Fotky jako motivace. A mazáci jako vzor

Snad aby si pevně uložili do 'softwaru' v hlavách, co je ve hře. Aby s tímhle programem v podvědomí jednali v osobních soubojích, aby nedarovali soupeři ani metr ledu zadarmo. Aby se jim v 'nepřátelském' prostředí nerozklepala kolena.

A aby poukázali na to, jaký je rozdíl mezi oběma týmy.
Pro všechny tyto důvody mají hokejisté Boston Bruins v kabině vyvěšené fotky šampionů se Stanley Cupem nad hlavou. Od Bobbyho Orra v roce 1970 až po současného kapitána Zdeno Cháru v roce 2011. Na fotografiích jsou i další čtyři současní hráči, kteří získali titul před osmi lety: Patrice Bergeron, Brad Marchand, Tuukka Rask a David Krejčí.
Více k tématu: [Boston podruhé ve finále Stanley Cupu vede]
"Je to každodenní připomínka, o co hrajeme. Dostat se sem bylo dlouhé a náročné. I tohle nám ukazuje, jak moc znamená dotáhnout to do konce," tvrdil Bergeron.
"Na těch fotkách vidíte kluky, pro které to jsou celoživotní vzpomínky. O to víc chceme vyhrát i my. Jako malý kluk o tom sníte a teď jste v jedné kabině s chlapy, kteří už (Stanley Cup) vyhráli. Pro nás mladé a asi i pro všechny ostatní je to extrémní motivace," vyprávěl český útočník David Pastrňák.
Tahle motivace funguje. Zatraceně dobře.
Bruins si se vztyčenou hlavou poradili s bouřlivým prostředím v soupeřově hale, vyhráli první zápas na ledě St. Louis Blues vysoko 7:2 a v sérii vedou 2:1 na zápasy. K nejcennější trofeji hokejového světa - druhé pro Cháru, Krejčího a spol. a první pro Pastrňákovu generaci - jim chybí už jen dva kroky.

Velkou zásluhu na tom měli právě ostřílení veteráni. Především Bergeron, který dal první gól a na dva další nahrál. Brankář Rask chytil 27 ze 29 střel Blues.
"Na začátku zápasu měly oba týmy šance. Důležité bylo, že jsme je dokázali proměnit a zabránit v tom soupeři. V tom nám naše zkušenosti pomohly. Když máte dost mazáků, kteří dovedou ty šance využít nebo ubránit oslabení, můžete na tom stavět," prohlásil finský gólman, který byl v roce 2011 dvojkou za Timem Thomasem a o dva roky později už ve finále sám chytal - tehdy v něm však Boston nestačil na Chicago Blackhawks.
"Je super, že tady máme tak zkušené kluky," pochvaloval si útočník Charlie Coyle, který přišel během sezony jako posila z Minnesota Wild.
"Každá hala je v téhle fázi sezony hlučná, podobné to bylo i (při finále Východní konference) v Carolině. Ale naši veteráni jsou na to zvyklí, protože mají za sebou finále Stanley Cupu ve Vancouveru i v Chicagu," řekl bostonský trenér Bruce Cassidy.
Nešlo přitom o to, že by se Bergeron a spol. postarali o všechny góly. Naopak, skórovat dokázali i mnohem méně zkušení hokejisté jako Pastrňák, Sean Kuraly nebo Noel Acciari. Šlo spíš o příkladný přístup ke hře, vyhecování nebo naopak uklidnění střídačky. Zkrátka věci, které dělají zkušené vůdce velkými lídry.

"Máme v sestavě i mladíky, kteří převzali otěže ve druhé třetině. Ale veteráni jim šli příkladem od začátku; ukázali jim, jak hrát takové zápasy a co všechno se dá udělat pro to, abychom je vyhrávali," upozornil Cassidy, který povede svůj celek do druhého duelu v St. Louis (v noci na úterý od 2:00 SELČ, NHL.tv a Nova Sport 1) s náskokem jedné výhry.
"Jsou tu hráči, kteří (finále) prohráli, i kteří ho vyhráli, takže vědí, co obnáší jedno i druhé. Vědí, jak mají reagovat na určité situace a jak mají kontrolovat určité věci, než se z nich stane problém," popisoval Coyle, jenž dal v sobotním duelu gól a připsal si asistenci.
"Jsou to drobnosti na ledě i třeba při přerušeních: přijedou na střídačku a uklidní ostatní, nebo upozorní na něco, co neděláme správně. Náš tým nepanikaří a je to hlavně díky tomu, že tihle zkušení chlapi tu paniku už v zárodku limitují," dodal.
[Kompletní pokrytí série Bostonu se St. Louis]
"Určitě se spoléháme na zkušenost. My starší musíme pomoct mladším klukům, aby věděli, co je čeká," říkal Bergeron, jenž byl vyhlášen první hvězdou třetího finále.
To jeho věrný parťák Marchand ódy na veteránské jádro slyší nerad, byť do něj patří i on sám. Hlavní je pro něj celé mužstvo jako soudržná jednotka.
"Jo, můžeme se dívat dozadu, na naše úspěšná play off. Ale já si myslím, že to nic neznamená," prohlásil.
"Každý zápas je jiný, každý soupeř je jiný. Nejdůležitější je, co všechno jsme si jako tým společně prožili v téhle sezoně a jak jsme se dávali dohromady. Jasně, v nepříjemných situacích se spoléháme na své lídry. Ale jedeme v tom všichni společně."