Úspěch je vždycky nepředvídatelný

Také v sezoně 2019-20 vám NHL.com/cs přináší každé úterý pohled na žhavé trendy a dění v NHL. Od sérií výher či proher přes velké výkony jednotlivců až po novinky okolo ligy, s Tepem NHL budete vždy ve stejném rytmu jako nejlepší hokejová soutěž světa. tentokrát jsme se podívali na to, jak kvalitě i atraktivitě soutěže pomáhá její vyrovnanost. Ale také na to, jak ta vyrovnanost motá hlavy klubovým šéfům.

Jen necelých šest týdnů zbývá do uzávěrky přestupů a většina generálních manažerů má už v těchto dnech těžkou hlavu. Velká vyrovnanost a ne úplně jasné vyhlídky jim zatím brání vymýšlet detailnější strategii na cestě k úspěchu. Ať už k tomu okamžitému, nebo v delším časovém horizontu.
Před necelým měsícem vypadali Vancouver Canucks jako tým, kterému po slibném začátku postupně dochází kyslík a vynořit se nad hladinu už nezvládne. Před Vánocemi se ale klub, jenž čtyřikrát v řadě chyběl v play off, zase nadechnul a vrcholek Pacifické divize má na dohled. Vážně jsou ale Canucks tak dobří, aby si po letech dělali velké plány?
Mezi druhým a 13. týmem Západní konference je desetibodový rozdíl. Na Východě je pořadí o něco diferencovanější. Tam třetí Pittsburgh Penguins a 13. Montreal Canadiens dělí 16 bodů.
Více k tématu: [Super 16: Do čela žebříčku jde Tampa]
I když vezmeme v úvahu loňské tažení St. Louis Blues ze dna NHL až ke Stanley Cupu, rýsuje se nám pět mužstev, jejichž osud se pro tento ročník zdá být zpečetěn a play off se obejde bez nich. Ve Východní konferenci New Jersey Devils, Ottawa Senators a Detroit Red Wings, v Západní pak kalifornští sousedé Anaheim Ducks a Los Angeles Kings.
To znamená, že zbylých 26 týmů buď směřuje do play off, nebo se o to ještě bude pokoušet. Z toho asi jen o třech (Boston, Washington, St. Louis) můžeme vzhledem k jejich dlouhodobé výkonnosti na 95 procent prohlásit, že ve vyřazovací části nebudou chybět ani letos.
"Všechno v našem týmu směřujeme k tomu, abychom tu nejlepší formu chytili až těsně před začátkem play off," netají český centr Bruins David Krejčí.
Také obránce Capitals Radko Gudas je srozuměn s tím, že po nejistých sezonách ve Philadelphia Flyers, se najednou posunul do mužstva, pro které je play off jen začátkem na cestě k mnohem třpytivějším cílům.

