1998-2014. Pět olympiád různých příchutí

Zpráva o tom, že NHL uvolní své hráče na následující dvě olympiády, vzbudila mezi fanoušky nadšení. A tak nastal čas připomenout si, jaké byly z českého pohledu zimní hry s účastí hokejistů z NHL. Přinesly slavné chvíle i nepříjemná zklamání.

1998 - Nagano: Z obav se zrodili zlatí hoši

Hokejová pohádka opředená mnoha nezapomenutelnými scénami. Strach z průšvihu se proměnil ve stavbu zdi ze zlatých cihel. Turnaj století, na který poprvé v historii dorazil hráči z NHL, se stal triumfem české vůle a dokonalou ukázkou gólmanské geniality Dominika Haška, který si pro sebe uzmul hlavní roli. 

Výbuch na Světovém poháru 1996 české hráče děsil a zároveň motivoval. "Už nikdy víc," říkali si hokejisté vedení charismatickým koučem Ivanem Hlinkou, jenž nominaci poskládal z hokejistů z Evropy a zámoří zhruba v poměru půl na půl. 

Céčko dostal na dres veterán Vladimír Růžička, Jaromír Jágr si zasalutoval po památném gólu do sítě USA, nájezd Roberta Reichla se odrazil od tyčky za záda Patricka Roye a Haška nepřekonal žádný ze střelců Kanady, která do rozstřelu nepostavila Waynea Gretzkyho. Dokonalou pointu pak ve finále s Ruskem připravila rána Petra Svobody, který ještě jako junior utekl za svobodou zpoza železné opony.

Přivítání zlatých hochů v Praze patří k legendárním scénám z dějin českého hokeje, který se před 26 lety ocitl na absolutním vrcholu.

2002 - Salt Lake City: Ruská odveta

Po zisku tří titulů mistrů světa v řadě (1999-2001) chtěli Češi svou nadvládu potvrdit i v Utahu. K dispozici měli jeden z nejsilnějších výběrů v historii, prošpikovaný mnoha hráči na vrcholu svých schopností. Naganský triumf se ale neopakoval, ačkoli výkony týmu vedeného trenérem Josefem Augustou byly mnohdy lepší než před čtyřmi lety v Japonsku.

Svět se síle českých hokejistů uznale poklonil po fantastickém zápase s Kanadou v základní skupině, jenž skončil remízou 3:3. Jeden ze svých nejlepších reprezentačních výkonů v něm podal s céčkem na dresu Jágr, který měl v útoku po boku dvougólového Martina Havláta.

Čáru přes rozpočet však obhájcům zlata udělali ve čtvrtfinále Rusové, kterým stačila k postupu jediná trefa Maxima Afinogenova. Český nápor hatily střely do tyček a životní výkon gólmana Nikolaje Chabibulina.

"Chytal výborně, ale já pořád věřil. Zvlášť, když se v našem týmu sešlo tolik skvělých hráčů," mrzelo Haška. Jágr a spol. však tentokrát ostrouhali.

2006 - Turín: Bronz byl málo

Zase to cinklo, ale... Na 18 let starý turnaj se v Česku vzpomíná spíš jako na nevyužitou příležitost. Zlaté plány ale překazila zranění, nevyrovnané výkony opor i podivná atmosféra kolem týmu, který do Itálie přivezl kouč Alois Hadamczik.

Hned v prvním utkání s Německem se zranili Hašek s Eliášem, ve skupině se prohrály zápasy se Švýcarskem (2:3), Finskem (2:4), kde Jágra zranil Jarkko Ruutu, i s Kanadou (2:3). Z potápějící se české lodě naštěstí odčerpala vodu čtvrtfinálová výhra 3:1 nad do té doby naprosto suverénním Slovenskem.

Náhlý výtrysk euforie ovšem v semifinále rychle uhasilo Švédsko (3:7). Až duel o třetí místo s Rusy (3:0) přinesl od českého výběru hokej, v jaký fanoušci doufali.

"Jsme jako Brazílie ve fotbale. Když není zlato, mluví se o neúspěchu. Ale po tom, jak se turnaj vyvíjel, je bronz taky dobrý, ne?" ptal se obránce Pavel Kubina. V tom se mu muselo dát za pravdu.

2010 - Vancouver: Trpký ústup ze slávy

Turnaj, který se v Česku moc nezmiňuje. A taky není proč. Kromě úvodního vítězství nad Slovenskem 3:1 přinesl fanouškům jen pramálo radosti. Po čtyřech letech od Turína bylo jasné, že absolutní špička už týmu kouče Vladimíra Růžičky odskočila.

Na solidní duel ve skupině s Ruskem (2:4) Češi nebyli schopni výkonnostně navázat. Trápili se v osmifinále s Lotyšskem, které zásluhou gólu Davida Krejčího udolali až v prodloužení 3:2. Ve čtvrtfinále s Finskem však pohořeli v ofenzivě a po porážce 0:2 se pakovali zadním vchodem.

"Obrovské zklamání, možná, že stačilo jen dát první gól," hlesl tehdy brankář Tomáš Vokoun, jenže nevstřelili ho ani Jágr s Eliášem, ani Havlát, Tomáš Plekanec, či Martin Erat...

"Dávali jsme strašně málo branek. Měli jsme spoustu střel, ale produktivita nebyla vůbec dobrá. A naši hru také ovlivnila spousta faulů a zbytečných vyloučení," tvrdil kouč Růžička. Nad výkony jeho týmu nebylo proč jásat.

2014 - Soči: Nepřekročený stín

Důkladné přípravy českého realizačního týmu vyšly vniveč. Výběr Aloise Hadamczika se nedokázal semknout a výsledkem byl další krach ve čtvrtfinále.

Pochyby přinesla už hojně kritizovaná nominace, v níž chyběli Jiří Hudler či Jan Hejda. První duel se Švédskem (2:4) pak ukázal, že kvalita je jinde. Následovala sice povinná výhra s Lotyšskem (4:2), ale vzápětí přišel výbuch české koncovky se Švýcary (0:1). Jen v osmifinále se Slovenskem se Hadamczikův výběr vyhecoval (5:3).

Záblesk naděje však bez skrupulí uhasili Američané, proti nimž české snažení postrádalo konkurenceschopnost - 2:5.

"Snažili jsme se bojovat, ale nebyl to z naší strany dostatečný výkon," souhlasil Eliáš.

"Mužstvo pracovalo velmi dobře, ovšem dostali jsme laciné branky a s tak silným soupeřem se pak zápas těžko otáčí," tvrdil trenér Hadamczik, jenž se ocitl pod těžkou palbou příkrých soudů. Podivný dojem z nevalného českého vystoupení pak jen korunoval rezignací, kterou oznámil během rozhovoru pro regionální rozhlasovou stanici.