Chárovy milníky: Stanley Cup i Norris Trophy

Uvedením do Hokejové Síně slávy v Torontu se logicky završí odkaz, jaký během své monumentální zámořské kariéry vytvořil obránce Zdeno Chára. NHL.com/cs vybírá deset zásadních momentů z jeho jedinečné dráhy.

Stanley Cup nad hlavou

Datum 15. června 2011 z hlavy nevymaže. Boston Bruins v rozhodujícím sedmém finále na ledě Vancouver Canucks slavili výhru 4:0 a po 39 letech získali Stanley Cup. Chára měl v play off průměrný čas na ledě 27:29 minuty na zápasy, když dostal na starost nejlepší lajny soupeře, bojoval v oslabení i v přesilovkách, připsal si devět bodů (2+7).

V posledním zápase sezony nedovolil útočníkům Canucks vůbec nic a pak si vychutnal oslavy i předávání poháru z rukou komisáře Garyho Bettmana. Extatický výraz, s jakým pozvedl trofej, byl nejlepší reklamou na tvrdé boje v play off.

Zlomená čelist i duše

Sedmidílné finále se St. Louis Blues v roce 2019 naopak způsobilo Bruins a zejména Chárovi hodně bolesti. Ve čtvrtém zápase mu tečovaná střela Braydena Schenna vyrazila několik zubů a nalomila čelist.

Kapitán týmu sice utkání nedohrál, ale v přilbě s celoobličejovým krytem si šel sednout na střídačku, aby povzbudil spoluhráče. Následně byl urychleně operován a v dalším zápase se objevil v bostonské sestavě. V šestém souboji dokonce vstřelil gól, ale ani tato oběť Bostonu Stanley Cup nepřinesla. V sedmém duelu v TD Garden slavili hosté z Blues.

Nejlepší obránce NHL

V hlasování členů Asociace profesionálních novinářů o Norris Trophy pro nejlepšího beka sezony v roce 2009 přerušil Chára nadvládu švédské legendy Detroit Red Wings Nicklase Lidströma, který ovládl šest z předchozích sedmi ročníků. Přitom se bostonský kapitán s 50 body (19+31) ani nevešel mezi desítku nejproduktivnějších obránců.

"Všechno není jen o statistikách. Nedovedu si představit hráče, který by pro svůj klub odvedl víc než Zee," pravil tehdejší bostonský kouč Claude Julien.

Kapitán s béčkem na dresu

Po čtyřech letech v dresu Senators čekal na prodloužení smlouvy, ale generální manažer Ottawy John Muckler mu ji v létě 2006 nenabídl. Na volném trhu tak po slovenské hvězdě okamžitě skočili v té době průměrní Bruins, kteří v sezoně 2005-06 zaznamenali jen 29 výher.

Nový bostonský generální manažer Peter Chiarelli bral Chárův příchod jako prioritu, protože vycítil, že klub jeho angažováním může zase nastolit správný směr. Posila podepsala pětiletý kontrakt na 37,5 milionu dolarů a na dres s písmenem B na hrudi dostala i céčko, což bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké v Bostonu udělali za celou historii klubu.

Hvězdné manýry v kabině se za Chárova kapitánování u Bruins nenosily.

Rekordní rána

Blokování Chárových střel od modré čáry bolelo obránce soupeře vždycky o něco víc. Že má v rukách slovenské lamželezo skutečný dynamit, se potvrdilo při Utkání hvězd v roce 2009. Možná to bylo i tím, že se konalo v hale Bell Centre úhlavních rivalů z Montreal Canadiens. Chára se rozjel k ležícímu puku a praštil do něj takovou silou, že vyvinul rychlost 169,7 kilometru v hodině a vymazal šestnáct let starý rekord Ala Iafratea.

V roce 2012 pak při All-Star Game ve svém bývalém působišti v Ottawě posunul hranici maxima až na 175 kilometrů v hodině (108,8 mil za hodinu). A rekord stále drží.

Tajemná videokazeta

Před draftem 1996 přistála v poště New York Islanders i zásilka z Česka. Bývalý hráč pražské Sparty a skaut klubu z Long Islandu Karel Pavlík připravil pro své nadřízené sestřih, který Chárovu kariéru nasměroval za oceán.

Na videokazetě šéfové Islanders s ohromením sledovali dvoumetrového chasníka, který v posilovně vzpírá neskutečné váhy. Na Slovensku byl v té době Chára považován některými lidmi za hráče bez budoucnosti. Draft je ale vyvedl z omylu. Newyorský celek si evropskou posilu pojistil ve 3. kole z 56. místa.

Hvězdou mezi hvězdami

Už v roce 2004 během angažmá v Ottawa Senators se Chára vyšvihl do prvního All-Star týmu, což se mu v kariéře podařilo ještě v sezonách 2008-09 a 2013-14. Kromě triumfu v roce 2009 byl ještě pětkrát mezi finalisty Norris Trophy, v roce 2004 skončil druhý za Scottem Niedermayerem, o deset let později ho předstihl Duncan Keith. Kromě toho se také šestkrát zúčastnil Utkání hvězd.

Raritní hattrick

Během celé kariéry byl oceňován hlavně kvůli defenzivním schopnostem, ale 209 vstřelených gólů je rozhodně slušná porce. V lednu 2011 pak Chára dokonce zaznamenal hattrick při výhře 7:0 nad Carolina Hurricanes. Trefil se z přečíslení a pak přidal dvě branky v přesilovkách. Pět minut před koncem létaly v TD Garden na led čepice.

Památný obrat s Torontem

Sedmý zápas úvodního kola play off 2013 s Toronto Maple Leafs připomínal bostonským fanouškům dlouho plíživou noční můru. Ve 46. minutě Nazem Kadri zvyšoval na 1:4 pro hosty. Pak se ovšem do hry vložil i Chára.

Kapitán Bruins byl na ledě u všech čtyř následujících domácích branek. V čase 58:38 asistoval Milanu Lucicovi u gólu na 3:4, v čase 59:09 clonil gólmanovi Jamesi Reimerovi při vyrovnávací trefě Patrice Bergerona, který pak v 67. minutě zařídil bostonský postup.

Bruins následně vyřadili New York Rangers 4:1 na zápasy a Pittsburgh Penguins 4:0. Ve finále ale podlehli Chicago Blackhawks v šesti zápasech.

24 sezon v sedle

Jeho kariéra v NHL zasáhla do čtyř dekád. Od druhé poloviny devadesátých let až po začátek dvacátých let 21. století. Celkově Chára nastoupil k 1680 utkáním v základní části s bilancí 209+471 a přidal dalších 200 startů v play off (18+52).

Čtyři roky strávené v Ottawě, čtrnáct na bostonské štaci, rok u Washington Capitals a na závěr ještě sezona u New York Islanders, která navázala na čtyři ročníky na Long Islandu v počátku zámořské dráhy. Sečteno, podtrženo: Chára byl nepřehlédnutelnou součástí NHL neuvěřitelných 24 sezon, což je také jeden z důvodů jeho uvedení do Síně slávy.