"Je docela zajímavé být tady v tom prostředí. Do zápasů chodíme s tím, že máme tým, který je našlapaný a za jakýchkoli okolností budeme hrát naši hru 60 nebo 65 minut," líbí se Gudasovi.
Pro většinu ligy je však týdenním a měsíčním chlebem spíš střídání výher a porážek, případně krátké série, z nichž se ale vzhledem ke ctižádosti vyniknout v play off zase tak moc vyčíst nedá.
Pro generální manažery začínají klíčové týdny, kdy se budou rozhodovat, zda mají posilovat, týmy bez milosti rozprášit, nebo je nechat podusit ve vlastní šťávě.
Zásadní otázka, kterou si šéfové kladou před spaním i po probuzení ale zní: Jsme opravdu tak dobří/špatní, jak ukazuje naše zápasová bilance? Vždyť stačí krátká série porážek a místo příslušnosti k elitě se najednou dobýváte zpátky do domu, o kterém jste si už mysleli, že vám dávno patří.
Být generálním manažerem není v těchto časech zase tak záviděníhodná pozice. Držet 'prst na tepu doby' je vzhledem k nepřehledné situaci stále obtížnější. Vědět o všem, co se šustne, být v obraze, pozorovat cvrkot a sledovat 'pěnu dní' patří ke klasické výbavě schopného bosse. Ten by ale do svého rejstříku potřeboval začlenit i jasnovidectví.
Více k tématu: [Těsno v Pacifiku. Pět top týmů dělí dva body]
Ty nejlepší trejdy, které přispívaly k ziskům Stanley Cupů byly vždycky mixem správných informací, odvahy (risku) a dobré intuice.
Bez balíčku z Hartford Whalers, kterým před uzávěrkou přestupů v roce 1991 přicestovali do Pittsburghu Ron Francis a Ulf Samuelsson, by Penguins možná nezískali své první dva Stanley Cupy v klubových dějinách.
Fanoušci Whalers se naopak cítili právem okradeni, když se v jejich týmu objevili z Pensylvánie přišedší John Cullen, Zarley Zalapski a Jeff Parker. Bývalý generální manažer Penguins Craig Patrick si tímto kouskem právem získal obdiv svých následovníků po celé NHL.
I nyní by se hodilo mít po ruce křišťálovou kouli, která by ukázala největší slabiny týmu a pak i adekvátní opravné prostředky. Ale ve skutečnosti jde spíš o metodu pokus - omyl.
Ostatně i pittsburský manažer Patrick se později ošklivě spletl, když v roce 1996 nepochopitelně poslal do Vancouveru švédského ofenzivního génia Markuse Näslunda výměnou za postradatelného pořízka Alexe Stojanova...
Častá prohlášení hráčů o tom, že v NHL teď každý může porazit každého, nejsou ale jen výmluvami po zkažených zápasech. Tipovat výsledky je obtížnější než kdy jindy. Ani tříbrankové vedení není cestou ke dvěma bodům, jak se naposledy v zápase s Philadelphia Flyers přesvědčil Boston a před ním ve Vegas zase St. Louis.

Bodově nejlepší tým NHL Washington o víkendu zase neslavně pohořel doma proti New Jersey (1:5). A stačilo vlastně málo, aby se Capitals nechali vykolejit.
"Puky nám přeskakovaly hokejky. Pokazili jsme spoustu přihrávek," řekl útočník Capitals Jakub Vrána.
Už teď je ale při ohromné vyrovnanosti týmů potřeba dbát na detaily, které budou potřeba v play off. Takhle Washington jako obhájce Stanley Cupu skončil v loňském play off už v prvním kole. Carolina Hurricanes byli během sedmizápasové série překvapivě o něco preciznější a soustředěnější v dodržování taktiky.
I díky platovým stropům žijeme v nejvyrovnanější éře v novodobé NHL. V desátých letech sice do popředí vystoupili Chicago, Los Angeles, nebo Pittsburgh, ale přesto se o jejich triumfech nedá mluvit jako o dynastiích, jak tomu bylo ve druhé půlce 70. let v případě Montrealu, nebo později ve slavných érách New York Islanders a Edmonton Oilers.
Ve finále se za posledních deset sezon objevilo celkem 14 různých týmů. Cesta k poháru, k níž je potřeba vyhrát čtyři zápasy ve čtyřech sériích, je nejspíš nejtěžší v americkém profisportu. Mnohokrát se stalo, že mužstvo z osmé pozice, které se do play off dostalo na poslední chvíli, vyřadilo vysokého favorita.
Hokejová expanze a rozšíření ligy vytváří nové pozoruhodné trhy, které chtějí okamžitě vyniknout a nečekat několik let, než jim bude přáno. Někdejší bašty už nemají tak dominantní sílu. Vždyť momentálně jsou na postupových místech z klubů 'Original Six' jen Boston a Toronto.
Talentovaní hráči se rozprostřeli na všechny světové strany. Nevyhledávají jen tradiční destinace se sněhovými nadílkami, ale naopak si užívají, že mohou hrát v Arizoně, v Texasu, na Floridě a v Kalifornii.
Nepředvídatelnost je hitem současnosti. Generální manažeři z toho radost nemají, ale pro fanoušky je to vlastně požehnání. Nikde není psáno, že právě ten váš oblíbený klub nemůže pohnout dějinami.
Pro značku NHL je to dokonalá reklama. Ukazuje to totiž její sílu i potenciál do dalšího desetiletí.