Tím se oklikou dostáváme i k výkonům gólmanů, jejichž výrazná představení jsou zásadním stavebním prvkem pro týmový úspěch. Matt Murray z Pittsburghu loni procentuální úspěšností 93,1 ve finále jasně předčil Pekku Rinneho, který končil na chabých 88,8 procenta. O rok dříve měl ale mladý gólman Pens ve finále horší čísla (92 procent) než Martin Jones ze Sharks - 93,2.
V roce 2015 se Corey Crawford v sérii s Tampou chudé na góly vyšplhal až k úspěšnosti zákroků 93,8 procenta, což byl nejdominantnější brankářský výkon za uplynulých pět finále.
Pokud by se Braden Holtby z Capitals, či Marc-Andre Fleury z Vegas dostali ve finálových zápasech nad 93 procent, pak tím akcie jejich týmů hodně stoupnou.
Ani takový finálový majstrštyk však gólmanovi Crawfordovi před třemi lety nedokázal zařídit Conn Smythe Trophy. Tu si totiž přivlastnil šéf obrany Blackhawks Duncan Keith, o němž členové Asociace profesionálních hokejových novinářů usoudili, že byl pro Chicago v play off užitečnější.
Více k tématu: [Kdo může před finále myslet na Conn Smythe Trophy?]
Něco podobného ostatně platí i o dvou Conn Smythe Trophy pro Sidneyho Crosbyho z let 2016 a 2017.
Loni v bodech zvítězil Evgeni Malkin, ale hlasující ocenili i další přednosti pittsburského kapitána, který měl proti Nashvillu bilanci 1+6. Předloni proti San Jose Crosby ve finále nevstřelil ani gól, pouze čtyřikrát asistoval.
V play off ho statisticky předčil i spoluhráč Phil Kessel (22), který byl však až osm bodů za vedoucím mužem tabulek Loganem Couturem ze Sharks. A přesto Conn Smythe Trophy putovala ke Crosbymu.
Za posledních pět let se ostatně nestalo, aby tuto prestižní trofej pro nejužitečnějšího hráče vyřazovací části ovládl její bodový lídr. Zato pokaždé to byl hokejista z vítězného týmu.
A co letos? Ovládnou finálovou sérii znovu trendy posledních pěti let, nebo se můžeme těšit na úplně opačné tendence?
