Povstaňte, prosím. Potlesk pro skutečné hrdiny

Hlavní trofeje si sice odnesli jiní, zřejmě nejemotivnější momenty vyhlašování cen NHL však obstarali Craig Anderson a Bryan Bickell. Muži, ke kterým byl osud v posledním roce dost drsný.
Brankář týmu Ottawa Senators se musel vyrovnat s tím, že lékaři jeho manželce diagnostikovali rakovinu. Útočník mužstva Carolina Hurricanes se zase loučil s hokejovou kariérou poté, co mu objevili roztroušenou sklerózu.
V noci na čtvrtek se jim za jejich statečnost dostalo uznání: Anderson získal Masterton Trophy, Bickell se zase dočkal obrovského aplausu od publika a jeho boj se zákeřnou chorobou označili pořadatelé večera za inspirující.

"Jediným opravdovým důvodem pro to, že jsem se po takové životní ráně vrátil k hokeji, bylo to, jak vstřícně se ke mně Senators zachovali. Dovolili mi strávit hodně času s ženou, když to bylo potřeba," poděkoval šestatřicetiletý Anderson. "Vždycky budu vděčný za to, jak mě podporovali nejen spoluhráči a fanoušci Ottawy, ale i kluci z jiných týmů, příznivci soupeřů. Bylo to hodně dojemné. Velmi to mé rodině pomohlo."
Vedle Andersona byli na Masterton Trophy nominováni ještě Andrew Cogliano z Anaheim Ducks a Derek Ryan z mužstva Carolina Hurricanes. Večer však tentokrát ovládl Andersonův příběh.
Jeho manželce Nicholle v říjnu objevili vzácnou formu rakoviny. Od té doby se rodák z Park Ridge několikrát odloučil od týmu a spěchal za svou paní do nemocnice. Jakmile se vrátil do hry, chytal fantasticky. Sezonu končil s průměrem 2,28 gólu na zápas a úspěšností 92,6 procenta. Ze 40 utkání si připsal 25 výher.

Hlavně na jednu z nich si pamatuje velmi dobře.
Koncem října seděl zkroušený ve špitále vedle Nicholle, když se dozvěděli, že se jeho ottawský náhradník Andrew Hammond zranil. Manželka tehdy Andersonovi řekla, že ho tým potřebuje. Americký brankář se tak navzdory bolesti na duši vypravil za mužstvem a úžasnými 37 zásahy mu v dalším zápase pomohl k výhře 2:0 nad Edmonton Oilers.
"Když si projdete podobně zlou zkušeností, vaše manželství a samotný váš vztah je najednou mnohem pevnější," prohlásila Nicholle Andersonová. "Víte, že i když se dostanete až na úplné dno, máte někoho vedle sebe, kdo to všechno projde s vámi."
Andersonovi se v Las Vegas dlouze tleskalo, stejně tak i Bickellovi.
Jednatřicetiletému útočníkovi, který si během výluky NHL zahrál i za Znojmo, přišli na roztroušenou sklerózu v listopadu. V tu chvíli vůbec netušil, zda si ještě někdy zahraje hokej. Od ledna se však zase pokusil vrátit k tréninku, odehrál deset utkání v AHL. Poté ho Hurricanes dokonce povolali k prvnímu týmu, kterému 9. dubna pomohl proměněnou penaltou k výhře nad výběrem Philadelphia Flyers 4:3 v nájezdech.
Více zápasů mu už zákeřná choroba nedovolí, s kariérou skončil.
Jeho boj s nemocí centrálního nervového systému je však i nadále velmi statečný. I proto jeho počínání pořadatelé středečního večera označili za inspirativní.
"Byl jsem trochu nervózní z toho, že tady mám vystoupit, ze všeho nejvíc je to ale obrovská čest," prohlásil Bickell. "Chápu to jako vyjádření respektu k mému příběhu. K tomu, čím jsem si prošel. Jsem moc vděčný, že se to završilo tímto způsobem."
I on byl během večera vyvolán na pódium. Jeho nadace, která pomáhá diskriminovaným dětem a obětem roztroušené sklerózy, dostala od NHL Foundation a NHLPA darem 20 tisíc dolarů.
"To jsem opravdu nečekal," přiznal. "Je to štědrá pomoc, která pro nás hodně znamená."
Bickell zakončil svou kariéru v NHL po 395 zápasech, v nichž nastřádal 136 bodů.
"Z mého příkladu si snad ostatní vezmou, že je dobré se s případnou nepřízní osudu poprat, zůstat pozitivní," řekl. "Neplatí to jen o roztroušené skleróze. Každý by měl vědět, že snažit se překonávat nesnáze má vždycky význam."