Landeskog: Chceme udělat další krok

Redakce NHL.com/cs se exkluzivně účastnila sezení s vybranými hvězdami ligy na evropském i americkém Player Media Tour. Během září vám přinášíme rozhovory s nimi jako upoutávku před startem sezony 2019-20. Pokračujeme s útočníkem Gabrielem Landeskogem z Colorado Avalanche.

Je neotřesitelným lídrem Avalanche. Skvělý na ledě, příkladný mimo něj. Útočník Gabriel Landeskog má velký vliv na to, jak se celek z Denveru v posledních sezonách zlepšuje. Před dvěma lety slavil klub plný mladých talentů postup do play off, letos na jaře pak v prvním kole vyřídil Calgary Flames a následně bojoval se San Jose Sharks až v rozhodujícím sedmém utkání.
Nyní je třeba, aby Colorado udělalo další krok.
"Jsme si toho vědomi a je to jednoznačně náš cíl," upozorňuje švédský reprezentant.
S Coloradem jste dvakrát za sebou postoupil do play off, předtím si ale klub musel projít temnými časy. Užil jste si poslední úspěchy o to víc?
"Stoprocentně. Myslím, že to platí hlavně pro lidi, kteří to neúspěšné období, především pak sezonu 2016-2017, zažili. I proto jsme byli v takové euforii, když se nám o rok později povedlo na poslední chvíli do play off postoupit. Pamatuju si, že jsem dal pojišťovací gól do prázdné branky, pak na mě z obou stran naskákali spoluhráči, bylo to úžasné. Věděli jsme, že za tím stojí velká práce. Museli jsme vyvinout značné úsilí, abychom to mohli prožít. V minulé sezoně to bylo o tom, abychom pokračovali ve vzestupném trendu. To se nám podařilo. Nejprve jsme vyřadili Calgary, následně dostali sérii se San Jose až do sedmého zápasu. Teď už se ale neohlížíme, soustředíme se na budoucnost. Samozřejmě víme, čím jsme si museli projít, naším cílem je teď ale zisk Stanley Cupu. Nechceme být jen jedním z šestnácti týmů, které postoupí do play off. Chceme víc."

