4. Vysoké výhry bývají ošidné
Může to znít jako paradox, ale každý hokejista, který kdy hrál play off, dobře ví, že lepší je urvat těsnou výhru o gól, než suverénně zvítězit o pět a více branek. Ve vyřazovacích bitvách totiž o skóre rozhodně nejde a vysoké výhry bývají ošidné - vítězný tým obvykle trochu ukolébají, zato ten poražený podobná facka nastartuje k odvetě.
Bruins si tak musí dát ve čtvrtém utkání dobrý pozor. Rozhodně nelze čekat, že jim - tak jako ve třetím finále - vyjde všechno, nač sáhnou. Navázat na vysokou výhru v St. Louis i podruhé bude o dost těžší.
[Kompletní pokrytí série Bostonu se St. Louis]
5. Forčeking
Ve finále se potkaly týmy, které patří k nejlépe napadajícím v celé NHL. Bruins díky rychlosti a zkušeností, Blues hlavně díky důrazu v rozích a bezchybné hře beků, kteří jistí modrou čáru. Není proto divu, že ve finále dosud platilo, že který tým forčekoval lépe, ten nakonec vyhrál: v prvním a ve třetím utkání Boston, ve druhém St. Louis.
V tomto ohledu bude znovu důležité, jak zahrají třetí a čtvrté formace obou celků, které nejsou tak kreativní, zato dovedou protivníkovu pětici pořádně utavit v obranném pásmu. Blues při tom hodně pomůže návrat dvou hráčů: důrazného centra Oskara Sundqvista, jenž ve třetím duelu nemohl nastoupit kvůli disciplinárnímu trestu za faul na obránce Matta Grzelcyka, a uzdraveného obránce Vince Dunna.
