Jako na Sněžce. Soupeřům v Coloradu dochází dech

Jako doplněk k tradičnímu srpnovému seriálu 31 týmů ve 31 dnech připravila naše redakce seriál Genius loci, který nabízí netradiční pohled na prostředí, v němž se hraje NHL. Autoři Michael Langr a Marek Burkert na svých cestách poznali 25 ze 31 stadionů a měst National Hockey League, v dalších arénách pak byli ostatní redaktoři. Proto vám můžeme zprostředkovat malý letní 'výlet' do všech ligových destinací osobním pohledem. Tentokrát je na řadě Colorado očima zdejšího dopisovatele Josefa Cafourka.

Colorado. Stát, který už jen svým zvučným názvem přímo láká k návštěvě. Tím spíš, když nabízí nádherné hory, divoké řeky, šumící lesy i prérie a víc než 250 slunečních dní v roce. Uprostřed toho všeho leží Denver, šestisetitisícové město a centrum aglomerace s víc než dvěma miliony obyvatel. A uprostřed Denveru stojí Pepsi Center, domov klubu Avalanche.
Oválná terakotová stavba s prosklenou přístavbou pro monumentální hlavní vchod stojí uprostřed rozlehlé sítě parkovišť ve stínu denverských výškových budov. Hokejisté se o ni dělí s basketbalisty Nuggets v NBA a lakrosovým mužstvem Colorado Mammoth.
Pepsi Center byla otevřená před začátkem sezony 1999-2000 a hokejisté se do ní přestěhovali ze staré McNichols Sports Areny, jež byla srovnaná se zemí - na jejím místě je dnes parkoviště pro fanoušky amerického fotbalu, kteří přijedou na Denver Broncos v NFL.
Více k tématu: [Colorado s Kadrim má vysoké ambice]
"Na tu dobu to byla hodně moderní hala. Dnes už jsou v NHL modernější. Ale vždycky tam bývala dobrá atmosféra. Obzvlášť ty roky, kdy se nám dařilo a měli jsme dobré mužstvo," vzpomíná na stěhování do Pepsi Center Milan Hejduk, elitní střelec týmu, jehož číslo 23 visí od ledna 2018 pod stropem jako připomínka jeho historického významu pro zdejší klub.
Obě arény byly svědkem jednoho triumfu ve Stanley Cupu - ta stará v roce 1996, kdy Avalanche porazili Florida Panthers 4:0 na zápasy, ta nová pak v roce 2001, kdy došla série s New Jersey Devils až do sedmého finále a Colorado i s Hejdukem a obráncem Martinem Škoulou v sestavě v něm doma uspělo 3:1.

V těch dobách bylo hej. Avalanche měli jeden z nejlepších týmů v lize, v jehož dresu váleli Patrick Roy, Joe Sakic, Peter Forsberg, Hejduk, Adam Foote, Ray Bourque a další hvězdy.
Colorado pravidelně válčilo s Detroit Red Wings o pozici nejlepšího mužstva Západní konference a znát to bylo i na návštěvnosti: před každým zápasem stály u stadionu zástupy lidí s nápisem: Koupím lístky. Od stěhování z Quebeku v roce 1995 bylo v Denveru na NHL vyprodáno 11 let, nebo, chcete-li, 487 zápasů v řadě!
S postupným odchodem Sakika, Hejduka a spol. dobré časy skončily, daní za předchozí úspěchy byly nízké výběry v draftech a pobyt téměř na ligovém dně: mezi lety 2008 a 2017 se Avalanche dostali do play off jen dvakrát, zato čtyřikrát skončili jako poslední nebo předposlední tým Západu.
To se odrazilo i v návštěvnosti. V sezoně 2009-10 klesl průměr pod 14 tisíc diváků na zápas a klub se chtě nechtě zařadil mezi celky s nejlevnějšími vstupenkami v lize. S příchodem brankáře Semyona Varlamova a poté i mladé vlny hráčů jako Nathan MacKinnon, Gabriel Landeskog, Tyson Barrie či aktuálně Mikko Rantanen začalo mužstvo znovu hrát pohledný ofenzivní hokej a vrátilo se do množiny pravidelných účastníků play off - letos v něm dokonce postoupilo do druhého kola.
Ochozy s 18.007 sedadly se tak postupně znovu zaplnily. Stejně jako dvě velké restaurace v Pepsi Center. Nejčastějším skandováním posledních let se stal pokřik "Varly, Varly!" a ruský gólman byl se svými zákroky i nejčastějším 'hostem' videokostky nad ledem, jež mimochodem patří k největším v celé NHL.

I když Varlamovovy výkony v posledních letech kolísaly a letos v létě odešla někdejší jednička do New York Islanders, budoucnost se jeví nadějně a mezi fanoušky to cítíte. V brankovišti se chytil Němec Philipp Grubauer a na šanci v něm se po roce na farmě těší i český gólman Pavel Francouz; klub dál šikovně draftuje a zabudovává kvalitní hráče a Avalanche patří k nejrychlejším mužstvům v NHL.
A je tu ještě jedna podstatná výhoda: nadmořská výška. Denveru se přezdívá Mile High City, leží totiž přesně míli (zhruba 1600 metrů) nad hladinou moře. A to je kvůli řídšímu vzduchu znát - zatímco domácí hráči jsou na to zvyklí, těm hostujícím dochází dech.
"Samozřejmě je to faktor, který hraje roli. Všem hráčům hostů, kteří tam přilétají, to dělá problémy. A my jsme toho hodně využívali," popisuje pro NHL.com/cs Hejduk.
"Hodně zápasů jsme zlomili ve třetí třetině, kdy už soupeřům docházely síly, protože na to nebyli zvyklí. Často se stávalo, že jsme po dvou třetinách prohrávali, ale pak jsme si vytvořili velký tlak a dokázali jsme to otočit, protože ten řídký vzduch dělal hostům problémy."
Hrát ve výšce vrcholu Sněžky není pro toho, kdo na to není zvyklý, žádný med.
[Více ze seriálu preview 31 za 31 na NHL.com/cs]
Je tu i jedna nevýhoda: domácí mají v posledních letech jaksi rozředěnou podporu. Colorado je totiž populární destinací, do které se lidé rádi stěhují. To ještě posilíl fakt, že před šesti lety se stalo prvním státem v USA, který legalizoval marihuanu. Noví obyvatelé z různých koutů země jsou často i fanoušky klubů ze svých někdejších měst. Ti pak v ochozech bývají hodně slyšet a leckdy se zdá, jako kdyby podpora pro hosty byla skoro stejně velká jako pro domácí.
Nabité hlediště tak už - na rozdíl od nadmořské výšky - nemusí být pro domácí takové plus, jako je tomu jinde.
Tak jako tak, Colorado je prostě stát, který stojí za to. A díky zlepšení z posledních let lze totéž znovu říct i o Avalanche.
Vždyť už jen samotná adresa klubu je sexy: 1000 Chopper Circle - to zní skoro jako hláška z Tarantinových filmů plných nečekaných zvratů a propracovaných dějových peripetií.
Jakou zápletku připraví MacKinnon a spol. fanouškům pro příští sezonu?