, s níž očekává narození dítěte.