Dokážete vypíchnout jeden bod, který byl pro celý tým během vzestupu zlomový?
"Je hrozně těžké určit jeden konkrétní moment. Myslím, že to byl souběh několika věcí. Důležité bylo, že generální manažer Joe Sakic podržel tým pohromadě i po strašném ročníku, který jsme odehráli. To samé platí v případě trenéra Bednara, jehož vedení klubu podrželo. Přitom by se nikdo nemohl divit, kdyby po tak špatné sezoně přišly změny. Vedení ale velice správně vyhodnotilo, jaká síla a potenciál se v tomhle mužstvu skrývají. Věřili jsme, že se během poměrně krátké doby můžeme výrazně zlepšit. V klubu pracuje spousta skvělých lidí, máme tu výbornou atmosféru. To se pak odráží na výsledcích."
Zmínil jste, že změny by ve vašem případě nebyly překvapivé. Vedení ale poslalo jasný vzkaz, že týmu věří a je na něm, aby těžkými časy dokázal projít. Souhlasíte?
"Jednoznačně. Byl to ten nejsilnější vzkaz, jaký jsme mohli dostat. Věděli jsme, že v tom jsme všichni společně, jeden jako druhý. Povedlo se nám tým dobře doplnit, navíc máme trenéra, který přesně ví, co chce. Jasně, z různých důvodů jsme odehráli fakt nepovedenou sezonu, ale vnitřně jsme věděli, že tak špatní nejsme. Nepochybovali jsme o tom, že se z problémů dostaneme. Zkrátka jsme se postavili na vlastní nohy a začali tvrdě pracovat. Takový je hokej, situace se může změnit velice rychle. Teď se třeba cítíme skvěle, ale musíme se mít na pozoru, proto i to se může snadno obrátit. V tom je NHL krásná, rok co rok musíte dokazovat, že na to máte. I proto budeme chtít udělat další krok vpřed."
Více k tématu: [Jako na Sněžce. Soupeřům v Coloradu dochází dech\]
Motivovali jste se v tomto duchu i na jaře před startem série s Calgary?
"Byl to náš motiv prakticky po celou sezonu. Před zápasy s Calgary jsme si připomínali, že jsme sice před rokem nestačili na Nashville, ale odehráli jsme s ním velice dobrou sérii. Tehdy jsme cítili, že jsme mohli dosáhnout na lepší výsledek. Pořád ale musíme mít na paměti, že máme hodně mladý tým. Spousta kluků v NHL teprve začíná, rozkoukává se. Povedlo se nám nasbírat nějaké zkušenosti, proti Calgary jsme tak nebyli jen komparsisté, věřili jsme, že můžeme uspět. Nespokojíme se pouze s tím, že jsme v play off. Chceme v něm uspět. Viděli jsme to v případě St. Louis, které bylo ve velkých problémech, ale pak předvedlo úžasnou druhou polovinu sezony. Takhle je to každý rok, vždycky se najde nějaký tým, který všechny překvapí."
Máte za sebou vynikající sezonu, ve které jste nasbíral rekordních 75 bodů. Cítil jste od začátku, že by mohla být z osobního hlediska tak úspěšná?
"Ne. Lhal bych, kdybych řekl, že jsem před dvanácti měsíci očekával, že nastřílím 30 gólů. Nakonec se mi to poprvé v kariéře povedlo. Ale u mě je to stejné jako u týmu. Snažím se neustále zlepšovat, využívat zkušeností z předešlých ročníků. Prostě jsem tvrdě trénoval a chtěl ze sebe dostat maximum. Hodně mi samozřejmě pomohlo i to, jakou souhru máme s Nathanem MacKinnonem a Mikko Rantanenem. Bez nich bych se na taková čísla nedostal. Mám to štěstí, že mohu hrát s naprosto špičkovými hráči. Mám dojem, že v jednu dobu dokonce byli na prvním a druhém místě v bodování celé ligy. Já se k nim snažil dobře zapadnout. Každý má v týmu nějakou roli. Někdo střílí góly, někdo zase odvádí cennou práci v oslabení. Já nejsem výjimka. Přesně takhle vzniká úspěšný tým."
Věříte, že jste si uplynulou sezonou vytvořil nový standard?
"Nevidím důvod, proč bych takovou výkonnost nemohl dlouhodobě udržet. Je to o tom, abyste se chtěli neustále zlepšovat. Pokud přijde uspokojení, je to problém. Někdy je jednoduché si opakovat, že jsem v minulé sezoně dal 20 gólů, v té předchozí pak 25... Já chci ale být pořád lepší a lepší, pracovat na sobě. Takhle to mám nastavené. Stejně to lze říct o celém mužstvu, musíme se chtít neustále posouvat. Po osobní stránce to ale pro mě byla opravdu zábavná sezona. Věřím, že ta příští bude ještě lepší."
Je to složitější v tom směru, že logicky nechcete zlepšovat jednu složku hru na úkor jiné?
"Vím, kam touto otázkou míříte. Pro mě je to ale vždycky o všestranné hře. Je potřeba být komplexní, nemít zjevné slabiny a nedostatky. Nebudu dobrým hráčem, pokud nebudu pracovat v našem obranném pásmu, a zároveň neudržím kotouče uprostřed hřiště. Pokud budu ztrácet puky, nepomůžu týmu. Naopak. Vnímám to tak, že útok a obrana jdou ruku v ruce. Chci být především týmový hráč. Nepoženu se za góly za každou cenu, pokud by to mělo znamenat nedostatečnou práci v defenzivě. Jasně, chci dávat góly a tím pomáhat mužstvu, ale rozhodně nezapomenu i na svoje další povinnosti."

