Binnington mění dějiny. Ustojí i nejtěžší test?

Spousta hokejistů je prakticky odmala 'předurčena' k úspěchu. Média se o ně zajímají klidně od útlého věku, jsou draftováni na nejvyšší pozicích a zvlášť v současné NHL dostávají okamžitě šanci ukázat svůj um.
Jordan Binnington je všechno, jen ne takový případ.

Senzační nováček v brance St. Louis Blues ukázal, že mezi elitu lze projít i jinou cestou. Daleko komplikovanější, plnou nástrah a pochyb.
"Není to tak dávno, co jsem si myslel, že mě v klubu odepsali," přiznal pro CBC letos v únoru. Binnington se dva roky potácel po farmách a dokonce, což je opravdová ironie, pro něj v sezoně 2017-18 neměli Blues místo ani ve své filiálce v AHL, a tak jej zapůjčili do Providence.
Pointu tušíte: Providence je farmou Boston Bruins - celku, proti němuž St. Louis v noci na úterý zahájí finále Stanley Cupu. A na pětadvacetiletém Binningtonovi bude ležet tíha, kterou každý rok zažijí pouze dva vyvolení v celé lize. Jako gólmanská jednička má dotáhnout svůj tým na vrchol!
Redakce NHL.com/cs se v rámci předfinálových rozborů zaměřuje na jednotlivé pozice a v případě brankářů Blues je vlastně množné číslo zbytečné. Binnington odchytal všechno, náhradník Jake Allen ho zatím jen poplácává po ramenou. Právě v tom je síla i potenciální slabina celku z Missouri, neboť zatímco Bruins si jako dvojku hýčkají prověřeného Jaroslava Haláka, Allen naposledy chytal 3. dubna...
JEDNIČKA: Jordan Binnington
Rodáka z kanadského města Richmond Hill draftovali Blues už v roce 2011, ale těžko se můžete divit, proč ještě nedávno pochyboval, zda má v St. Louis vůbec nějakou budoucnost. V sezoně 2015-16 si připsal symbolickou premiéru, když dostal na ledě 13 minut a ze čtyř střel inkasoval jeden gól.
Pak dlouho nic.
Spasilo ho právě až angažmá na farmě nynějšího soupeře. "Je to skvělý klub, měl jsem štěstí. Získal jsem tam cenné zkušenosti, které teď využívám," říká Binnington o Providence a Mike Dunham, který se u Bruins stará o rozvoj gólmanů, souhlasí: "Jordanovi pomohlo, že se rychle sžil s týmem. Každý den makal, absolvoval veškerý nutný dril. Každou šanci v zápase využíval na maximum."

Když na podzim tou dobou zoufalé Blues přebral kouč Craig Berube, Binnington byl sice už členem systému, ale současné pohádce stále nic nenasvědčovalo. V prosinci nastoupil dvakrát jako náhradník.
Ale pak si 7. ledna připsal na ledě Philadelphia Flyers první výhru - a kolo osudu se začalo točit jeho směrem.
"Hodně respektuju jeho houževnatost," líčí Berube. "Jsem si jistý, že si musel tolikrát pomyslet: Měl jsem tu už dávno chytat, měl jsem dostat šanci mnohem dřív... Jenže uchazečů na jedno místo je v klubu NHL spousta. A on se neurazil, ale o to víc dřel. Dostal šanci a vytěžil z ní maximum. To je příjemný pohled. Jsem za něj rád."
Binnington pomohl Blues do play off bilancí 24-5-1, průměrem 1,89 a úspěšností zákroků 92,7 procenta, k čemuž přidal pět čistých kont. Stal se teprve druhým gólmanem v moderní éře NHL od sezony 1943-44, jenž ve svých úvodních 18 startech v základní části vychytal pětkrát nulu; před ním to dokázal jen legendární Jacques Plante.
Ve Stanley Cupu pak 12 výhrami povýšil klubový rekord, který s devíti triumfy drželo duo Brian Elliott (2016), Roman Turek (2001). Průměr 2,37 a úspěšnost zákroků 91,4 procenta přesně neodrážejí jeho přínos, čísla mu kazí pár duelů - třeba úvodní a třetí konferenční finále proti San Jose Sharks, v nichž dostal celkem 11 gólů.

Více k tématu: [Obrana Blues\]
"Od svého prvního startu válí. Díky němu jsme jako tým klidnější, jistější. Doslova každý večer díky němu dostáváme šanci na vítězství. Je neuvěřitelný - o moc lepší slovo mě nenapadá. Je obrovským důvodem našeho úspěchu," říká o Binningtonovi obránce Colton Parayko.
Co si pod tím konkrétně představit? "Víme, že vždycky udělá tu správnou věc. Vytáhne skvělý zákrok, nebo třeba rozehraje puk tak, že to uleví naší obraně," dodává útočník Tyler Bozak.
Binnington je právem nominován na Calder Trophy pro nejlepšího nováčka, kterého vůbec nepřipomíná; nepůsobí jako zelenáč, nýbrž jako mazák. Je klidný, rychlý, bystrý, slabiny se hledají těžko. Jen jedna potenciální se nabízí: ustojí v sezoně snů i výzvu jménem finále Stanley Cupu?
DVOJKA: Jake Allen
Kdyby bostonský Tuukka Rask, stejně jako Binnington velký adept na Conn Smythe Trophy pro MVP play off, snad náhodou přišel o formu, je připraven zaskočit Slovák Jaroslav Halák, jenž v základní části podával ještě lepší výkony než finský obr.
Trenér Berube nic podobného říci nemůže.
Kouč Blues rád oceňuje parťáctví a vzájemnou podporu, proto pravidelně chválí také přínos a tréninkovou píli Jakea Allena. Jenže zároveň se osmadvacetiletý gólman nestal náhradníkem jen tak. V základní části po 46 duelech zkompletoval bilanci 19-17-8 s gólovým průměrem 2,83 a úspěšností zákroků 90,5 procenta.

Berube mu dal jako jedničce šanci ve 14 duelech po sobě - ale jakmile Allenovi dopřál oddech a pustil do hry plnohodnotně Binningtona, prozřel.
Okamžitě pustil z hlavy, že Allen sbíral největší porci zápasů v brance St. Louis kontinuálně od sezony 2015-16. Sentiment šel stranou a nejspíš už bylo na čase: Allena, bývalou hvězdu mistrovství světa IIHF do 18 let, už před rokem nenápadně převyšoval Carter Hutton, a u Binningtona je větší potenciál ještě patrnější.
TROJKA: Jared Coreau
Pravděpodobnost, že by gólman s pouhými 21 starty v NHL naskočil do finále NHL, se podobá tomu, že zítra do Země vrazí asteroid. Coreau je variantou jen v případě, že by Binnington s Allenem byli v katastrofálním zdravotním stavu, na soupisce je nyní čistě formálně.
Situace je tak jasně daná - a skrývá teoretickou past. S Binningtonem se Blues o situaci v brankovišti nemusejí bát. Když se 'nerozsypal' z prvního play off v životě, ze dvou prodloužení sedmého duelu 2. kola proti Dallas Stars a dalších krizových momentů, proč by ho měly rozhodit titulové duely?
Pokud by však bylo z jakýchkoli důvodů (zdraví, forma) nutné dopřát mu oddech, sázka na Allena už by pro St. Louis skrývala nejedno riziko...