faksa-shot

Byl trochu jako pistolník, kterému se zaseknul kolt. Podle posledních zápasů to už ale českému útočníkovi Radku Faksovi zase pálí. Naposledy to potvrdil v noci na neděli, kdy gólem a asistencí pomohl týmu Dallas Stars vyřídit Buffalo Sabres 7:1.

Je to tedy změna! Ještě koncem listopadu se zdálo, že by jeho letošní statistiky mohly nabrat hodně lichotivou podobu. Hattrickem odrovnal Vegas Golden Knights, dařilo se mu i proti Chicago Blackhawks nebo Buffalu, vyhlásili ho jednou ze tří hvězd týdne v NHL.
Jenže pak se něco zadrhlo a rodák z Vítkova poznal i devítizápasovou šňůru bez připsaného bodu. Na Silvestra ji sice přerušil třemi asistencemi proti San Jose Sharks, následovalo však dalších pět slabších utkání.
Až do minulého úterý nastřádal 19 duelů v řadě, ve kterých nedal gól! Ne a ne zase nabrat nedávnou střeleckou formu.

Prolomil to právě až v úterním zápase proti Detroit Red Wings, kdy krásně tečoval ránu Esy Lindella. A gólový apetit mu zůstal až do víkendu, Buffalu dokonce dával gól dost podobným způsobem, opět šikovným sáhnutím do spoluhráčovy rány. Navrch přidal asistenci na trefu Tylera Pitlicka.
Jako kdyby docházelo na slova Jamieho Benna, který už před pár měsíci věštil: "Z Radka roste klíčový hráč Dallasu."
Faksova momentální forma dost pomáhá Stars k vytoužené cestě do play off. Po vypráskání Sabres mají už 58 bodů a drží první divokou kartu v Západní konferenci.
"V poslední době hrajeme opravdu docela slušně," připustil Benn. "Jen to nesmíme přeceňovat, naše konference je strašně našlapaná. Každé utkání přináší nesmírnou bitvu."
A v takové bitvě se náramně hodí, pokud má Faksa zase nabito. Je třináctkou draftu z roku 2012, v létě podepsal novou smlouvu na 2,2 milionu dolarů ročně, vlastně se tedy od něj velké věci i očekávají.
Právě Benn je přitom pro Faksu obrovským vzorem, Čech se na sobě snaží pracovat se stejnou pílí, jaká šlechtí vítěze Art Ross Trophy ze sezony 2014-15.
"Jamie je neuvěřitelný univerzál," chválil český forvard kapitána svého celku. "Svoje si uhraje v přesilovkách, oslabeních, kdykoliv. Je hvězda, bez okolků ale dře na ostatní."

Faksa se zatím hvězdou nestal, to o té dřině ale naplňuje bezezbytku už nějakou dobu. Jednou věcí je jeho statistika dvanácti gólů a jedenácti asistencí, druhou fantastická bilance v plus minus; průběžných +17 je druhým nejlepším počinem v týmu, hned za Lindellem (+18).
Pokud tahle tabulka bývá označována za tu, která nejvíc vypovídá o skutečné užitečnosti hokejisty pro své mužstvo, Faksův výsledek značící nesmírnou platnost nepřekvapuje. V životě se už totiž mnohokrát přesvědčil, že když něco chce, musí pro to hodně udělat.
Už když mu bylo jedenáct, vyslyšel volání svého hokejového snu a přijal nabídku Třince, aby se přestěhoval do města oceláren. Už v tak útlém věku si musel zvyknout na samotu, na život bez maminky, osamostatnit se. Začátky sice tenkrát probrečel, nakonec ho ale tahle zkušenost posunula dál.
Stejné to pak bylo i v případě dalšího odvážného kroku: Jakmile uzrál nápad odejít v sedmnácti do zámoří.
"S agentem jsme se domluvili, že by bylo dobré za oceán odejít už rok před draftem. Abych se naučil řeč, zvykl si na jiný styl hokeje. A byl to správný krok," vyprávěl nedávno pro MF DNES.
Urostlý pracant zvládl i tenhle přechod, byla to pro něj nejlepší možná příprava na vstup mezi elitu. V Dallasu o jeho přednostech už dávno vědí: osvědčuje tam velmi vzácnou kombinaci hřmotné postavy a cizelérských rukou, které předvedl třeba při dvou velejemných gólových tečích.
A že se kolt slezského pistolníka z Opavy občas zasekne? To se stává i jiným esům. S takovým přístupem bylo jasné, že Faksova zbraň nebude mlčet na dlouho.