Drtivou většinu kádru jste udrželi pohromadě, což značí předpoklad, že vás čeká další dobrá sezona. Je z vašeho pohledu tahle kontinuita důležitá?
"Bezpochyby. Myslím si, že jsme v dobré pozici. Pořád jsme mladý tým, ale povedlo se nám získat několik veteránů v čele s (Nazemem) Kadrim a (Pierre-Edouardem) Bellemarem. Navíc je tu i (Joonas) Donskoi. Ani Andre Burakovskyho už nemůžeme označit za mladého hráče. Máme mladé obránce, to je fakt. Sama Girarda, Caleho Makara, možná i Bowena Byrama, pokud se dostane do týmu. Myslím si, že je důležité mít v jádru mužstva kluky, kteří už si v lize něčím prošli. Někoho jako je třeba Eric Johnson. Ian Cole působí dojmem, že je v NHL celou věčnost. Mám z našeho týmu opravdu dobrý pocit."
Vnímáte, že se vyvíjíte společně? Prošli jste si horšími i dobrými časy, to většinou vytváří unikátní týmovou energii...
"Je to tak. Jasně, každý rok k nám přijde někdo nový, snažíme se ale o to, aby rychle zapadl mezi nás ostatní. Platilo to i o mě, o Mikkovi. V minulém ročníku to byl zase Nikita Zadorov. Nyní se dá říct, že poslední dva roky se náš tým prakticky nemění. Kromě těch pár hráčů, které jsem zmínil. Vždycky je důležité, abyste novými hráči kádr oživili, ale zároveň vycházeli z pevného jádra. Přesně o to se snažíme."
Jak důležité je poskládat všechno dohromady ještě před startem sezony?
"Hodně. Je potřeba, abychom se navzájem poznali. Na druhou stranu, to se nejlépe děje v momentě, kdy je sezona rozjetá a přijdou třeba nějaké problémy. Jasně, můžeme se seznámit ještě před sezonou, ale charakter každého hráče poznáte v momentě, kdy o něco jde. Sezona je náročná, hektická. Hodně cestujeme a podobně. Na začátku je to vždycky stejné, pozdravíte se, snažíte se udělat dobrý dojem. Já jsem ale rád, protože vnímám, že máme v klubu spoustu opravdu skvělých lidí. Až přijde listopad, prosinec, leden a sezona se začne lámat, je důležité mít vztahy vybudované, abychom se na sebe mohli spolehnout. I proto je klíčové, aby byl základ týmu pohromadě delší dobu."
Působíte dojmem, že už jste v NHL zažil úplně všechno. Při tom jste stále mladý hráč, který má před sebou spoustu sezon. Přiznejte, už se někdy ohlížíte za sebe?
"Určitě dokážu ocenit, co jsem už v NHL dokázal. Je to ta nejlepší práce na světě. Na druhou stranu platí, že si NHL nemůžete jen tak užívat. Takhle to nefunguje, je to hlavně o tvrdé dřině. Jsem si jistý, že až kariéru definitivně ukončím, určitě se ohlédnu a uvědomím si, že jsem prožil něco úžasného. V mém věku se ale člověk snaží být stále lepší a lepší. Osobně se považuju za stále mladého hráče. Brzy mi bude 27 let, ale půjdu už do své deváté sezony. Takhle to ale u kluků, kteří projdou draftem, v téhle době chodí."
NHL se v rámci Global Series opět vrací do Stockholmu, vy už zkušenost se zápasy ve Švédsku máte. Co na to říkáte?
"Přál bych si, aby se to dělo ještě častěji. Ideálně každý rok, protože to bylo něco úžasného. Nemyslím si ale, že bych si to užil jen já, protože jsem se vrátil domů, do města, kde jsem se narodil. Jasně, mohl jsem se potkat s rodinou, ale co jsem vysledoval, užívali si to i ostatní kluci. Jen cesta nám zabrala 12 hodin, takže jsme spolu mohli strávit dost času, bylo to bezva. V letadlech býváme často, ale nikdy ne tak dlouho. Ve Stockholmu jsme navíc byli pět nebo šest dnů. Během sezony, když jsme v Denveru, každý tráví čas s rodinou, má svůj život. Ale tady jsme byli hodně spolu, užili jsme si to. Hodně to přispělo k tomu, abychom si v týmu vytvořili správnou partu. Každý večer jsme chodili na večeře, to je výhoda těchto delší výjezdů. Navíc jsme mohli trochu vybočit z klasické rutiny a stereotypu."
Zkrátka něco úplně jiného...
"Přesně proto je takové utkání výjimečné, člověk na něj jen tak nezapomene. Naposledy jsme si to opravdu užili, povedlo se nám utužit partu. I díky tomu jsme šli výkonnostně nahoru."

Vnímáte, že takové akce mohou hokeji v dlouhodobějším horizontu významně pomoci?
"Když jsem vyrůstal, měl jsem možnost jít ve Stockholmu na utkání Colorada, to bylo v roce 2001. Pořád je to pro mě silná vzpomínka. Jako dítě jsem měl skvělou možnost vidět na vlastní oči zápas NHL. Jinak to nebylo jednoduché, NHL se v televizi tolik nevysílala. Časy se ale mění, dnes už je to úplně jinak. Děti chodí do škol, určitě se ve tři ráno neprobudí, aby sledovali zápas. I proto si myslím, že jsou tyhle zápasy v Evropě obrovsky důležité. Přál bych si, aby jich bylo co nejvíce. Hokeji to může opravdu pomoci. Nevím, jestli bych byl v NHL, kdyby nebylo Forsberga, Sundina, Alfredssona či Lidstroma."
Tedy konkrétní příklady...
"Přesně tak. I proto věřím, že budoucí generace hokejistů bude moci říct, že ve dvanácti letech viděla ve Švédsku Gabriela Landeskoga, jak hraje proti Eriku Karlssonovi. Opravdu věřím, že to na mladé kluky může mít vliv, hokej díky tomu poroste. Doufám, že takových zápasů bude postupně přibývat. Myslím, že NHL i hráčská asociace se o to snaží. Navíc platí, že v NHL je spoustu hráčů ze Švédska. Osobně jsem hodně zvědavý, kolik evropských hráčů bude v NHL za 10, 15 nebo 20 let."